Rozvojový socialismus

I. transformace od kapitalismu k socialismu

Ranný komunismus je ještě dobou, kdy svět vedla tzv. tichá generace lidí, kteří byli zvyklí na osobní komunikaci, kteří si zakládali na konzervativních, morálních hodnotách a disciplíně a pro které byli základními komunikačními prostředky dopisy, rádio a noviny. Generace, která ještě hodně věřila tomu, že co je psáno, to je dáno a že každý to, co říká, myslí vážně. Ostatně částečně i proto mnoho z nich uvěřilo i komunistům a jejich ideálům.

Kdosi řekl, že socialismus je rovnoměrné rozdělení bídy. Marx a Engels snili v 19. století, době počátků kapitalismu, o spravedlnosti, o krásné a harmonické společnosti, ve které nikdo nevykořisťuje nikoho. Bylo to však v době, kdyby si ještě sami neuměli představit, že něco takového v dohledné době nemůže existovat a že je to utopie. Jejich myšlenek se však brzy chopili komunisté a snažili se je prakticky zrealizovat. Velká krvavá bolševická revoluce v SSSR v roce 1917 se stala jejich velkým vzorem v mnoha zemích světa a také tehdy v nově vzniklém Československu a dokonce i v USA, kde také později propukají obavy z možného převratu. 

Ukázalo se, že jejich ideály není možné prosadit jinak, než násilím – tedy socialismus povinně uzákonit, protože demokraticky by nikdy nemohl být natrvalo zvolen. K tomu jim posloužil zákon o vedoucí úloze jejich strany, která se stala jejich nástrojem na budování socialismu a rovnoměrného rozdělování bídy, zatímco oni sami bohatli a stali se tím, čím jsou v kapitalismu oligarchové. Aby se jim však lidé, kteří se na tomto režimu povinně účastnili, nerozutekli do jiných nesocialistických zemí, museli vybudovat železnou oponu, která jim měla v útěku zabránit. Vybudovali tak nesvobodný svět, který byl odsouzen stejně k rozpadu, zatímco lidem namlouvali, že železná opona tu není proto, aby nemohli utéct, ale aby je chránila před nepřáteli.

Nová doba je významně poznamenána tzv. odsunem Němců na základě dekretů prezidenta Beneše. Poté, co byli Němci zbaveni majetku a deportováni ze Sudet a Češi zabrali a obsadili jejich nemovitosti a zabydleli se zde, se vše mění. Ze dříve prosperujících periferních oblastí republiky obývaných Němci se postupně stávají chudé a zaostalé regiony, přičemž tento stav trvá do jisté míry až dodnes. Zatímco zejména Praha se stává nejbohatším centrálním regionem, jakýmsi státem ve státě, kde je úplně jiná životní úroveň, ti chudší, kteří si nemohou nadále dovolit žít v Praze a bohatých městech stěhují se do Sudet, kde jsou nemovitosti a náklady na bydlení podstatně levnější. Často (ale zdaleka nejen) jde o lidi romského etnika, kteří však na rozdíl od pradávna zde žijících vyhnaných Němců nemají k tomuto kraji žádný vztah.

Paradoxem je, že čeští Němci od pradávných dob raného středověku obývající oblasti Čech jsou svojí mentalitou spíše Čechy mluvícími německy, než Němci. V důsledku jazykové bariery šlo o vzájemně spíše oddělenou paralelní společnost, avšak žijící vedle té české stovky let více či méně v poklidu. To se začalo postupně měnit po rozpadu Rakouska-Uherska, kdy Němci získávali dojem druhořadé společnosti, o kterou nový stát nemá zájem, zatímco se Češi přiklonili ke Slovákům, které začali považovat automaticky za součást své národnosti. Státní propagandou první republiky se stala idea Čechoslovakismu jako jednoho etnicky čistého, slovanského národa, zatímco Němci se do ní nehodili. Vláda je tedy nejen přehlížena, ale německé úředníky cíleně nahrazovala českými. Frustrovaní čeští Němci viděli pak svoji naději v Hitlerovi, ve kterém se však rychle zklamali, neboť nacistická okupační správa jejich postavení v Čechách vůbec nijak nepomohla – nejvyšší místa a posta obsadili nacisté z říše, nikoliv oni.

Aby pak bylo výrazněji ospravedlněno vyhnání českých Němců po druhé světové válce, byl státní propagandou vytvořen mýtus Lidic jako o jedinečné vypálené obci, jejíž obyvatelé byli vyvražděni tak, aby to vzbuzovalo dojem, že šlo o naprostou výjimkou a zcela mimořádnou věc za kterou je nutno Němce nějak ještě dodatečně potrestat. A protože nebylo možné více potrestat sousední zemi, padlo rozhodnutí na deportaci více než tří milionů vlastních občanů, kteří s válkou neměli o mnoho více společného, než Češi. Faktem však, je že vypalování vesnic a vyvražďování jejich obyvatel bylo běžnou praxí nacistů (a nejen jich) a že Lidice nebyly výjimkou ani v rámci Čech. Podobný osud potkal mnoho jiných, dnes už neznámých a zapomenutých obcí. Vyhnaní čeští Němci, kteří dříve nenašli zastání u Hitlera pak rozhodně nebyli v Německu vítáni s otevřenou náručí ani nyní – právě naopak. Bylo s nimi zacházeno jako s nežádoucími osobami a provinilci. Čeští Němci se tak stali hromadně obětním beránkem, když bylo třeba někoho vyvlastnit, vyhnat a potrestat, aby mohlo být vybudováno nové, etnicky čisté degermanizované Československo. Vysídleni tak byli všichni, kdo mluvili německy, bez ohledu na národnost, kterou ani jinak nebylo možné určit. Nový stát se tak výrazně ochudil o německo-jazyčnou kulturu, která byla přes tisíc let jeho součástí, kdy se obě kultury částečně prolínaly a začal se orientovat ještě více směrem na východ.

