Duchovní transformace

Transformace společnosti zpět z technokratické na duchovní a rozšíření vědomí

Jak řekl už malý princ, to co je opravdu důležité, je očím lidu neviditelné. Nepochybuji o tom, že globální elity už dávno mají připravené nejrůznější plány a scénáře vývoje. A to pečlivěji a dalekosáhleji, než si kdo umí představit. Jejich propaganda se už také začíná roztáčet. Globální změny si začíná uvědomovat stále více lidí, i když se jich to třeba zatím bezprostředně nijak netýká a nechává je to chladnými. To se však má změnit, takže s rostoucím množstvím přírodních katastrof souvisejících se změnou klimatu začne se měnit i vědomí lidí. Už dnes vidíme, že masy lidí propadají novým ideologiím a současně se masy lidí probouzí ze spánku a začínají odmítat stávají systém fungování společnosti. Je vrůstající napětí ve společnosti důvodem k obavám, nebo je to jen další průvodní jev evoluce? Děje se jen to, co bylo dávno předpovězeno, nebo je to něco, čím bychom měli být překvapeni? A co se to vlastně dnes děje, že se voda v kotli začíná vařit?

Globální změny, kterých jsme součástí, jsou pravděpodobně předem naplánované a jsou v osudu lidstva, takže důležitější, než technická a technokratická řešení na naši záchranu jsou spíše ta duchovní – to se týká změny našeho matrixu a způsobu uvažování, tedy celkové změny našich hodnot a priorit. Zatímco někteří lidé se mohou nechat unášet na křídlech nových vznešených ideologií, další se křečovitě drží vyježděných kolejí, aby nemuseli cokoliv měnit a bijí na poplach, mnoho dalších si vytváří svůj vlastní svět bez ohledu na ideologii či vyjeté koleje a fanaticky odmítají jakékoli jiné vysvětlení.

Mnoho lidí pak zase stále pro stromy nevidí les. Umí velmi podrobně analyzovat a popsat každý detail jak co funguje, co je to či ono, ale celek jim úplně uniká. Věří, že poznání = moc a čím více poznání, tím více moci, až lidé začínají mít dojem, že mohou být jako Bůh nebo, že žádného Boha nepotřebují. Jablko ze stromu poznání má zkrátka neodolatelnou chuť už od dob Adama a Evy, pádu prvních lidí, kteří jablko poznání okusili. Zejména, když jsou k dispozici sofistikované metody manipulace myšlení. (Nakonec i věda sama, se dnes stále více znovu zpronevěřuje svému poslání a je ve vleku ideologie a politiky). Už první lidé rychle nabyli dojmu, že se jim otevřeli oči a poznali dobré zlé. Člověk se už od pradávna domníval, že poznání je cestou k ovládání přírody, jenže když poznání chybí modrost a pokora, stává se zkázou. V důsledku takové katastrofy vznikl i vesmír a celý tento časoprostorový hmotný svět, který původně nikdy neměl vzniknout. Sami lidé si ho vytvořili, až se v něm uvěznili. Člověk se tedy z ráje vyhnal sám.

Vědci se dnes domnívají, že za hranicemi vesmíru je jakési nic – prázdnota naplněná jen věčně fluktující energií, ve které čas od času dojde k inflaci a vznikne nový vesmír. Od andělů však víme, že je to nesmysl a že za hranicemi vesmíru normálně pokračuje náš svět, ale pouze v jiných dimenzích, tj. má tu více rozměrů a je nekonečný, neomezený časem a prostorem. Čím blíže ke věčnému světlu – Stvořiteli, tím rozměrů přibývá, až dále žádní duchové nemají přístup, neboť tyto světy obývají prastvořené bytosti (tzv. archandělé), které jsou první projekcí vědomí Boha. Není tu rozhodně žádná prázdnota. Naopak, je to tak bohatý svět, že není možné ho vůbec nijak rozumově uchopit. Andělé nám také říkají, že náš svět vznikl jako bublina časoprostoru takříkajíc „uprostřed ráje“. Hranice této bubliny ve které padlí lidé ve snaze vytvořit novou realitu uvěznili sami sebe, vytvořili neprostupnou oponu, která je nyní mezi naším a oním světem.

