Komunistická normalizace


Věk normalizace


Po okupaci a emigracích z republiky přichází rozčarování, deziluze, ale také únava a letargie. Lidé se s komunismem smiřují, avšak Sovětský svaz se stává nenáviděným nepřítelem. Rysem této doby je i nadále šablonovitá výchova masy lidí s jediným názorem, kteří jsou vedeni k tomu, aby mysleli a uvažovali všichni stejně a nevybočovali z davu. Za nepohodlné názory se sice už nepopravuje, ale lidé nadále sledováni, pronásledováni a trestáni. Jako odpor proti tomu vzniká petice – tzv. Charta 77.

I když se o této době často mluví jako o době šedivé průměrnosti, není to tak docela pravda. Umění, kultura či architektura, byť omezeně, přesto vzkvétaly a život se nezastavil. Mnoho lidí se tuto dobu, jak je pro českou mentalitu zvykem, naučilo brát s humorem. Mluvit jinak doma a jinak na veřejnosti se stalo normální věcí. Svět ani komunismus se nehroutil a také soudruzi pokračovali dál. Z mladých energických soudruhů plných budovatelského nadšení se však mezitím stávali zralí a stárnoucí pánové, kterým čím dál více ujíždí vlak. Vlak který nelze zastavit, ani dohnat.

V SSSR se k nevoli mnohým z nich objevuje idealista a reformátor Michail Gorbačov. Zatímco konzervativní komunisté ztrácí pevnou půdu pod nohama, liberální se pokouší zavádět reformy. Jejich součástí má být i širší uvolnění trhu a podnikání, jakož i svobodné cestování. K tomu však již nedojde, protože vývoj doby je rychlejší, než reformní plány liberálních komunistů. Komunismus se koncem 80. let totiž už v celé Evropě hroutí. KSČ nezbývá nic jiného, že přistoupit na klidné předání moci vůdcům nové doby… Pro toto klidné předání moci se u nás vžívá termín „sametová revoluce“.  S výjimkou prvního dne a událostí na Národní třídě nedošlo již k žádnému dalšímu násilí.


1970

Po násilně potlačené revoluci se situace uklidňuje a „normalizuje“, lidé rezignují a podobně jako v časech romantismu, uzavírají se raději do svého soukromí, stávají se pasivní a neteční. Hlavním rysem normalizačních let byla šedivá průměrnost, v níž se generace květinových dětí 60. let již smířila s politickým vývojem, život šel dál. Nebylo kam spěchat, nebylo čeho dosahovat. Hlavními náplněmi volného času byl hlavně útěk na chalupu či chatu, víkend co víkend hromadný úprk z měst. K tomu napomáhá i zavedení volných víkendů, které komunisté obyvatelům dopřávají. Mění se životní styl, který se orientuje především na život v rodinném kruhu. Lidé se vdávají a žení záhy po škole nebo po vojně, často i dříve (průměrný věk nevěsty a ženicha je 20 a 22 let). Mají však podstatně větší jistoty než dnes.

Přes bídný stav hospodářství patří Československo k nejvyspělejším socialistickým zemím a žádná bída tu neexistuje. Většina obyvatel má vše potřebné k téměř spokojenému životu. Kultura se přes drobná omezení rozvíjí naplno a není tak závislá na finančních zdrojích jako dnes, kinematografie vzkvétá. I přes slabou mezinárodní konkurenceschopnost existuje řada úspěšných podniků, které jsou schopny prorazit na západě. Jejich prémiové produkty však nejdou na domácí trh. Režim se snaží srovnávat krok s vyspělým světem, ale navzdory plnění plánů na 100% dosahuje jen částečných úspěchů a ekonomika spíše stagnuje.

Zahájeno je vysílání II. programu Československé televize  První barevný přenos ČST – Zimní olympijské hry.


1973

V roce 1973 je konečně zahájeno (se 6ti letým zpožděním oproti západním zemím) pravidelné barevné televizní vysílání, barevný přijímač si však mohou dovolit jen ti bohatí, neboť barevný televizor je 4x dražší, než už tak drahý černobílý. Elektronika patří k nejdražším věcem.