Tehdejší propaganda a mýtus Lidic přežívá ve velké části dodnes, zatímco od odsunu Němců se mluví méně. Ani slova jako vyhnání, vysídlení či konfiskace majetku se dodnes raději nepoužívají – místo toho se mluví neutrálně pouze o „odsunu“ obyvatelstva (podobně jako když se místo krádeže říká „odklon“ peněz). Ačkoliv mezi bývalými krajany najdeme celou řadu významných osobnosti, také o těch se dodnes raději příliš nemluví a vzhledem k tomu, že nemluvili česky, nejsou mnohými ani považováni za krajany. Češi si mnohem raději připomínají bolesti, které způsobil někdo jim, než že by si připomínali bolesti, které způsobili jiným. Mnozí Češi dodnes netuší, že u nás nějací Němci vůbec žili nebo věří, že se u nás usadili až po první světové válce. Vůbec netuší, že jde o naše krajany a tzv. dekrety prezidenta Beneše o konfiskaci jejich majetků a o jejich hromadném vyhnání z jejich vlasti a jejich domovů plně schvalují. Netuší, že šlo o tragedii děsivých rozměrů, o jeden z nejhorších příkladů uplatnění kolektivní viny ve světovém měřítku, pokud jde o počet obyvatel, kterých se to týkalo, zatímco Lidice či okupace v roce 1968 se připomínají neustále.

Smutné zůstává, že mnozí současní politici se staví k Benešovým dekretům vyhýbavě či je dokonce schvalují uplatnění kolektivní viny jako správnou a nutnou věc. Jestliže se Německo bylo schopné posypat si popal na hlavu a omluvit se za své válečné zločiny, Česká republika v tomto ohledu stále poněkud zaostává a dosud je o mnohých představitelů patrná značná nechuť, která donedávna byla provázena ještě strachem a obavami z toho, že vyhnaní čeští Němci budou požadovat navrácení svých majetků. To dnes už nehrozí, neboť se ho oficiálně vzdali, ale mělo být jím podle mého názoru být přiznáno a vráceno alespoň symbolicky občanství ČR. Až dnes 30 let od pádu komunismu a po dlouhých letech odporu z české strany dějí se první kroky ke smíření, přestože proti nim dodnes protestují zejména komunističtí aktivisté. Jsou si dobře vědomi toho, že bez jejich odsunu by se nikdy nedostali k moci. Komunisté pak přišli s propagandou, že bývalí krajané byli vyhnáni právem a že prezident Beneš udělal správnou věc (nakonec chválili ho i za to, že přistoupil na všechny jejich požadavky). Na krajané vracející se později do své vlasti, aby si prohlédli místa, kde žili a vyrůstali oni a jejich předkové, bylo pohlíženo jako na nebezpečné zločince, kteří by mohli vznášet požadavky na vrácení svých majetků, který jim byl vyvlastněn.

Ideály komunistů se téměř po 30 letech konečně v této době daří realizovat, když po válce nastávají mimořádně příhodné podmínky a také obliba a popularita Sovětského svazu dosahuje vrcholu. Komunisté se po násilném vyhnání veškerého německo-jazyčného obyvatelstva (které tvořilo 1/3 všech obyvatel Česka) velmi lehce chápou postupně moci a vzhledem k tomu, že se republika zbavila milionů obyvatel a mnohdy také právě nevoličů Komunistické strany, mají komunisté zajištěnou masovou podporu zbytku obyvatel. Za jejich nástup k moci tak do velké části může demokratický prezident Edvard Beneš, který jim umetl cestu vzhůru a poté již nebyl schopen s tím nic dělat – komunisté byli na koni. Dobývají celou východní Evropu, s výjimkou Rakouska, kde pokus o uchopení moci selhal, neboť rakouští Němci je většinově odmítli volit. Poválečný vývoj se tak během krátké doby u nás (ne)očekávaně zvrtnul a z krátce znovu svobodné země se rychle stala gubernie SSSR. Kdyby nedošlo k vyhnání 1/3 německo-jazyčné republiky, je pravděpodobné, že by byl u nás vývoj podobný jako v Rakousku, které později vyhlásilo neutralitu.

Komunistický socialismus byl érou socialismu, ve kterém rozhodující úlohu měla hrát tzv. dělnická třída pracujících, proletariát a jeho diktatura pod patronátem Komunistické strany Československa, která sama sebe v nové ústavě ustanovila za tu, která má vedoucí úlohu. Povoleny jsou jen ty politické strany, které plně respektují vedoucí úlohu strany Komunistické a „diktaturu proletariátu“. Lidé ideálům a slibům komunistů ale často věřili a proto je volili. Věřili i Sovětským osvoboditelům a tomu, že nová republika si udrží svoji nezávislost. Vliv na to měla i přetrvávající nedůvěra k západu a vzpomínky na jeho zradu, kdy se v Mnichově jednalo o nás bez nás a velmoci nás vydali všanc Hitlerovi. Jen proto, aby zůstal v Evropě klid. Z původních ideálů se však rychle stala doba obyčejných a nesvobodných pracujících lidí a papalášů, kteří mohou všechno. KSČ celou zemi zavlekla do protektorátu SSSR. Rysem této doby je šablonovitá výchova masy lidí s jediným názorem,  jsouce vedeni k tomu, aby myslili a uvažovali všichni stejně a nevybočovali z davu. Za nepohodlné názory jsou lidé pronásledováni, trestáni a souzeni i pod různými jinými záminkami. Někteří z nich jsou zpočátku i popravováni za protistátní činnost.

