Dějiny národa patriotů a demokratů, kteří jsou hrdi na svoji nezávislost a velikost. Obrovského multikulturního kotle, ve kterém se zejména od pozdějšího novověku vždy střetávalo mnoho ras, národů a národností, zejména indoevropanů, hispánců a afroameričanů. To vytvářelo vždy mnoho problémů, napětí, ale bylo i hybnou silou vývoje.
Spojené státy vyrostly ve 20. století v největší světové impérium vedoucí nespočet válek po celém světě, jak pro své národní zájmy, tak z pozice globálního světového četníka, který určuje pravidla hry. Dnes ale jejich pozici stále více ohrožuje nové globální centrum v Asii, což zvyšuje globální geopolitické napětí, které by mohlo přerůst v rozpad světového řádu či dokonce vyústit v globální katastrofu. USA tak mají nejen mnoho přátel, ale i mnoho nepřátel, ale především své národní zájmy.
A jak to všechno v Americe začalo, než se dočkala nového osídlení? Kontinenty Severní Ameriky a Asie byly ještě před koncem doby ledové před 8 000 let př. Kr. spojeny, takže migrace probíhala po souši. Konec doby ledové a roztání ledovců však zvedli hladiny oceánů a mezi Amerikou a Asii vzniklo moře a migrace prapředků indiánů ustala.
Evropané ze Španělska, Švédska, Nizozemí, Francie, Finska či Německa pak začali Ameriku osidlovat až v novověku. Britové se staly nejaktivnějšími kolonizátory Severní Ameriky a rychle získali převahu, zatímco Francouzi uhájili jen kolonie na území dnešní východní Kanady. Hispánci současně kolonizovali celý zbytek Ameriky od Mexika na jih, ale přišli o dobytá území na jihu dnešních Spojených států.
Jakmile byla Amerika „rozebrána“ soustředili se Evropané na o něco méně atraktivní Afriku, která byla z velké části ještě nekolonizovaná a o kterou se v letech 1881-1914 strhl doslova závod, ve kterém si největší část „urvaly“ Británie a Francie. Po vzoru USA se však většina zemí Ameriky, Afriky i kolonizovaných zemí Asie ve 20. století vybojovala nezávislost. Ta někdy zůstala jen deklarovaná a došlo k dohodě, že formálně zůstanou za určitých výhodných podmínek územími velmocí i když si budou vládnout sami (jde hlavně o malá území jako např. Portoriko). Ve většině případů byla ale i oficiálně vyhlášená a mezinárodně akceptovaná (jako v případě Austrálie, Indie, Mexika, Brazílie a většiny dalších zemí).
Počátky kolonizace
1493 | Druhá španělská výprava Kryštofa Kolumba poprvé objevila Severní Ameriku a dorazila na Portoriko.
1513 | První Španělé dorazili na Floridu
1540 | Španělé zakládají první osady v Novém Mexiku, Kansasu, Arizoně a Kalifornii (San Antonio, Los Angeles, San Franscisco)
1600 | Britové zakládají první kolonii osad pod názvem Nová Anglie (severovýchodní výběžek USA). Zdejším obyvatelům se později začalo se přezdívalo Yankee (poté i všem Američanům).
koloniální území Britská Amerika 1607 – 1783
1607 | Angličané zakládají první osadu Jamestown na území dnešní Virginie, zavlekli však mezi domorodce euroasijské nemoci, kteří proti nim neměli imunitu a naopak evropané se nakazili americkými nemoci – došlo k rozsáhlých pandemiím a a hromadným vymíráním obyvatelstva
1614 | Nizozemci zakládají první kolonii pod názvem Nové Nizozemí, která se rozkládá na severovýchodě. Hlavním městem se stává Nový Amsterodam – budoucí jádro New Yorku.
1620 | Angličtí protestanští puritáni prchající před náboženským pronásledováním zakládají na severovýchodě Plymouthskou kolonii (Massachusetts). Podle pověsti původně směřovali do Jamestownu, ale v důsledku bouře dorazili více na sever. V zimě ovšem strádají hladem a mnoho z nich umírá. Až se seznámí s indiány, kteří je naučí, jak přežít. Od této doby se slaví Den díkůvzdání za tuto pomoc a tito puritáni a první angličtí osadníci jsou oslavováni jako Otcové zakladatelé.
1630 | osadníci z Plymouthu zakládají také kolonii severněji, v Massachusettského zálivu (Boston)
1630 – 1756 | Nová Anglie bojuje v několika válkách s Francouzi ze severu, dokud neuhájí svojí nezávislost
1638 | Švédové a Finové zakládají na severovýchodě kolonii Nové Švédsko.