1974

Je otevřen první úsek metra C Florenc – Kačerov.

Je otevřen úsek první dálnice D 1 Praha – Brno.


1975

Novým prezidentem je zvolen Gustáv Husák – symbol normalizace.

Území Prahy se rozšiřuje o nové obce a Praha se stává velkoměstem. Probíhá nová vlna masové výstavby panelových sídlišť, otevírají se nové obchodní domy, pokračuje stavba metra a otevírají se nové stanice.

V Tuzexu se objevují první kazetové magnetofony.


1976

 Je zahájena výroba nové série vozů Škoda, které nahrazují stará MB. Označení nemají zrovna nápadité, tato série, které začíná číslem 105 pokračuje i nadále jen číslováním stejné řady. Tyto vozy se vyrábějí neuvěřitelných čtrnáct let, tedy ještě v po revoluci, do roku 1990 a je jich vyrobeno závratných více, než dva miliony kusů. Dlouhá léta byly tyto škodovky absolutně nejčastějšími vozy na našich silnicích. Byl to prakticky poslední typ škodovek, které si mohl zručný mechanik–amatér opravit v celém rozsahu v domácí dílně (oproti současným autům, které je často nutné připojit na počítačovou diagnostiku, jinak je i nejzručnější mechanik bez šance).

Na trhu se u nás pravidelně začínají objevovat magnetofonové kazety. Tato novinka začíná vytlačovat neprakticky velké magnetofonové kotouče.


1977

Přestože normalizace pokračuje dál, jako by se nic nedělo a lidé jsou rezignovaní, v podzemí se začínají objevovat skupiny lidí, kteří se snaží otevřeně vystupovat proti režimu. Sdružují se a zakládají Chartu ’77 jejíž lídrem je Václav Havel.

V reakci na to komunisté demonstrativně organizují tzv. Antichartu, která má dokázat to, jak jsou jí občané věrní a pohrdají těmito „zrádci“. Antichartu jsou nuceny podepsat všechny nejvýznamnější osobnosti ze všech oblastí života pod hrozbou vyhazovu z práce a zákazu činnosti. Tento pamflet podepisuje přes 7 200 umělců, pořádají se masová shromáždění a podpisové akce na různých místech republiky. 99% oslovených se tak rozhodne Antichartu raději podepsat a celá akce se stává jedním velkým divadlem a demonstrací moci Komunistické strany. Lidé podpis pokládají jen za formalitu a běžnou úlitbu režimu a politikou se nechtějí raději zabývat.

Pro počítače se začíná používat označení PC – osobní počítač a vychází první číslo počítačového časopisu – Personal Computing Magazine.

Je vynalezeno a vyrobeno první zkušební CD.


1978

Na papežský stolec nastupuje Albino Luciani, který přijal jméno Jan Pavel I., avšak po necelém měsíci umírá. Po něm je zvolen polský kardinál Karol Wojtyła, který přijímá jméno Jan Pavel II. a v církvi se objevuje nový směr – ekumenismus, cesty k usmíření a jednotě.

V Praze je otevřena nová trasa metra A v úseku Dejvická – Nám. Míru.

Do pupulární hudby výrazně proniká i u nás i nový taneční styl Disco.


1980

Americkým prezidentem se stává herec Ronald Reagan.

V Polsku vypukají nepokoje a boje proti komunistickému režimu. Revoluce je však i tam násilně potlačena a je vyhlášeno stanné právo.

Mezi Íránem a Irákem začíná zuřit osmiletá válka.


1981

V Praze je otevřen palác kultury.

Firma IBM uvádí na trh přelomový model s procesorem Intel (desktop, monitor a klávesnice) a definitivně se pro něj vžije označení „osobní počítač„.


1982

Umírá dlouholetý vůdce SSSR Leonid Brežněv, kterého nakrátko střídá Andropov a Černěnko.