Zatímco první léta komunistické nadvlády až do odchodu Stalina a Gottwalda na věčnost se jednalo o strašnou dobu fanatismu, hondy na vnitřními nepřáteli lidové demokracie, dobou vykonstruovaných procesů, represí i chudoby, poté již režim začal uvolňovat opratě a dopřávat lidem více svobody. Jakoby se s mladých fanatických soudruhů stali rozumnější tátové. Postupem času mezi nimi dokonce vyrostla nová generace liberálních reformátorů, kteří uvěřili, že komunismus je možné reformovat na socialismus „s lidskou tváří“ – tedy na socialismus s demokratickým systémem.

Tady však narazili do zdi, neboť silnější slovo měli ve straně ti soudruzi, kteří si přáli buď nenaštvat sovětské přátele nebo udržet status, ve kterém by Československo zůstalo vazalem SSSR. Na základě dohody pak došlo k vyslání vojsk Varšavské smlouvy na území ČSSR, aby potlačily vzpouru občanů podnícenou reformátory. Až do této doby mnoho lidí stále důvěřuje i Sovětskému svazu a věří tomu, že zkažený režim je možné uzdravit. Okupace vojsky Varšavské smlouvy je dodnes velkou jizvou, křivdou a hlubokým traumatem, na který Češi nemohou zapomenout a který si pravidelně připomínají.

/ Termín komunismus se za minulého režimu používal pouze ve smyslu nadstavby socialismu, jakéhosi vyššího stádia socialismu, který ještě nenastal. Komunisté se nejspíše styděli toto slovo používat, protože evokovalo komunistickou diktaturu. Ve skutečnosti ovšem šlo o komunismus, nejen o socialismus jako ekonomický model. Podstatné totiž bylo, že vedoucí úlohu v zemi, danou ústavou, měla pouze Komunistická strana, zatímco v socialismu mohla teoreticky fungovat i demokracie. Ta byla ovšem jen formálním divadlem, stejně jako volby /.

Celé toto období je ve znamení geopolitického souboje dvou mocenských bloků – demokratického, pod vedením USA a komunistického, pod vedením SSSR. Závěr éry pozdního komunismu byl poznamenán proxy-válkou mezi USA a SSSR o Vietnam, respektive mezi demokratickým a komunistickým blokem, který navázal na vyostřené a extrémně napjaté vztahy mezi SSSR a USA v době tzv. Karibské krize. Tehdy hrozilo použití jaderných zbraní (ty byly již odpáleny, ale z neznámého a dosud nevysvětlitelného důvodu selhaly a samy se záhadně deaktivovaly). Následující konflikt přinesl debakl demokratickým zemím a vítězství komunistů, takže Vietnam zůstal v bolku spřátelených komunistických zemí. Konflikt se stal jednou z největších válem v historii. Od doby, kdy se rozrostl ve válku velmocí, trval 11 let a podle odhadů si vyžádal nejméně 1 500 000 životů (podle jiných odhadů přes 4 miliony). způsobil nedozírné materiální škody a kontaminaci úrodné země, která je patrná dodnes. 

Historii první republiky a starší najdete na starém webu Okamžiky věčnosti.

---

1946

Záhy po osvobození Československa v roce 1945 a ukončení války s německým národním socialismem, jehož ideologií bylo rozšíření čisté a dokonalé germánské rasy, se vítězné mocnosti se v Postupimi dohodly na přesídlení německého obyvatelstva z východoevropských zemí do Německa. Na základě dekretů prezidenta Beneše bylo pak přistoupeno k násilné deportaci veškerého německo-jazyčného obyvatelstva (3 300 000 obyvatel země) do Německa, včetně zabavení veškerého jejich majetku. Nicméně prezident neměl žádný závazek ani povinnost tyto dekrety vydat a učil tak ze své vlastní vůle.

V Německu však tito vyhnanci nejsou vítáni a je na ně pohlíženo jako na podezřelé osoby, které byly vyhnáni ze svých domovů, protože něco provedli. Po válce vyvstala potřeba někoho potrestat a Sudečtí Němci se nabízeli. Byl proto uplatněn princip kolektivní viny a vyhnáni byli všichni, bez ohledu na to, zda s německou nacistickou ideologii podporovali či nikoli.

Poté co byli komunisté zbaveni velkého množství potencionálních německých komunistických nevoličů, zaujímají své pozice a plně se připravují na převzetí moci. Zároveň využívají poválečné euforie z vítězství a upřimných, vřelých sympatií k Sovětskému svazu.

V I. volbách nové republiky vítězí KSČ, komunistická strana vedená Klementem Gottwaldem a začíná rozhodující zápas komunisty s demokratickými silami o budoucí podobu nového státu. Komunisté však mají již ve spolupráci se SSSR vše dávno připravené a promyšlené, rozhoduje se pouze o tom, kdy a jak uchopí moc.

V prvních poválečných parlamentních volbách vítězí KSČ se ziskem 38% hlasů a téměř tak vyluxovala levicové hlasy. Komunistická strana je na vrcholu popularity, stejně jako Sovětský svaz.

Také komunální volby posilují moc KSČ, komunisté obsazují důležité posty a mají rozhodující vliv.

Jsou provedeny změny ústavy s cílem posílit moc KSČ.

Novou hlavou katolické církve byl zvolen Josef Beran.

Je založena Organizace spojených národů (OSN), která nahradila předchozí organizaci Společnost národů. Cílem OSN je udržování mezinárodního míru a spolupráce mezi zeměmi.

Po projevu Winstona Churchilla na univerzitě (Westminster College) v americkém Fultonu (stát Missouri), začal se používat termín „železná opona“ pro hranici mezi státy Západní Evropy a satelity Sovětského svazu.