1655 | Nizozemci napadli kolonii Nové Švédsko a zabrali ji
1664 | Britové napadli Nizozemce a natrvalo se zmocnili jejich kolonie Nové Nizozemí
1692 | Čarodějnické procesy v Salemu
1730 – 1770 | první vlna renesance křesťanských reformačních hnutí a prudký nárůst věřících
Během následujícího období vznikají na území dnešních Spojených států a Kanady nové Britské kolonie, které se začleňují do koloniálního území zvané Britská Amerika. Na severu jsou však ohrožovány Francouzi, se kterými vedou války o nezávislost.
Válka o nezávislost 1763 – 1776
Protože Francie již vojensky neohrožuje britské kolonie, pozornost se soustředí na boj o nezávislost. Francouzi se spíše starají o tom, jak by zbavili moci svého krále, než aby dobývali Britská zámořská území tak, jako dříve. Také v Britských koloniích ale sílí republikánská ideologie, které preferuje republikánské ideály o svobodné republice, než ideály monarchie a její politiku, zejména ekonomickou.
1775 | Napětí nakonec v ústí až v ozbrojené střety s královskými vojsky, v otevřenou válku a vyhnání britských úředníků z Nové Anglie. Přestože USA mají dnes nadstandardní vztahy s Británií, tyto staré historické události je mezi místními dodnes kalí a jsou stále bolavou ranou.
1776 | 13 zakládajících států (kolonií) po celém východním pobřeží od severu až po začátek Floridy vyhlašuje nezávislou unii Spojených států Amerických, které je Británie nakonec o sedm let později nucena formálně akceptovat.
Autorem deklarace nezávislosti je Thomas Jefferson, budoucí třetí prezident. Vychází z ideálu osvícenství, demokracie, patriotismu a svrchované republiky (republikánství), která odmítá jakoukoliv formu aristokracie.
Spojené státy Americké
USA se stávají první nezávislou republikou na světě, která se zbavila monarchie a první kolonií, která získala nezávislost. Postupně se k USA přidávají další a další státy:
1776 – 1839 | k USA se postupně přidaly všechny státy na východě, kromě Floridy, Texasu a severovýchodu západní části
1787| byla sepsána nová ústava, která ustanovuje silnou centrální vládu se silným prezidentem (prezidentský systém), avšak omezené jasnou dělbou moci
1789 | Prvním prezidentem USA je jen dva a půl měsíce před dobytím Bastily a revolucí ve Francii zvolen George Washington, vůdce amerických vojsk, které vyhnaly Brity
1790 – 1850 | druhá vlna renesance křesťanských reformačních hnutí a prudký nárůst věřících
1791 | byly přijaty první dodatky k ústavě – záruky občanských práv a svobod (Listina práv) , založena národní banka USA, začíná se postupně omezovat a rušit otrokářství
1791 – 1792 | Jsou založeny první politické strany (Federalistická a Demokraticky-republikánská), přičemž první usiluje o obnovení vztahů s Británií, načež je kladeno za vinu snaha o obnovení monarchie.
1800 | hlavní město USA bylo přesunuto z New Yorku do Washingtonu
1812 – 1815 | Američané se pokouší násilím získat území Britské Severní Ameriky (dnes Kanady) a vyhlašuje Britům a indiánům válku. Ta však k ničemu nevede a vše zůstává beze změny, působí pouze značné škody a stojí mnoho životů.
1829 | vlivem politických neshod zaniká starý politický systém původních stran a byla založená Demokratická strana socialistů a demokratů, preferující spíše levicové, sekulární, internacionální a sociální hodnoty a strana Whigů
1830 | Američané osidlují zbytky volných území a kolonizují je – je přijat zákon na hromadný odsun domorodých indiánů z východních států za to, že se odmítají podřídit zákonům USA
1840 – 1959 | k USA se postupně přidali i všechny státy na západě, nakonec Oklahoma (1907), Arizona a Nové Mexiko (1912) a Aljaška (1959)
1846 – 1848 | Whigům navzdory, demokraté organizují válku proti Mexiku, nakonec se však usnesli, že ho nebudou kolonizovat celé, protože nechtějí, aby se USA staly hispánkou zemí, ale anektují jen sever – Texas, Kalifornii a Nové Mexiko.
1849 | Američané v Kalifornii objevili zlato a začíná tzv. zlatá horečka. Desítky tisíc lidí se sem sjíždějí a jejich počet nakonec převyšují původní hispánské obyvatelstvo. Kalifornie se začíná bouřlivě rozvíjet.