Otázka nadcházející transformace je tedy především duchovní záležitost. Nikoliv jen myšlení podle nějaké nové povinné – i když vznešené a naoko bohulibé – hurá ideologie. Člověk se má duchovně probudit, aby poznal, že poznání není cestou k dokonalé společnosti ani k vlastní dokonalosti, že touto cestou je pouze Bůh, ke kterém se vše vztahuje. Až člověk znovu k tomuto pravému poznání dojde, bude to znamenat skutečnou revoluci v jeho mentalitě a myšlení – a vůbec k celkovému přístupu k životu. Technokratická a materiálně orientovaná společnost se tak znovu promění na společnost založenou na duchovních principech, kterou od dob osvícenství začala opouštět. I když osvícenství bezpochyby přineslo pokrok a mnoho dobrého, přineslo také své temné stránky, podobně jako i následná sekularizace. Společnost se začala bezvýhradně upínat na racionalitu a rozum, až duchovní hodnoty téměř vytěsnila na okraj (nebo proti nim dokonce začala bojovat, ať už v podobě agresivního komunistického ateismu nebo toho neoliberálního, který je ale neméně zavádějící). Přijde však čas, kdy se vše změní a duch a rozum se vrátí do rovnováhy.

Stará proroctví, která nás připravují na dobu, které je před námi hovoří o konci věku jako o obrovské společenské, hospodářské a přírodní krizi, kdy se objeví mnoho falešných zachránců, kteří ji využijí, aby nachystali na lidstvo velký podvod ještě před tím, že dojde k úplnému konci. A mnoho z nich to bude myslet skutečně dobře a upřímně, protože sami nebudou tušit, jakého podvodu jsou součástí. Vše bude vypadat naprosto věrohodně. Jenže – nadcházejících změn a globálního probuzení lidstva jsou si vědomé i elity, které usilují i vybudování nového světového řádu – vědí, že jim zbývá už jen málo času na to, aby se pokusili lidstvo dostat pod svoji kontrolu, dříve, než procitne ze svého spánku, oni by zůstali nazí a jejich plány průhledné…

Na druhou stranu, potřeba globální kolektivní změny je právě to, co potřebují a co jim zároveň hraje do karet. Využijí každé příležitosti, která by jim pomohla sjednotit lidstvo pod falešnou vlajku pomoci a obecného blaha. Mohou využít zejména naivity progresivistů z řad mladé, liberální generace. Mladé lidi lze nejen nejsnáze nadchnout k pokroku, ale i nejsnáze jimi manipulovat, zatímco staré psy se těžko učí novým kouskům. Na každou skupinu obyvatel, mladé i staré, vzdělané i nevzdělané, inteligentní i hloupé, musí být vedena propaganda šitá na míru, podle jejich dispozic, rozumového stupně a zájmů.

Pokud k tomuto probuzení vědomí přesto u některých lidí nedojde a uvěří novým, ale falešným hodnotám, vrátí je možná až na počátek evoluce, do doby kamenné, pokud neskončí rovnou v pekle. Podzemní bunkry, zbraně hromadného ničení ani jiné technologie skutečně nikomu nepomohou. Proroctví nám jasně říkají, jednak, že nikdo nebude moc svůj život zachránit, až přijde konec věku, ale pouze, že jen někteří budou zachráněni, jakmile se vrátí Kristus se svými anděly. A dále jasně říkají také to, že podobná  prosperující společnost podobající se ráji bez válek skutečně vznikne – ovšem ne v tomto světě, ale až teprve na Nové Zemi. Mezi tím však bude evoluce na staré Zemi ukončena a vše zahyne – tj. dojde i na nejvyšší elity. Tyto okolnosti však nejsou v režii lidí. Nakonec také bylo řečeno, že nikdo neví, kdy nastane konec věku, to ví pouze Bůh sám. Jediné, co můžeme pozorovat, jsou znamení doby. Neznáme žádné konkrétní datum.