---

1947

KSČ upevňuje svoji moc a své pozice – připravuje se na provedení převratu a převzetí moci.

Sovětský diktátor Josif Stalin začíná budovat tzv. železnou oponu oddělující komunistický blok zemí od těch svobodných a začíná éra studené války. Přesto ještě stále u nás formálně funguje demokracie a až do převratu se věda i kultura rychle rozvíjí.

V prodeji jsou první kuličková pera – „propisovací“ tužky.

První nadzvukové letadlo Bell X-1(USA).

Jsou oficiálně standardizovány tužkové baterie AA, které se používají už od roku 1907. (Přibližně od stejné doby se používají i baterie typu AAA a D, zatímco baterie typu C až od II. světové války).

V USA vychází první gramofonové LP desky z vinylu a začíná se nahrávat na magnetofonové pásy. Schyluje se tak ke konci éry šelestu a šumu, kterým trpí prehistorické nahrávky.

Americký ministr zahraničí George C. Marshall představil plán na ekonomickou pomoc postiženým evropským zemím po druhé světové válce.

OSN přijímá Všeobecnou deklaraci lidských práv.

Dochází ke zrychlenému procesu dekolonizace, přičemž několik zemí získalo nezávislost na svých koloniálních mocnostech. Indie získala nezávislost na Velké Británii a Pákistán se oddělil jako samostatný stát.

---

Věk komunistického fanatismu

---

1948

Dne 21. února 1948 rezignoval předseda vlády Jan Masaryk. Následně proběhla masová stávka a demonstrace na podporu demokracie, avšak komunistická strana označila tyto akce za „kontrarevoluční“ a využila je jako záminku k provedení puče.

V noci z 24. na 25. února provedla KSČ spolu s dalšími levicovými silami a sympatizanty puč. Byly obsazeny strategické pozice, včetně médií, rozhlasu, policejních a bezpečnostních složek.

Je vytvořena tzv. Národní fronta, která sloučila všechny politické strany pod vedením KSČ, aby převzala moc. Komunisté usilují o nastolení diktatury pod zástěrkou vlády „Národní fronty“ proti „silám reakce“. Československo se ocitá na pokraji občanské války z uměle vyvolané krize a uměle vytvořeného nepřítele.

Mnoho lidí sice trik komunistů prokoukl a nesouhlasí s nimi, avšak většina z nich zůstává pasivních, jen málo lidí protestuje proti převaze komunistů a tak západ zůstává stranou. Češi si bez většího odporu nechávají vnutit komunistickou vládu. Po „sametové“ komunistické revoluci se ihned plně chápou moci a začínají plnit předvolební sliby.

Prezident Edvard Beneš je donucen rezignovat v důsledku politického napětí a tlaku na jeho osobu.

Novým prezidentem je zvolen soudruh Klement Gottwald, který je loutkou Stalina.

Po provedení puče byly zahájeny represivní akce proti politickým odpůrcům, zatýkání a perzekuce nepohodlných osobností. Je zřízen policejní stát a totalitní režim. Probíhají čistky, mučení, politické procesy, represe, tábory nucených prací, je zřízena tvrdá cenzura a politické komise. Komunisté se okamžitě zbavují každého nepohodlného nebo jen podezřelého.

Země je izolována, církev sice ještě není perzekuována a mnoho věřících je legálně i v KSČ, ale mnozí tuší, co bude následovat. Každý kdo může emigruje, dokud je to ještě možné, neboť hranice jsou až do roku 1951 zatím průchodné.

Jsou založeny Lidové milice, které mají sloužit k posílení bezpečnostních opatření a kontroly občanů. Něco jako národní garda, ale s politickým rozměrem. Jinak též dělnické milice, závodní milice.

Je zrušena parlamentní demokracie a nahrazena systémem centralizovaného jednostranného režimu s dominantní vedoucí rolí KSČ.

Komunistický režim zahajuje rozsáhlé znárodňování, při kterých byl soukromý majetek, podniky a zemědělská půda převedeny do státního vlastnictví. Tím došlo k omezení soukromého podnikání a centralizaci ekonomického sektoru. Připravuje se kolektivizace.

Postupně jsou omezovány svobody občanů, zejména svoboda projevu, tisku a shromažďování. Komunistický režim prosazuje ideologickou kontrolu a cenzuru.

Na populární hudbu se zavádí přísná měřítka, ba dokonce i komise, které zohledňují jak třídní původ, tak umělecké kvality oproštěná od manýrů západního stylu. Pop kultura v té době u nás prakticky neexistuje, veškerá kultura je pouze nástrojem ideologie. Z rozhlasu znění většinou jen lidové a budovatelské písně světlých zítřků.

Nejúspěšnějším a také jedním z mála zpěváků akceptovatelným komunisty a odpovídající jejich představám se stal Rudolf Cortés. Většina prvorepublikových umělců, herců a zpěváků však po skončení války ukončila činnost. Další ukončili činnost s novým režimem či činnost museli ukončit.

Základní školní docházka je prodloužena z osmi na devět let.

 Je založena Světová zdravotnické organizace (WHO) – agentura OSN (Ženeva, Švýcarsko).

---

1949

V tomto roce mělo údajně proběhnout setkání mimozemských lidí z Plejád s vládou SSSR pod vedením Stalina (letiště Vnukovo, Moskva) a s vládou USA pod vedením prezidenta Trumena. Mezi tím se napětí mezi SSSR a USA stupňuje tak, že se oba bloky během 50. – 80. let ocitají na pokraji III. světové války.

---

1950

Čína provádí invazi do Korei. USA a jednotky OSN obsazují jih Korei a staví se na její obranu. (Konflikt trval až do roku 1953 a skončil příměřím, přičemž Korea zůstala rozdělena na komunistickou Severní a demokratickou Jižní Koreu).