Začínají sílit rozpory ohledně otrokářství – zatímco seveřané jsou spíše proti němu, jižané naopak spíše pro jeho zachování, neboť z něho mají větší ekonomický profit.
1854 | byla založena Republikánská strana patriotů a konzervativců preferující pravicové, národní, tradiční a křesťanské hodnoty a stavící se proti otrokářství
1857 | Nejvyšší soud rozhodl, že původně přijatý kompromis mezi severem a jihem o otroctví z roku 1820 je protiústavní a republikáni to považují za schválení otroctví.
1860 | zvolen první republikánský prezident Abraham Lincoln (celkem měly USA 2/3 republikánských prezidentů a jen 1/3 demokratických). O otázce otroctví nepanuje shoda a v důsledku rozepří se rozpadá strana Whigů. Od unie USA se osamostatňuje sedm států na jihu a zakládá vlastní konfederaci.
Občanská válka 1861 – 1865
Od unie se osamostatňují další čtyři státy na jihu na státy konfederace zahajují válku proti státům unie. Po dlouhých a vyčerpávajících bojích v občanské válce, které přinesly obrovské ztráty na lidských životech, nakonec státy unie vítězí a vláda upevňuje svojí moc.
1863 | Prezident Lincoln se konečně zasazuje o definitivní zrušení otroctví a nastolení stejných práv pro černochy – byl přijat 13. dodatek ústavy (v britských francouzských či nizozemských územích bylo zrušeno již dříve). Zbylí otroci byli osvobozeni armádou o dva roky později.
1867 | USA kupují od Ruska území Aljašky.
1869 | Je dokončena transkontinentální železnice z východu na západ.
1870 – 1910 | Američané osidlují zbytky západu obydleného původním obyvatelstvem. Vedou s nimi desítky indiánských válek, které stojí desítky tisíc životů, dokud indiány nevybijí nebo nedonutí se přesunout do rezervací.
1876 | Z obav před rostoucím vlivem afroameričanů v jižních státech jsou přijaty zákony o rasové segregaci, které znovu omezily práva černochů a postavili je na úroveň od společnosti oddělených občanů II. kategorie.
1880 | San Francisco je již velké jako dnešní Košice a stává se centrem západu
1880 – 1929 | USA zažívají obrovský průmyslový rozvoj a stávají se největší světovou velmocí. Přijímají desítky milionů většinou nekvalifikovaných migrantů z jiných částí světa jako nové pracovní síly, které nutně potřebují. Ti však v USA nejsou spokojeni se svým sociálním postavením a dožadují se lepšího. Po vzoru Evropy vzniká dělnické hnutí. Průmyslový rozvoj trvá s několika propady a krizemi až do konce 20. let.
USA se stávají největší světovou velmocí
1896 | Nejvyšší federální soud rozhodl, že segregační zákony jsou v kompetenci jednotlivých států a neporušují dodatek ústavy o právech lidí.
1917 – 1918 | Spojenci vítězí ve světové válce nad vyčerpaným Německem díky silné finanční a vojenské podpoře ze strany USA
1918 | pandemie Španělské chřipky stojí v USA téměř 700 tisíc životů
1919 | Ženy dostávají po vzory jiných států také v USA volební právo, neboť se osvědčily během války svoji podporou na frontě. Definitivně tak padá argument, že jen muži mají právo volit, protože jen oni mohou bojovat.
1929 | Bublina splaskla a akciové trhy padají. Velká světová hospodářská krize ukončuje zlatý věk jazzu v bouřlivých 20. let. Ta doznívá až koncem 30. let, zejména s přípravami na druhou světovou válku a velkými vojenskými zakázkami.
1939 – 1941 | Prezident Roosevelt se snaží novou světovou válku nezavléci do země, vyhlašuje zpočátku neutralitu a spojence podporuje pouze finančně.
1941 – 1945 | Japonsko napadlo USA a země vstupuje do války s ním. Později se účastní i osvobozování Evropy.
1945| Američani shazují na Japonsko jaderné bomby – nový druh zbraní. Spekuluje se ale o tom, že cílem bylo účinnost nových technologií na lidech především vyzkoušet a že nebylo už nutné je použít, neboť válka byla téměř u konce a vítězství na dosah.
USA a mimozemšťané
1947 | Havárie létajícího talíře UFO v Novém Mexiku poblíž města Roswell
1949 | Setkání mimozemských lidí z Plejád s vládou SSSR pod vedením Stalina (letiště Vnukovo, Moskva) a s vládou USA pod vedením prezidenta Trumena, které skončilo bez výsledku.
