Původ názvů v Praze

Původ názvů osad, dvorů, usedlostí a vsí v prostoru dnešní Prahy

Staré Město: Poté, co Karel IV. založil Nové Město, stalo se toto původní stalo starým.

Nové Město: Druhé, nově založené město.

Malá Strana:  Další město pražské, dříve zvané Menší, později Malá Strana

Hradčany: Podhradí neslo a nese prostě název podle Hradu.

Josefov: Na počest císaře Josefa II., který v rámci reforem zrovnoprávnil židy.

Vinohrady: Toto slovo má stále stejný význam, pouze ty vinice už tu v té míře nejsou. Ale vrátil jsem jim alespoň přívlastek Královské.

Vyšehrad: Hrad na výšině.

Žižkov: Na počest bojovníka Jana Žižky – samozřejmě.

Vápenka: usedlost, kde se zpracovával vápenec

Ohrada: Ohrada, ohrazené místo

Jarov: Novodobý název – podle jména stavebního družstva, které zde postavilo ve 20. letech 20. století kolonii rodinných domků – předtím tu ještě nic nebylo a místo nemělo žádné jméno. Až v letech 1959-63 bylo postaveno sídliště.

Podolí: Znamenalo ve staré češtině Údolí u řeky

Nusle: Původně Neosvitly – podle temného, neosvětleného údolí.

Michle: Podle pána Michela.

Krč: Znamenal ve staré češtině pařez.

Lhotka: Stejně jako lhota, což znamenalo lhůta – doba kdy byla ves osvobozena od daní (resp. poddanských povinností).

Braník: Znamenal opevněný (vrch).

Hodkovičky: Podle pána Hodka.

Smíchov: Podle pána Smícha (Smíchovského).

Kotlářka: usedlost, kde se vyráběly či opravovaly kotle

Radlice: Podle pána Rady,

Jinonice: Původně se jmenovaly Ninonice, podle pána Ninoně.

Košíře: Snad podle pána Košíře, ale není to jisté.

Motol: Stejně jako u Košířů jazykovědci tápou, proč se oblast tak jmenuje.

Hlubočepy: Místo, kde se čerpala voda z velké hloubky.

Dejvice: Podle pána Dehny, původně Dehnice.

Střešovice: Snad podle pána Střecha, ale není to jisté.

Břevnov: Podle místa výroby stavebních trámů – břeven.

Strahov: podle kláštera, který tu držel stráž

Malovanka: Podle malované brány na Strahově

Vokovice: Podle pána Voka (Vojtěcha).

Veleslavín: Podle dvorní dámy Veleslavy.

Liboc: Podle pána Ljubota.

Ruzyně: Podle pána Ruzeně či Ruzena.

Holešovice: Podle pána Holiše (Holohlavého)

Bubeneč: Původně Ovnec, tedy beránek. Z čeho vychází pozdější název není jasné, možná podle nedaleké čtvrti Bubny, avšak ani tady nevíme, odkud pochází její název.

Letná: Znamenalo krásná.

Kobylisy: Ves krkounů.

Bohnice: Původně Bohemice nebo Boemice podle kanovníka Johanna Boema (= Čecha)

Čimice: Podle pána Čáma.

Libeň: Podle pána Ljubena (tedy Milana, Milovaného, Oblíbeného)

Karlín: Na počest české královny Karolíny Augusty.

Vysočany: Souvisí s vysoko položenou oblastí. Vzhledem k tomu, že Vysočany moc vysoko nejsou, spíše šlo o osadu lidí, kteří přišli odněkud z vysočiny, výše položené oblasti.

Harfa: Název je poměrně novodobý. Před 200 lety tu stála dřevěná budova zájezdního hostince, kde pravidelně hrávala harfenistka. Hostinec později vyhořel, a když se na jeho místě začaly roku 1892 kopat základy pro činžovní dům, nalezli dělníci ohořelou harfu. Proto prý byl dům postaven ve tvaru harfy a ta se ujala i jako místní pojmenování v ulici Na Harfě. Dům stejnojmenného názvu č.p. 146 z roku 1906 však nestojí, byl zbourán při stavbě nového nádraží Libeň. Zdejší místo bylo označována jako Harfa ale až od roku 1925.

Prosek: Průsek – prosekané místo či cesta v lese.

Kyje: podle Pána Kyje.

Střížkov: Podle pána Střížka (Střiežeka).

Hrdlořezy: Temné zalesněné údolí mezi kopci Tábor a Smetánka přitahovalo loupežníky přepadávající povozy a kočáry jedoucí po zdejší hlavní cestě vedoucí z Vídně do Prahy. Asi si nebrali žádné servítky. V místním zájezdním hostinci (bývalé krčmě) přenocovala při své cestě na Libeňský zámek i císařovna Marie Marie Terezie (ta měla však velmi dobrou stráž). Budova hostince stojí dodnes, později tam bývala noclehárna pro chudé, pak kino Osvěta a dnes penzion, sklad a prodej barev. Vedle zbouraného mlýna a kovárny jde o nejstarší místní budovu.

Klánovice: Po realitním podnikateli Václavu Klánovi, majitele zdejších pozemků.

Vršovice: Podle pána Vrše.

Záběhlice: Ves lidí zaběhlých, tedy lidí, kteří se skryli v údolí Botiče.

Strašnice: Podle pána Strašena.

Malešice: Podle pána Mališe či paní Mališi, dříve Mališice.

Chodov: Podle pána Choda.