U nás začíná hlavní fáze kolektivizace, kdy byl schválen zákon o zemědělské reformě. Zákon přinutil zemědělce, aby svá hospodářství převedli do zemědělských družstev. Kolektivizace je prováděna násilně, provázena perzekucemi a vyvlastňováním majetku. Ti, kteří se svého majetku nechtěli vzdát, byli odsouzeni – od srpna 1950 do března 1951 bylo odsouzeno na 50 tisíc soukromých zemědělců – 40 % všech odsouzených.

Pokračují politické procesy a masové perzekuce politických odpůrců režimu. Mnoho lidí bylo zatčeno, vězněno a popraveno na základě politicky motivovaných obvinění.

Rádio Hlas Ameriky (založené v roce 1942) rozšiřuje své vysílání i do komunistických zemí východní Evropy.

Je založena Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu – UNESCO. Jejím cílem je podpora spolupráce v oblasti vzdělání, vědy, kultury a komunikace mezi zeměmi.

V USA nastává v letech masový rozvoj televize, zatímco v roce 1949 je zde jen 190 tisíc přijímačů, o šest let později již 55 milionů.

Světová populace čítá 4 miliardy obyvatel, z toho Československo 8,9 milionů.

---

1951

Pokračují politické procesy a masové perzekuce politických odpůrců režimu. Mnoho lidí bylo zatčeno, vězněno a popraveno na základě politicky motivovaných obvinění.

Železná opona je definitivně dokončena – hranice jsou již neprůchodné. Mnoho lidí je při pokusu o útěk zastřeleno.

Založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO).

Začíná vysílat americký rozhlasový kanál Svobodná Evropa v češtině a z Mnichova.

Do provozu jsou dán první experimentální jaderný reaktor – začíná atomový věk (USA, Experimental Breeder Reactor I – Utah).

---

1952

Pokračují politické procesy a masové perzekuce politických odpůrců režimu. Mnoho lidí bylo zatčeno, vězněno a popraveno na základě politicky motivovaných obvinění.

Je zaveden pětiletý plán, který stanovil ekonomické cíle a směry vývoje země. Veškerá ekonomika byla podřízena státnímu plánování a řízení.

Je kladen důraz na rozvoj těžkého průmyslu a industrializaci země – vznikají nové průmyslové podniky, rozvíjí se hutnictví, strojírenství a chemický průmysl.

V provozu jsou první komerční proudová letadla.

Polsko zahajuje pravidelné televizní vysílání.

---

1953

Rozdělení Korei na Severní, komunistickou část a jižní, demokratickou část. Válka končí uzavřením příměří mezi koalicí vedenou USA a koalicí SSSR a Číny, avšak oficiálně nikdy ukončena nebyla a napětí trvá dodnes.

Dwigh D. Eisenhower je uveden do funkce prezidenta USA.

Korunovace britské královny Alžběty II.

U nás přebírá vedení soudruh Antonín Zápotocký, zatímco v SSSR Nikita Chruščov.

Generálním tajemníkem ÚV KSČ je zvolen Antonín Novotný.

Mezi komunisty Jugoslávie a SSSR se prohlubuje roztržka, západ stojí se svojí pomocí na straně Jugoslávie, která se od SSSR distancuje. Komunismus sice v Jugoslávií zůstává, ale jeho představitelé si režim v zemi budují podle svého. Na rozdíl od stalinského bloku, kde je komunismus lidem většinou spíše vnucován, v Jugoslávii je Tito skutečně oslavován jako hrdina, který se vzepřel Stalinovi a lidé s nadšením přijímají jeho socialismus s lidskou tváří, o kterém si mohou dát u nás jenom zdát.

Umírá soudruh J.V. Stalin, Gruzínec, velký komunistický vůdce a záhy po jeho pohřbu také český vůdce a jeho věrná loutka Klement Gottwald.

Velcí vůdcové sice umírají a komunistické represe a potřeba obhájit vydobyté pozice naopak sílí. Současně ale roste i odpor lidí, neboť mnozí z nich konečně prohlédli, kdo jsou komunisté. Ti mezitím bezhlavě likvidují veškerou opozici a ateismus se stává podmínkou pro vstup do KSČ.

Věřící jsou perzekuováni, kněží jsou pronásledování a zavíráni, církev je vytlačena zcela na okraj společnosti a přežívá v nejhorších podmínkách. Počet věřících dramaticky klesá. Komunismus je vnucován jako jediná správná ideologie a jako výklad světa. Žádný Bůh neexistuje, jediný pokrokový názor je ateismus a novou biblí se stává dílo Marxe a Engelse.

V NDR jsou násilně potlačeny velké protikomunistické demonstrace.

Je zrušen přídělový systém na potraviny a zavedeny jednotné ceny, zemi provází hospodářský pokles a obrovská zadluženost.

Československo se sice vyhnulo bankrotu, ale jen díky tomu, že je provedena tzv. měnová reforma, při které došlo k úpravě kurzu Koruny v poměru průměrně 1:10, přičemž loajální lidé měli mnohem lepší kurz, než ostatní, kteří tak často přišli o značnou část svých úspor.

Československo je za neohlášenou měnovou reformu vyloučeno z Mezinárodního měnového fondu.

Československá TV zahajuje poprvé své vysílání. Televizory však často nemají o mnoho větší obrazovku než větší mobil či tablet a jejich černobílý obraz není příliš kvalitní. První televizory u nás jsou velkou atrakcí, na který se chodí podívat celé rodiny.

---

1954

V USA je zahájeno první barevné televizní vysílání na světě, kdy televizní společnost NBC vysílala první pravidelný program v barevném formátu.

