Hnutí milion chvilek chystá předvolební demonstraci – chce využít téma Ukrajiny
Právě nazněl na Českém rozhlase zajímavý inzerát. Ten svolává na velkou demonstraci na podporu Ukrajiny. Kdo je jeho zadavatel a kdo jí svolává ale nebylo uvedeno (asi raději bylo utajeno) a zaznělo jen, že partnerem je Český rozhlas. Tak mě napadlo, kdo asi akci může svolávat? No samozřejmě Hnutí milion chvilek, které spolupracuje s veřejnoprávními médii. Tedy, alespoň podle inzerátu na jeho stránkách.
Jde o lásku k Ukrajině, jak je v inzerátu nebo ve skutečnosti spíše o využití Ukrajiny k podpoře „demokracie“? Já si myslím, že hnutí se snaží své neoliberální a progresivní myšlenky balit do univerzálně přijatelného obalu, která navenek vypadá jako demokracie a boj za demokracii. Ostatně boj za demokracii je jejich hlavní téma dlouhodobě, i když ve skutečnosti za žádnou demokracii nebojují, ale bojují za udržení politiky, která dnes ovládá EU a kterou reprezentuje v současnosti i naše vláda.
Zaujalo mě nejen to, jak uzavírají pakt s „nezávislými“ veřejnoprávními médii ale i to, jak se dokáží chytat každého tématu, které by ji mohlo pomoci. Protože téma antibabiš už moc netáhne, zkouší to s Ukrajinou. Podpora Ukrajiny už sice také slábne, ale pořád se dá ještě využít na podporu vlády Petra Fialy a demokratického bloku stran. Ukrajina a strašení Ruskem je vějička, která má přilákat lidi, kteří věří, že Petr Fiala je ten, který jim zajistí to, že se země bude dále orientovat na západ (tedy nikoli Americký, ale Bruselský západ – to je dnes rozdíl!). Nebo že případně potáhne hrdinně na Moskvu – ne jako ten zrádce Babiš, který to hraje na všechny strany.
Že by případné vítězství Petra Fialy znamenalo naopak spíše stagnaci, protože by zůstal dál jen topičem, přisluhovačem a komorníkem na Titaniku, který kormidluje von der Leyenová řídící politiku, kterou Hnutí právě podporuje a snaží se jí udržovat při životě? To demonstrující vědět nemají. Mají věřit tomu, že bojují za Ukrajinu a že Petr Fiala je ten, kdo může zvítězit nad drakem. Nemají vědět, že ve skutečnosti podporují potápějící se Titanik, kterého nepotápějí nepřátelé jako Babiš nebo Orbán, ale právě jeho kormidelnice, zatímco veřejnoprávní média k tomu ještě hrají hudbu. Americký viceprezident Vance to Evropě řekl zcela jasně, ale oni to rozhodně slyšet chtít nebudou, natož aby si z toho něco vzali.
Hnutí dobře ví, že demonstrace Ukrajině nemůže nijak pomoci a že je to spíše zástěrka. Má ale posloužit jako vějička a nástroj na podporu politického směru, který dnes reprezentuje EU a současné vládní strany. Jim má totiž pomoci především. Je to ve skutečnosti předvolební demonstrace na které určitě nebude chybět ani podpora a provolávání slávy veřejnoprávním médiím, zejména Českého rozhlasu se kterým spolupracují a který je podporuje. Zkrátka nezávislost jak vyšitá (kdyby snad někdo žádal o podporu Českého rozhlasu na svolávání demonstrací proti Fialovi, buďme si jisti, že by takovou spolupráci veřejnoprávní média odmítla).
Ano, můžeme říct, že i my dnes skutečně chceme, aby se Česká republika orientovala na západ, ale spíše na ten Americký – ne ten který reprezentuje Brusel a který se snaží chránit, podporovat a udržovat při životě veřejnoprávní média, která spolupracují s takovými spolky, jako je Hnutí milion chvilek. Hnutí jde úplně opačným směrem – to je ten Titanik, který se potápí, ale který se oni stále snaží zachraňovat – jsou to lidé minulosti díky kterým se Evropa a potažmo svět i s Ukrajinou dostal tam kde je. Lidé, kteří mají částečně i podíl na tom, že vůbec k válce na Ukrajině došlo. Lidé, kteří podporují zhoubnou woke ideologii, která nás přivedla na pokraj kulturních válek. To je výsledek jejich politiky – polarizace společnosti, protože oni si osobili právo jako jediní reprezentovat demokracii, sami sebe pasovat pyšně a samozvaně za její ochránce a zachránce. Asi není náhodou, že i koalice vládních stran se pyšně nazvala demokratickým blokem.
Ne – takovou demokracii opravdu nechceme. Ne jejich demokracii a ne jejich ideologii, kterou se snažili zlepšit svět. Tito progresivní zlepšovatelé mají dnes v USA těžké časy. Věřme, že je budou mít i u nás v Evropě. Na nás je, abychom jim dali stopku. Nejde totiž o žádné vnější ohrožení Evropy. Oni se snaží budováním obrazu vnějšího nepřítele pomoci hlavně sami sobě, tomu jak se udržet u moci. Jde především o jejich vlastní neschopnost, nesmyslné sny a ideály. To co vedlo Evropu na scestí ještě dlouho před tím, že vůbec došlo k anexi Krymu a ruské agresi. Politika diverzity, multikulturalismu, politické korektnosti, genderové ideologie, práv sexuálních menšin, federalizace Evropy k čemuž se poté přidala i zelená dohoda.
Tak je třeba chápat demonstrace „Milujeme Ukrajinu“. Ne jako podporu Ukrajiny, ale jako podporu politiky současného establišmentu, který silného vnějšího nepřítele nutně potřebuje. Babiš už pro ně tuto hru hrát nemůže. Na to má až příliš silnou podporu a hnutí Milion chvilek by se dnes střelilo spíše do vlastní nohy.