Nová Země

To, že Nový světový řád vznikne a vláda šelmy se ujme svého úkolu je něco, co je dáno a co se musí stát, aby se proroctví naplnilo. Bez ohledu na to, zda se to skutečně stane v dohledné době (jak předpokládáme) nebo až za tisíce let – v případě, že snad znamení času interpretujeme chybně. A i kdyby z tohoto plánu mělo zbýt jen symbolické torzo – to skutečně mohou lidé ovlivnit. Oni jsou to, kdo dává šelmě nad nimi moc. Bez jejich pomoci by šelma nemohla nic dělat. Není jí totiž dovoleno překročit hranice svobodné vůle lidí. Ďábel má dané mantinely, co může a co už ne. Nikde není dáno, kolik duší si tato šelma s sebou musí vzít – tedy nakolik se jim jejich plán podaří realizovat. Pokud by tedy 99% lidí prošlo duchovním probuzením, je čistě teoreticky možné, že by se to týkalo jen hrstky lidí. Může to být ale i naopak, totiž to, že velká většina lidí zůstane spát a tak padne do této léčky, takže nebudou moci pokračovat ve svém životě na Nové Zemi.

Jak už bylo totiž prorokováno, tvořivá a udržitelná společnost skutečně vznikne, ale až teprve právě na této Nové Zemi – nikoliv v tomto světě, bez ohledu i na to, zda k tomuto „převibrování“ do nové dimenze projde klidnou cestou proroctví navzdory nebo tou neklidnou a katastrofickou, podle proroctví a jak věříme. Je také pochopitelné, že ti, kteří proroctví neznají nebo ho pokládají za pohádky zase věří, že v prospěšnost plánu elit nebo naopak v to, že ho mohou zvrátit. Já věřím, že nemohou – a zejména, když uvěří tomu, že oni jsou ti, kdo jim nabízejí řešení a záchranu. Tyto elity také vlastní 90% majetku celého světa a asi nikdo nemá prostředky k tomu, aby je zbavil jejich moci. A nejen to. Tak jako tak do nějaké míry svůj ďábelský plán zrealizují.

Nakolik jsou současné změny klimatu až tak vážné, nakolik za ně může lidstvo, nakolik jsou jejich příčiny utajované, aby nevznikla panika a nakolik je současný boj proti nim smysluplný a nejde hlavně o politiku a byznys, je další otázkou. A také to, nakolik má pravdu „oficiální věda“ a nakolik vědci, kteří s teoriemi hlavního proudu vědců nesouhlasí a kteří jsou kvůli výsledkům svého výzkumu vylučováni či umlčováni, mají pravdu. Nelze asi pochybovat o tom, že i to se děje – nakonec ilumináti vědí přece co dělají a koho umlčují. Tedy jako zloděj, který křičí – chyťte zloděje!

Ať tak či onak, je zřejmé, že nastávají globální změny klimatu a i dlouho utajované pokusy s chemtrails a modifikací atmosféry (které před časem přiznala oficiálně i veřejnoprávní média) se ukázaly jako neúčinné. Stejně jako se zdá, že i pokusy se snižováním produkce CO2 nemají významný vliv. I to, že globální změny klimatu probíhají v cyklech a my jsme nyní jako lidstvo poprvé součástí těchto změn. A pro Zemi jde zároveň a konec jedné evoluce, jejíž součástí byl člověk.

Splnila svůj úkol, poskytla padlým lidem útočiště, odrazový můstek pro jejich návrat zpět do ráje, dala jim nový, i když dočasný domov. Není ale cílem, aby byla domovem člověka navždy. Rájem nikdy nebyla a ani se jí nikdy nemohla stát, byť jde o nádhernou planetu. Přesto je na ní život na této úrovni velmi omezený a to jak svojí délkou, tak kvalitou, kterou nelze srovnávat s tím, jaká existuje ve vyšších úrovních existence. A také s tou, kterou člověk ztratil, když kdysi opustil ráj, protože propadnu pýše a klamu, že je to on, kdo může vše řídit ke svému obrazu.