V důsledku odchodu největších soudruhů na věčnost (ev. do pekla), se komunistický režim u nás začíná konečně uvolňovat. Končí éra ideologického fanatismu a největších čistek.

Po porážce ve vietnamské bitvě u Điện Biên Phủ se Francie stáhla z Indočíny. To vedlo k rozpadu francouzského koloniálního impéria v této oblasti a následnému vzniku nezávislých států Vietnam, Laos a Kambodža.

První státní komerční jaderná elektrárna – reaktor APS-1 (Atomovaya Elektrostansiya-1) s výkonem 5 megawattů (Obninsk, SSSR).

Proběhlo další setkání americké vlády se jinými mimozemskými bytostmi.

1955

V polovině padesátých let dosaženo alespoň stavu předválečné úrovně a ekonomika se začíná zvedat.

Jako reakce na rozšiřování NATO je založena Varšavská smlouva – obranný svaz komunistického východního bloku.

První samoobsluha u nás byla otevřena v Husitské ulici v Praze na Žižkově (jednalo se zatím jen o malý mini market pouze se základní nabídkou potravin).

V Polsku jsou násilně potlačeny protikomunistické demonstrace (Poznaň).

Začíná pravidelně vysílat Československá televize, i když každý den je krátkou dobu, abychom viděli jakých budovatelských úspěchů bylo dosaženo. Do té doby mohli tyto úspěchy lidé vidět jen ve filmových týdenících vysílaných v biografech před hlavním filmem.

Objevují se první atomové ponorky a ledoborce.

V letech 1955-59 vyrábí Škoda velmi polární model 440, zvaný lidově „Spartak“ a každý ho touží mít. Tento vůz je dokonce tak úspěšný, že zaznamenává úspěch i v zahraničí (i když spíše jako lidový vůz pro chudé, jak bylo u našich výrobků zvykem).

---

1956

První politické tání ledů – Komunisté poprvé začínají kritizovat svůj vlastní režim – Chruščov kritizuje Stalina a kult osobnosti. Začínají pomalu zvolňovat tempo a uvolňovat opratě, protože zjišťují, že jen represe nestačí a že je třeba dát lidem určitou svobodu.

V Maďarsku vypuklo velké povstání proti komunistickému režimu. Protesty se rychle rozšířily a lidé vyžadovali demokratické reformy a svobodu. Povstání bylo potlačeno sovětským vojskem a komunistická vláda obnovena. Maďarsko však vystupuje z nedávno založené Varšavské smlouvy.

V říjnu došlo k vojenské invazi Izraele, Velké Británie a Francie do Egypta po nacionalizaci Suezského průplavu egyptským prezidentem Násirem. Krize vyvolala mezinárodní napětí a konflikt mezi západními mocnostmi a zeměmi třetího světa.

První soukromá komerční jaderná elektrárna (Calder Hall – Anglie).

Pop kultura se začíná rozvíjet a přestává být již výlučně jen ve službách ideologie. Zatímco v Evropě dosud doznívá swing a modernější skladby se objevují jen ojediněle, v USA už zcela vládne Rock’n’roll.

Bezkonkurenčně největší hvězdou populární hudby je u nás od konce 40. let až do konce 50. let zpěvák s velice krásným, sytým a sametově hebkým barytonem zůstává Rudolf Cortés. I jemu však roste nová, mladá konkurence v podobě Milana Chladila, Yvetty Simonové, Richarda Adama či Jiřího Vašíčka.

---

Věk liberalizovaného komunismu

---

1957

Prezidentem je zvolen Antonín Novotný.

Komunisté stále více otevírají a uvolňují opratě. Do komunistické strany se dostávají lidé s liberálnějším pohledem na svět, což vyvrcholí za jedenáct let. Uvědomují si, že je třeba dohánět stále více ekonomicky se vzdalující vyspělé země a kultura i věda dostává větší prostoru.

V Československu je založena organizace Socialistický svaz mládeže (SSM), která měla za cíl zapojit mladé lidi do politického a společenského života.

Byly zahájeny práce na výstavbě největšího a prvního panelového sídliště v Praze, které se nazývá Jižní Město. Jižní Město bylo plánováno jako satelitní město, které se nachází na jih od historického centra Prahy.

Je založeno Evropské hospodářské společenství (EHS), tvořeno šesti zakládajícími členy: Belgií, Německem (západním), Francií, Itálií, Lucemburskem a Nizozemskem. Cílem EHS je vytvoření společného trhu a posílení ekonomické integrace mezi členskými státy.

Televizor u nás již vlastní 3 % domácností a televize vysílá již přes 4h denně.

V Československu je do provozu uveden první jaderný výzkumný reaktor v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži.

Sovětský svaz vypustil první satelit, Sputnik 1, která se stala prvním objektem v kosmu. Tím začala éra vesmírných letů.

Neznámý zpěvák Karel Gott vítězí v soutěži amatérských zpěváků „Volná tribuna“, avšak pod falešným jménem Karel Matějček, což byl před válkou jeden méně známý zpěvák.

Nejúspěšnější pracující si u nás již mohou dovolit nový automobil Škodu Spartak, silnice jsou u nás však stále poloprázdné. Prostoru k parkování je všude habaděj. Auto má jen málo lidí a většinou jde o stará předválečná auta. Výjimkou jsou samozřejmě papaláši.

---

1958

Požadavky na pohodlí, komfort, módní trendy rostou a tuzemská ekonomika roste.

Expozice světové výstavy EXPO ’58 v Bruselu – Československo sklízí zcela nečekaný úspěch.

V Bruselu je představena první atomová ponorka USS Nautilus.