Na západě se objevují první počítače s myší (Apple).  U nás tyto stroje měli jen největší podniky a byly velmi drahé. Jejich ovládání, možnosti a výkon se s těmi dnešními nedá samozřejmě ještě vůbec srovnávat. Dnes by nebyly ani hračkou pro malé děti.

Na západě vychází první CD disky.

Světová vojenská síť arpanet přechází na protokol TCP/IP a je založena  první komerční internetová síť, jsou propojeny první počítače.

Dokončena je stavba metra A na Želivského. Zastaralé autobusy začínají pomalu nahrazovat nové Karosy.


1985

Novým nejvyšším představitelem SSSR se stává liberální komunista Michail Gorbačov, který zahajuje navzdory nevoli některých soudruhů radikální přestavbu fungování komunistického režimu, který se začíná stále více uvolňovat ze stagnující křeče a otevírat se.

Poprvé dochází ke zmírňování studené války mezi východem a západem a začíná se hovořit o spolupráci.

Vydán je konečně i novočeský překlad Bible, který nahrazuje dosud užívaný Kralický z roku 1579.

Otevírá se třetí trasa pražského metra B v úseku Smíchovské nádr. – Florenc.

S více než desetiletým zpožděním se u nás objevují první videopřehrávače na VHS kazety a videopůjčovna. Dosud však 90% obyvatel nemá ani barevnou televizi (přestože barevně vysílá už dávno), natož video, které je ještě dražší, než barevná televize (ještě v roce 1989 stojí 19 800 Kč, tj. cca 6-7 průměrných platů).

K internetové síti je propojeno již tisic počítačů na celém světě.


1987

Podobně jako před 20 lety, opět roste krize komunistických ideálů, zvláště mezi mladou generací. Tentokrát již komunistům nikdo nevěří, režim je zchátralý a jemu samotnému dochází dech. Roste nespokojenost a ti nejodvážnější neváhají organizovat veřejné demonstrace, které jsou ale znovu násilně potlačeni. Tomu, že by se režim měl brzy zhroutit však věří jen málokdo.

Ronalda Reagana střídá nový prezident USA – George Bush st.

Také u nás se objevují již první jednoduché osobní počítače, i když zatím bez připojení k internetu.

Barevné televizory již pomalu začínají nahrazovat v domácnostech černobílé.

V obchodech se objevují první CD disky.

Internet – na světě je propojeno 27000 PC na celém světě, webové stránky však dosud neexistují.


1988

Protivládní protesty pokračují a nabývají na síle, jsou však násilně potlačovány. Atmosféra ve společnosti značně houstne.

Na českou populární scénu přichází nová generace a odsouvá Karla Gotta ve Zlatém slavíku až na 4. místo.

Na trh přichází v této době revoluční model automobilky Škoda Favorit, na něhož se stojí dlouhé fronty a vyrábí se až do roku 1995, kdy jej nahrazuje vylepšený model Felicia.

Některé střední školy již pořádají počítačové kurzy.


1989

Ve východní Evropě se masově šíří vlna odporu vůči komunismu a revoluční nálady vrcholí i u nás. Příležitostí k dalším, tentokrát už masovým demonstracím se stává výročí boje studentů za demokracii v listopadu 1939.

Revoluční vlna zasahuje i komunistickou Čínu, kde je však na náměstí v Pekingu krvavě zmasakrována.

U nás pokojné protesty dosahují také masových rozměrů a situace se stává neudržitelnou. Opětovný zásah armády je však již nereálný, v Rumunsku však probíhají krvavé boje. Po několika týdnech vyjednávání jsou komunisté nuceni vyklidit pozice.

Vůdcem revoluce se u nás stává především Václav Havel, bývalý disident, který je ještě koncem tohoto roku zvolen prvním Československým prezidentem.

Rozpadem komunistického bloku začíná éŕa globálního kapitalismu, ale také nacionalismu. Je to daň, kterou platíme za svobodu a za demokracii.