Pokud jde o prorokovaný rozvrat církve a její uchopení do spárů temnot, bylo zároveň předpovězeno, že ani brány pekelné ji nepřemohou. Jak tomu rozumět? Je třeba si uvědomit, že církev není jen instituce – je to především duchovní společenství. Instituce může být rozvrácena, ale duchovní jádro je již nezničitelné právě příchodem Krista a jeho obětí. Mnozí věřící budou z rozvratu církve velmi smutní a budou se cítit jako osamělí sirotci – ale tak to musí být. Je to jako život, když dítě musí již opustit své rodiče, vylétnout z hnízda či být připraven na to, že rodiče odejdou na věčnost. Kdo není schopen pochopit pravou podstatu církve, možná chodil do kostela jen ze zvyku nebo za to očekával nějaké uznání za to, že vedl zbožný život. To je ale velký omyl.

V novém věku lidstva církev sice nepřestane existovat, ovšem už nebude institucí. Na staré zemi vodila lidi za ruku, aby se duchovně osamostatnili, měla za úkol jasně pojmenovávat to, co je hřích a učit lidi. V novém věku už to nebude třeba. Stará Země, která je ve spárech temnot zanikne, ale Nová Země již existuje. Tam budou přesunuti všichni, kdo pochopili pravou podstatu nového duchovního společenství. Tzv. reformovaná církev bude jen podvodem, iluzí duchovního společenství – zkouškou, nakolik a kdo tomuto podvodu uvěří. Bude testem duchovní dospělosti.

Začíná nový věk a celá galaxie je na vzestupu do vyšší dimenze, zatímco na této úrovni život zanikne (tedy podobně jako se to už dávno stalo s civilizací na Marsu či Venuši). To vše jistě může být pravda a ilumináti jistě mají od svých vesmírných „přátel“ podrobné informace o změnách, které mají nastat, stejně jako podrobné instrukce, jak jich využít proto, aby jim posloužili jako most k převzetí moci a zabránili tak co nejvíce lidem, aby pokračovali ve svém životě na Nové Zemi… Aby jim vzali to, k čemu byli všichni pozváni…

Shrnutí

Na závěr si zkusme všechny zmíněné události shrnout a pokusit se je sestavit dohromady. Zdá se, že ze všeho nejdelší bude samotné přípravné období, které Bible podrobně popisuje „bojem šelem o Zemi“ a na jehož počátku v současnosti možná jsme. Až se však skutečně současný světový řád zhroutí, nabere sled událostí velice rychlý spád. Téměř by se dalo říci, že s rozpadem současného světového systému končí tento věk a celá naše civilizace. Vytvoření nového světového řádu bude jen pokusem udržet civilizaci při životě a to se zřejmě podaří jen na velmi krátkou dobu. Završením všeho bude druhý příchod Krista a ukončení evoluce života na Zemi, nebo minimálně lidí.

Boj šelem a nadvládu

Doba, kdy geopolitické spory mocností sílí, šelmy se teprve připravují na boj nebo již začínají jakoby na oko bojovat, ale ve skutečnosti se budou podporovat, aby pod svoji kontrolu dostaly maximální množství lidí. Napětí ve společností roste a přibývá i přírodních katastrof v důsledku změn klimatu, sílí hromadná migrace, na kterou se však nedaří nalézt dostatečné společné globální řešení. Roste volání po radikálních řešeních, tlak na vlády a elity, aby rychle začaly už něco dělat, ty jsou však často zaměstnány spory mezi sebou a geopolitickými spory. Roste riziko použití jaderných zbraní. Některé země se již ocitají na pokraji kolapsu.

Zdá se, že toto přípravné období může trvat ještě několik desítek let, v závislosti na vývoji geopolitické situace, růstu populace a globálních změn klimatu. Při příznivém, optimistickém vývoji, by stávající světový systém mohl vydržet ještě cca 150 – 160 let. Naopak, při velmi pesimistickém výhledu (s čímž většina prognostiků nesouhlasí) však pouze několik málo let.