Je zahájena sériová výroba autobusů Karosa 706 RTO. Velmi populární autobus se ve své dálkové verzi objevil už o rok dříve ve filmu Florenc 13.30 a jeho prototyp opustil výrobní linku už v roce 1956.

Novým papežem se stává italský kardinál Angelo Roncalli, který přijímá jméno Jan XXIII. Po 19 letech tak střídá Eugenia Pacelliho (Pius XII.)

Byla založena NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír) ve Spojených státech amerických.

Neznámý zpěvák Karel Gott podruhé vítězí v soutěži amatérských zpěváků, tentokrát „Hledáme nové talenty“, avšak pouze u publika. U poroty jde o fiasko, neboť vystoupení zcela neodpovídá požadavkům socialistického člověka. Přineslo mu však angažmá v taneční kavárně Vltava, kde vystupuje v doprovodu orchestru Karla Krautgartnera.

V Praze žije již téměř milion obyvatel a Praha se tak stává velkoměstem.

Jedním z prvních televizorů s větší obrazovkou je u nás model Tesla 302U s úhlopříčkou obrazovky 51 cm.

---

1959

Velmi úspěšný model vozu Škoda Spartak je nahrazen ještě mezinárodně úspěšnějšími modely Octavia a do roku 1964 také modelu v provedení kabriolet – Škoda Felicia, (již od roku 1961 měla však stejnou masku jako Octavia).

Jiří Suchý otevírá s Jiřím Šlitrem v Praze divadlo Semafor. Stává se tak hlavním zakladatelem moderní populární hudby a kultury.

Do rozhlasu moderní písně (na rozdíl od sousední zemí) dosud většinou stále moc nepronikají, vysílá se stále jen dechovka, lidová hudba či tradiční pop a skladby pozdní swingové éry „uspávacích“ barytonů.

Český rozhlas zahajuje vysílání také na velmi krátkých vlnách (FM).

Panelová sídliště se u nás stala běžnou formou bydlení, a to zejména v městských oblastech.

Zahájení reformy školství, která začíná prodlužovat základní školní docházku z osmi znovu na devět let.

Sovětský svaz vyslal sérii kosmických sond s názvem Luna k průzkumu Měsíce. Sonda Luna 2 se stala prvním objektem, který dopadl na povrch Měsíce, a Luna 3 pořídila první snímky z odvrácené strany Měsíce.

---

1960

Je vyhlášena nová ústava, která toho však moc nemění. Do názvu země se dostává slovo „socialistická“ a vedoucí úloha KSČ je zakotvena přímo v ní.

Vliv západní kultury sílí a vzniká moderní pop kultura. Komunisté dávají lidem trochu více volnosti, ale posilují i svoji ostražitost.

Dochází k studentským protestům a nespokojenosti se stávajícím režimem. Studenti se u nás angažovali v politických debatách a požadovali větší demokracii a svobody.

Začínající, dosud neznámý zpěvák Karel Gott nahrává pro rozhlas své první snímky a objevuje se v TV.

V USA konaly prezidentské volby, ve kterých se utkali Richard Nixon a John F. Kennedy.

---

1961

V květnu byla založena Svazarm, organizace pro přípravu občanů na obranu státu a činnost ve prospěch armády.

Začíná se stavět berlínská zeď, které rozděluje Berlín železnou oponou na východní a západní. Tu je možné překročit pouze na třech kontrolních stanovištích – Helmstedt (Checkpoint A), Dreilinden (Checkpoint B), Friedrichstrasse (Checkpoint C) a to za velmi přísných podmínek jen pro vybrané osoby.

Berlínská zeď výrazně zesiluje studenou válku mezi komunisty a demokratickými zeměmi.

Sovětský svaz vyslal kosmickou loď Vostok s prvním člověkem ve vesmíru, Jurijem Gagarinem. Ten se stal prvním člověkem, který úspěšně provedl orbitální let kolem Země.

Neúspěšných pokus o svržení komunistického režimu Fidela Castra na Kubě ve spolupráci americké CIA a kubánských exilových sil.

John F. Kennedy se stal prezidentem Spojených států.

V prosinci 1961 byl vypsán první ročník ankety Zlatý slavík.

---

1962

Začíná tzv. Karibská Krize a svět se přiblížil jaderné válce. V reakci na rozmístění jaderných zbraní USA v Itálii a v Turecko se SSSR rozhodl umístit své jaderné zbraně na Kubě. USA reagují námořní blokádou Kuby. Nakonec dochází k dohodě a jaderné hlavice byly z Kuby, Itálie i Turecka odstraněny. Podle informací některých amerických veteránů byli americké rakety již odpáleny, ale odpalovací zařízení se z neznámých důvodu samo o sobě deaktivovalo.

Výzkumná sonda Mariner 2 byla vyslána k planetě Venuši.

Waldemar Matuška a Eva Pilarová se stávají prvními Zlatými slavíky.

Karel Gott díky duetu s jazzovou zpěvačkou Vlastou Průchovou vítězí v rozhlasové hitparádě a stává se známějším zpěvákem.

Britská skupina The Beatles vydala svůj první singl „Love Me Do“.

V Bratislavě byl slavnostně otevřen nové sídliště Petržalka, které se stalo jedním z největších sídlišť ve střední Evropě.

---

1963

V roce 1963 se uskutečňuje první transatlantický satelitní TV přenos.

Novým papežem se stává italský kardinál Giovanni Montini, který přijímá jméno Pavel VI.

Byl zavražděn americký prezident John F. Kennedy v Dallasu, Texas. Měl se chystat zveřejnit informace o spolupráci s mimozemšťany.

Na českou populární scénu nastupuje nová, mladá generace zpěváků, která reprezentuje zcela nový a moderní hudební styl, které je populární až dodnes. Moderní hudba se rodí především v malých divadlech (Semafor, Alfa, Rokoko, Apollo aj.) .