1950 – 1953 | USA vstupuji do války o Koreu, aby Koreu proti Číně a SSSR. Důvodem byla snaha zabránit šíření komunismu. Výsledkem nakonec bylo rozdělení země.
1954 | Navázání spolupráce s nepřátelskou mimozemskou rasou – tzv. šediváků (Grenadská smlouva). Ti měli prý spolupracovat i s lidmi ve starověku (Mayové je nazývali bohy či „mravenčími lidmi“).
1957 | V nevadské poušti je uvedeno do provozu supertajné obrovské armádní výzkumné centrum (Oblast 51), jež bylo objeveno až v roce 1994. Nemá k němu přístup vláda USA ani armáda, pouze vybraní lidé, kteří jsou vázáni absolutní mlčenlivostí i ve vztahu k nejbližším rodinným příslušníkům. Později vzniká i Oblast 52, kam se měly z bezpečnostních důvodů přesunout tajné projekty na technologiích vyvíjených ve spolupráci s mimozemšťany. Nad oblastí byly mnohokrát z dálky pozorovány neobvyklé jevy (mizení letadel, létající talíře).
1964 – 1965 | Byl vydány nové zákony zakazující rasové segregace
1964 – 1976 | USA vstupuji do války o Vietnam a Laos, aby bránily je proti Číně a případně SSSR, které je podporoval. Důvodem byla snaha zabránit šíření komunismu. Američané tu vyzkoušeli nové chemické a klimatické zbraně hromadného ničení, ale ztratili na 60 000 vojáků – dalších 60 000 si vzalo život samo později. Válka však skončila nezdarem. O život přišly stovky tisíc civilistů a milionům lidí chemické zbraně poškodily nejen přírodu, ale i genetickou výbavu, takže se s defekty rodí dodnes.
Angličtina se v době globalizace, s rozpadem Sovětského impéria, s rozvojem internetu a digitálních technologií stává definitivně a jednoznačně nejdůležitějším jazykem světa. Objevují se však nové výzvy – boj s arabským terorismem, masové migrace, klimatické změny, otázky práv a nároků homosexuálů, svobody slova na sociálních sítích a především vzrůstající ekonomický a mocenský vliv Číny u které se očekává, že během několika málo let předstihne USA.
2001| Arabští bojovníci podnikli teroristický útok na New York a Pentagon. USA vstupují do války proti teroristům.
2003 – 2011 | USA vstupuji vstupují v reakci útok do války s Irákem a později i s Afgánistánem
2015 | Nejvyšší soud USA povoluje manželství pro homosexuály
2020 – 2021| Také USA zasáhla pandemie Covid-19, která si vyžádala na půl milionu životů. Prohlubují se rasové nepokoje. Ačkoliv rasová rovnost platí už desítky let, v praxi prý stále není dostatečně uplatňována. Sílí proto snahy o pozitivní diskriminaci a volání po konci nadvlády bílé rasy a heterosexuálů.
Rasové složení USA
Afroameričané jsou potomky černochů z Britských kolonií v Africe. V dobách otrokářství se s nimi obchodovalo a mnoho z nich bylo dovezeno do USA, aby zde vykonávali těžkou práci, kterou Američani nechtěli dělat. V dobách otrokářství jich ale bylo poměrně málo – tvořili jen malé procento z celkového obyvatelstva USA. Britské zámořské kolonie i tehdejší Spojené státy byly zemí bělochů, navíc otroci zde neměli status občanů. Protože jejich populace rostla výrazně rychleji, než u bělochů, tvoří dnes přes 12% obyvatel.
Od doby, kde se stali plnoprávnými občany bylo vždy mezi nimi a bělochy napětí a už předtím se otrokářství stalo příčinou i největší občanské války v dějinách USA. Někteří předpokládají, že afroameričané se v budoucnu stanou vedle hispánců převažující rasou v USA, zatímco běloši budou v menšině, podobně jako v Evropě se převažující rasou stanou arabové a afroameričané, neboť bílá rasa je celosvětově na ústupu.
Asiatů je v USA něco přes 4% a indiánů již jen necelé 1%. Druhou nejpočetnější skupinou jsou ale hispánci – dřívější španělští obyvatelé dnešního území Spojených států. Ti tvoří téměř 17% populace. Bělochů (indoevropanů mimo hispánců) je dnes 65%, z toho přirozeně nejvíce potomků Britů, ale samozřejmě i mnoha jiných národů, jejichž předkové sem přišli zejména na přelomu 19. a 20. století v době velkého průmyslového i populačního růstu.