Opatov: Podle opata, pravděpodobně benediktinského kláštera

Roztyly: Podle slova roztylý (= otylý, obézní člověk), tedy ves tlusťochů

Háje: Toto slovo se používá ve stejném významu stále – tedy háje.

Modřany: Původně Modřiluhy – tedy luhy zbarvené do modra.

Komořany: Ves lidí, kteří bydleli na pozemcích královské komory.

Cholupice: Dříve Cholpice podle pána Cholpa (cholp = chlup).

Točná: Zřejmě pod toku nebo slovesa točit. Původ je nejasný.

Kamýk: Ve staré češtině to znamenalo kamínek.

Stodůlky: Zdrobnělina slova stodola – tedy malé stodoly.

Třebonice: Dříve Třebunice, podle pána Třebuny.

Černý Most: Původně podle mostu nad železniční tratí mezi Hloubětínem a Kyjemi, který byl očouzený od projíždějících parních lokomotiv.

Kyje: Podle pána Kyje, jehož jméno znamenalo to, co dnes – Kyj.

Hloubětín: Dříve Hloupětín, podle pána Hlupoty (tedy hlupáka).

Hostavice: Podle pána Hostavy (tedy cizince).

Hostivař: Podle pána Hostivara. Zda hosty (tedy cizince) chránil nebo naopak před nimi varoval, není zřejmé. Obojí by se řeklo patrně stejně.

Horní Měcholupy: Místo lupičů měchů (tj. zlodějů pytlů).

Radotín: Podle pána Radoty.

Řepy: Dříve Žepy, tedy vyvýšeniny.

Letňany: Buď krásná krajina nebo ves lidí, kteří se přišli z Letné (= krásné).

Kbely: Tedy dnes by to bylo kbelíky, džbery, kýble.

Počernice: Ves lidí tmavší pleti (počernělými), snad nově příchozích cikánů, kteří migrovali s přední Asie do Evropy.

Újezd nad Lesy: Objížděné místo na lesy. Újezdy byly slepé cesty na jejímž konci mohla být i vesnice a pole, kdo chtěl dál, musel jí obět a jet po obchvatu.

Hájek u Uhříněvsi: Jmenuje se podle menšího lesíka neboli hájku, který se tu dříve nacházel.

Pitkovice: Byla to ves lidí Pitkových. Jméno tedy vychází z osobního jména Pitek nebo Pitka.

Uhříněves: Od pána Uhera nebo Uhřína.

Benice: Dříve Zbynice podle pána Zbyni (Zbyslava).

Běchovice: Podle pána Běcha, nikoliv běhání.

Březiněves: Dříve se nazývala Březina ves. Březina znamenalo Břízový či Břízova podle pána Břízy, tedy Břízova Ves. (zajímavé tvary přídavných jmen tehdy byly…)

Čakovice: Podle pána Čaka nebo Čacha.

Chabry: Jméno podle lidí chrabrých, čili neohrožených, nebojácných. Chabr znamenalo hrdina.

Dubeč: Podle pana Dubče.

Ďáblice: Dříve Davlice, podle pána Davela.

Holyně: Holina, nezalesněné, holé místo.

Koloděje: Ves kolodějů, tedy kolářů, výrobců či opravářů kol a povozů.

Kolovraty: Podle pána Kolovrata.

Královice: Ves lidí králových založenou na králových statcích.

Křeslice: Dříve Křešice, podle pána Křecha nebo Křeši.

Kunratice: Podle pána Kunráta.

Lahovice: Podle pána Láhy (Lahody).

Libuš: Podle pána Libůše. (Mužské obdoby Libuše?)

Lipany: Místo porostlé stromy lípy.

Lipence: Místo porostlé stromy lípy.

Lochkov: Podle pána Lochka.

Lysolaje: Dnes by to byl Liškov, podle lišky (lisa byla lyška). Možná také prostě zapadákov, kde lišky dávají dobrou noc.

Chuchle: Od slova chuchel, což znamenalo nějaký vyvýšený chuchvalec či chomáč, asi kopec porostlý křovinami. lesem či roštím, který z dálky vypadal jako nějaký chomáč v pusté krajině.

Miškovice: Podle pána Mišky.

Nebušice: Podle pána Nebuchy nebo Nebuše.

Nedvězí: Buď podle pána Nedvěda, což znamená doslova Medvěda. Nebo místo, kde žili medvědi. Nedvězí = Medvědí.

Petrovice: Podle pána Petra.

Písnice: Pískovna či písečný důl.

Kopanina: Vykopaná či rozkopaná půda.

Řeporyje: Zřejmě vyvýšenina (repa) a rie, ryja tedy vyryté, vymleté údolí pod ní.

Satalice: Dříve Sotalice. Buď podle pána Sotala (rváče), nebo ze slovesa sótati (rvát se, strkat), tedy jakýsi Rváčov (které máme u Hlinska) či Strkanice.

Suchdol: Znamenal suchý důl, údolí.

Sedlec: Od slova sedlo (= sídlo, osídlené místo).

Slivenec: Od slova slíva, tedy slivkový, švestkový sad, dvůr

Sobín: Pode pána Soby (Soběslav).

Šeberov: Dříve Všeberov, podle pána Všebory.

Štěrboholy: Neúrodné holé místo s velkými bahnitými loužemi (Štěrbami)

Třeboradice: Podle pána Třeborada.

Trója: Dříve Zadní Ovenec (= beránek). Nový název jí dal zakladatel místního zámku podle antické Tróji.

Vinoř: Podle pána Vinara.

Zličín: Podle pána Zlíky.

Zlíchov: Podle pána Zlechy.

Zbraslav: Podle pána Zbraslava.