Staré křehké těžké šelakové gramodesky u nás nahrazují hromadně nové, nerozbitné z vinylu.

Zlatým slavíkem se poprvé stává Karel Gott.

---

1964

V roce 1964 je vyrobena první verze Škody MB (ještě s tou velkou mřížkou, která s používá do roku 1965).

ČSD nasazují do provozu moderní osobní vlaky, tzv., pantografy řady 451 a 452.

USA obsazují Vietnam a pokoušejí se ho neúspěšně osvobodit od komunistů. Válka znamená fiasko, neboť místní obyvatele komunisty vítají a věří, že jim pomáhají z bídy. Vietnam se stává do značné míry horkým a zástupným konfliktem mezi rivaly studené války, podobně jako současná válka o Ukrajinu. Pokus o zabránění SSSR o odstranění jeho vlivu na zemi skončil obrovskou tragedií a vyžádal si během následujících let desítky až stovky tisíc životů amerických vojáků. Vietnam dodnes zůstává komunistickou zemí a následuje Čínský model.

Na dlouhohrajících deskách (LP) se také u nás konečně objevuje také populární hudba (prvním titulem je Jiří Suchý).

Český rozhlas poprvé vysílá ve zvukovém formátu stereo.

Byl to první let kosmické lodi s vícečlennou posádkou (Voschod 1., SSSR)

---

1965

Československá televize poprvé vysílá Večerníček.

Barevné TV vysílání se v USA stává běžným standardem.

Základní školní docházka je u všech škol prodloužena po 16 letech znovu na devět let.

Výše HDP se v Československu teprve tento rok, neuvěřitelných 26 let po válce, vyrovnává výši hrubého domácího produktu před válkou. V sousedním Německu k tomu došlo již v roce 1951.

---

1966

Začíná se stavět metro a nová Praha, rozbíhá se mohutná výstavba nových čtvrtí a velkých sídlišť.

Zavedení každé druhé soboty volné – pracovní týden je tak poprvé zkrácen.

V srpnu 1966 proběhly v Československu protikomunistické studentské protesty, které byly následovány represivními opatřeními režimu.

---

1967

Nová generace nespokojená s režimem dospívá a na obzoru se rýsuje vážná politická krize. Nespokojenost s totalitní vládou i hospodářkou situací rychle narůstá. Probíhají veřejné demonstrace, na jejichž stranu se kloní Alexandr Dubček, představitel liberálního proudu komunistů a ve straně dochází k rozkolu. Stává pro konzervativní komunisty značně nepohodlným, protože prosazuje socialistickou demokracii, tedy sice socialismus, ale bez vedoucí úlohy strany.

Oto Šik zahajuje radikální ekonomické reformy.

Pokračování ve výstavbě první dálnice D1 v úseku rozestavěném v letech 1939-50 (30% dokončeno).

Železná opona dočasně padá a hranice jsou volné.

David Prentis, ředitel Ligy pár páru v ČR říká, že v této době se poprvé rozšířilo promiskuitní chování:

Když jsem bydlel v západním Německu v 60. a 70. letech, slyšel jsem, že byl registrován určitý zlom v roce 1967. Před tímto rokem začínali snoubenci spolu sexuálně žít většinou až po svatbě, po roce 1967 už před svatbou. V šedesátých letech přišla na trh hormonální antikoncepce a nastala doba „pohodlné a spolehlivé“ antikoncepce. Byla původně určena pro manžele, velmi brzy ji ale začali používat i jiní. Velmi rychle se rozšířilo promiskuitní chování lidí a sexualita byla degradována na pouhou zábavu.

ČST zahájila vysílání prvního pravidelného večerního televizního zpravodajství s názvem „Televizní noviny„.

V NSR a postupně i dalších zemích západní Evropy TV zahajují barevné vysílání.

---

1968

Vrcholí sexuální revoluce a hippies.

Začíná se u nás již ve velké míře nahrávat stereo.

Zaveden je 5 denní pracovní týden a soboty jsou volné – začíná éra víkendového chataření a chalupaření. Tato tradice přetrvává po celé období tzv. normalizace.

Březen – V Polsku začala série stávek a protestů, které vyvolalo nespokojenost s komunistickým režimem.

Generálním tajemníkem Komunistické strany Československa je zvolen Alexandr Dubček.

Srpen – Krize vrcholí a revoluční nálady sílí. Propuká otevřený boj za demokracii, rozštěpení KSČ na liberální komunisty, kteří chtějí jít vlastní cestou socialismu s lidskou tváří a promoskevské, kteří se nechtějí rozkmotřit s Moskvou. Na místo prezidenta je dosazen Ludvík Svoboda, který je loajální Moskvě. Protože Moskva vidí nejednotnost KSČ, vůdce KSSS, Ukrajinec Leonid Brežněv nabízí svým promoskevským českým přátelům pomocnou ruku ve formě bratrské vojenské intervence při potlačování nepokojů.

Na základě Varšavské smlouvy jsou tak do Prahy povolány spojenecká vojska dalších socialistických zemí, aby násilím potlačila nepokoje. Až do této doby jsou Rusové mezi českým lidem oblíbení přátelé, ale od teď jsou většinou obyvatel nenáviděni. Invaze vojsk Varšavské smlouvy se stává trvalým a velmi bolestivým traumatem Českého národa, který se každý rok připomíná.

Listopad – Je zahájena normalizace. Byly zrušeny mnohé reformní opatření a prosazován tvrdý komunistický režim.

Prosinec – Jan Palach, československý student, spáchal sebevraždu v protestu proti invazi vojsk Varšavské smlouvy a normalizaci. Jeho zoufalý čin se stal symbolem odporu proti komunistickému režimu.