Zhroucení světového systému 

Státy se postupně hroutí a přestávají plnit svoji funkci, vzniká však nová mezinárodní platforma pro záchranu planety a lidstva, která přináší naději a vizí nové a udržitelné společnosti pro všechny. Elity přiznávají, že nejsme ve vesmíru sami a že mimozemšťané jsou již mezi námi. Nastává šok. Vatikán odhaluje poslední, dosud nezveřejněné tajemství po posledních událostech. Proti tomu se však zvedá obrovská nevole, že jde o dezinformace a podvod. Vrcholí mocenské boje i uvnitř církve a nastává její rozpad. Současný světový systém se zcela hroutí.

Kristus říká „mějte se na pozoru, aby vás nikdo nesvedl, bude hlad a zemětřesení na mnoha místech, povstane národ proti národu…“ Tj. v důsledku globálních změn (válka, zemětřesení, povodně, požáry) nebudou vědět záchranáři na které místo dříve skočit a vše se začne hroutit. Masy lidí se dají do pohybu napříč národy, hledajíce přístřeší, vodu a jídlo, aby přežili. Proto tomu jednotlivé země povolají své armády a jedna bude bojovat proti druhé… Začne totální chaos a boj o přežití. To bude onen „počátek běd“ o kterém mluví, avšak k tomu přidává „to ještě nebude konec„. Říká, že „to bude pouze počátek porodních bolestí“ nového věku.

Budování nového řádu

Poté, co se starý světový řád zhroutil, nastává velký choas a současně masová dezinformační kampaň, kdy se manipulátoři vydávají za zachránce a sílí volání po novém světovém řádu a záchraně lidstva. Využívají chaosu a volání po sjednocení, církev je „reformována“ do nové jednotné globální církve. Všechna náboženství jsou sloučena do jednoho a vytvořen jednotný bezhotovostní finanční a bezpečnostní kriminální systém. Každý je vyzýván k tomu, aby se do něj zapojil po hrozbou sankcí a představováním nejrůznějších výhod. Lidé jsou přímo i nepřímo donuceni, aby přijali nabízenou šanci na vybudování nového společenského a ekonomického řádu a většina lidí ho vítá jako novou šanci pro svět. Mimozemšťané jsou prezentováni jako naši zkušenější bratři, kteří lidstvu při jeho budování pomáhají. Kdo se odmítá zapojit, je označován za nepřítele společnosti.

Zdá se, že toto by období by mohlo trvat jen několik málo let. Vybudovat nový řád asi určitě nepůjde ze dne na den, nicméně bude existovat tlak na to, aby byl co nejdříve. Plány by již dnes měly mít alespoň hrubé obrysy.

Nový světový řád

Společenská situace se dočasně nakrátko stabilizuje, nový světový řád začíná zdánlivě prosperovat a lidé jsou nadšeni, že se podařilo vytvořit novou a lepší společnost, ve které již neexistuje politika a honba za ziskem. Vše je globálně řízeno a každý, kdo je zapojen v systému je pod kontrolou. Podařilo se vyřešit i problém s přelidněním planety, je přistoupeno k tajné redukci obyvatel nebo na základě zinscenovaných procesů. Také mimozemšťané předvádějí velké divadlo, je zinscenován druhý příchod Krista, který se znovu narodil jako člověk, aby přinesl nový svět a přivedl lidstvo do ráje. Kdo se záměrně vymyká kontrole a odmítá se zapojit do systému, je pronásledován. Pronásledována je také stará církev, jejíž zbytek přežívá v undergroundu.

Toto období by mohlo teoreticky trvat jen velmi krátkou dobu – nová Babylónská věž bude sice postavena, ale zhroutit se může velmi záhy. Také Bible hovoří o tom, že tyto zvláště těžké dny pronásledování „budou zkráceny kvůli věrným, aby mohli být zachráněni“. Z toho tedy můžeme usuzovat, že jakmile se šelma posadí na trůn a bude každého nutit, aby se jí klaněl, bude krátce potom z něho sesazena.

Zmizení obyvatel

Nový světový řád dostává vážnou trhlinu, neboť se ukázalo, že ze světa náhle a nečekaně zmizela velká část obyvatel. Pozorovány jsou i neznámé kosmické lodě provádějící teleportaci některých lidí na své paluby. Nastává chaos, lidé jsou přesvědčováni o tom, že lidstvo je v ohrožení, že bylo napadeno „nepřátelskými“ mimozemšťany. Současně někdo v zoufalství aktivuje jaderné zbraně, které způsobí řetězec dalších přírodních katastrof. Začne hon na každého člověka, aby se rychle zachránil, přijal pomoc „přátelských mimozemšťanů a nechal se evakuovat na jejich planety. Je zřejmé, že toto bude jen krátká fáze, takže se bude zdát, jakoby se vše stalo náhle a najednou.

Konec věku

Nastává doba temna a slunce již nevychází, vše je zamořeno, z nebe padá jedovatý déšť. Mohutné horotvorné procesy zcela mění tvář Země, které se stává ohnivou koulí, atmosféra se nenávratně vypařila a zmizela. Vše živé zaniká, snad kromě nejodolnějších super bakterií. Zda by snad mohly být příčinou nové evoluce za další miliony let nebo Země skončí jako Mars či Venuše, není zřejmé.

Konec věku se však nemusí krýt s koncem světa. Ostatně v žádném proroctví nestojí, že to tak musí být a je to jen jedna možná verze výkladu. Konec věku může být jen koncem naší civilizace tak, jak ji známe a její přechod na zcela novou úroveň, která zřejmě nebude v této realitě. Je samozřejmě možné, že i po zániku civilizace lidí bude život na Zemi ještě v nějaké podobě a nějakou dobu existovat. Na otázku, jak dramatické budou konečné důsledky klimatických změn dnes nikdo nedovede odpovědět – tedy, zda budou jen dramatické nebo apokalyptické. A zda půjde jen o důsledky změn klimatu či do jaké míry může člověk tyto věci ovlivnit… Je ale jasné, že jednou tak jako tak evoluce životních forem na Zemi skončí a možná není podstatné, kolik času zbývá.

Nová Země

Zatímco jedna evoluce skončila, lidstvo, které původně obývalo starou Zemi ve III. dimenzi jako svůj přechodný a dočasný domov, je nyní rozdělené na nových pozicích. Část lidí je přesunuta na novou Zemi existující v V. dimenzi, kde se začíná budovat tzv. tisíciletá říše prosperity. Je to nový svět s jedním jazykem a jednou vládou, avšak bez politického a ekonomického systému, neboť energie je volně dostupná a zdarma, vyrábí se tzv. z ničeho (podobně jako tu funguje na jiných planetách vyspělých civilizací). Slovo „mezinárodní“ je nahrazeno slovem „meziplanetární“. Dosavadní karanténa lidstva bude ukončena.

Další část lidí byla přesunuta do evoluce na jiných planetách ve III. dimenzi našeho vesmíru, jejichž stupeň vývoje odpovídá jejich stupni. Má jít o planety na nejnižších stupních – v pravěku, starověku a středověku (žádné další světy obydlené lidmi, které by dosahovali vyspělosti naší civilizace již v naší dimenzi ve vesmíru neexistují). Osud zbylé části lidstva je nejasný. Zdá se, že mohou spolu s parazitní rasou skončit jako ona, bez perspektivy na jakýkoliv další materiální a duchovní evoluci. Tedy v jakémsi pomyslném odpadkovém koši, či pekle, chcete-li. Prozatím žijí společně s parazitní rasou na jejich zničených planetách v podzemí, ale nikdo neví, co s nimi jejich „přátelé“ a „zachránci“ dělají. Možná jim slouží jako pracovní síla, jako biologický materiál a možná se kamarádí. Těžko si ale představit, že by tam pro lidi byly vhodné podmínky pro život.