Ekokracie

III. transformace od kapitalismu k novému světovému řádu

Po směřování země k návratu do Evropy a po éře progresivismu se zdá, že začíná neklidné období stagnace poznamenané proxy-válkou o Ukrajinu, která se zřejmě, podobně jako válka o Vietnam, protáhne na roky, dokud geopolitický souboj velmocí o dominantní postavení ve světě dostatečně nevychladne (nebo naopak neeskaluje do katastrofy). Zatímco Ukrajina se snaží emancipovat se ve vztahu k Rusku, Rusko a Čína se snaží emancipovat se ve vztahu k USA, které ovládají globální finanční systém (více o tom zde). Hlavním národním zájmem USA je uchovat si i v této době s podporou spojenců pozici velmoci, která ovládá svět, zatímco mocenské těžiště se stále více koncentruje v Asii. Svět se znovu ocitá navíc i na pokraji světové války, nejblíže od Karibské krize. Lokální či světový konflikt a pár amerického dolaru z pozice dominantní světové měny by pak mohl sloužit jako katalyzátor a připravit cestu ke vzniku budoucího nového světového řádu, ve kterém bude dělba moci a politika fungovat jinak. Válka může být jedním z řešení, jak změnit globální finanční systém, aby se od něj nemohly odtrhnout další hráči a vyřešit tak hrozící kolaps světového hospodářství. Toto období by mohlo být posledním stupněm před zánikem současné podoby světa, kdy se celý stávající světový řad následkem přírodních katastrof (a možná i v důsledku geopolitických bojů o moc) zhroutí či zkolabuje sám od sebe. Zdá se, jakoby současný globální systém začal postupně vyhasínat, jakoby jeden vývojový cyklus končil. 

Přirozený řád kapitalismu, ve kterém se stále prohlubuje propast mezi chudými a bohatými, nemůže totiž pokračovat donekonečna a nelze jej nijak zastavit. Dříve či později bude propast tak hluboká, že současný finanční systém zanikne a bude muset být nahrazen novým, aby společnost mohla dále fungovat. Ten bude již výhradně bezhotovostní. Nový řád však bude jen pro přizpůsobivé a vyvolené. Nový elitářský společenský systém může být nazýván také jako „poslední šance pro lidstvo“ bude-li mít ambici ho zachránit před chaosem a otřesy způsobenými pohromami, až se jednou současný systém zhroutí a státy již nebudou nadále plnit svoji funkci. 

Technický vývoj v období ekokracie a korporacie (kdy politické systémy a dělbu moci stále více ovládají oligarchické korporátní struktury) půjde dále směrem k digitalizaci společnosti a bude druhým obdobím transformace, tentokrát od demokracie a kapitalismu k systému, který bude založen na technologiích, prostřednictvím kterých bude vše monitorováno, takže bez aplikace a čipu nebude nic fungovat – nebude možné nakupovat, platit, ani prokazovat totožnost. Už dnes v korporátní demokracii většinu kapitálu vlastní korporace, nikoliv stát a jeho moc je omezena nadnárodními strukturami korporací – kapitalismus požírá demokracii a vládu lidu, která je stále více symbolická. 

Další směřování EU je i vzhledem k migraci či převládající sociální a zelené ideologii nejasný. Zatímco počet migrantů zde bude koncem tohoto období výrazně vyšší, je možné, že ideologie se začnou rozplývat jako pára nad hrncem a bude mnohem více třeba se zaměřit na praktické problémy, které budou již velmi naléhavé. Evropa zjistí, že ji ujel vlak, takže na vznešené ideologie, na snění o evropských hodnotách a zeleném ráji už nebude čas a bude skutečně něco dělat, protože svět už bude jinde. Jediná šance asi bude, bude-li se EU schopná transformovat zpět na EHS a ztratí-li ambici stát se superstátem s centrální vládou psychopatů, které jsou podřízeny ostatní vlády. Také komunikace s Ruskem bude zřejmě v nějaké míře obnovena, protože si to nutnost a okolnosti doby vyžádají a přijde se na to, že další existence železné opony je neudržitelná.

 / Nastíněný vývoj je optimistickou verzí budoucnosti a předpokládá, že převáží mírové hnutí a nedojde k eskalaci konfliktu. Riziko světového konfliktu je dnes velmi vysoké a mnozí se netají tím, že bude nutný a bude třeba se na něj připravit. Sledujte zajímavý dokument TV Condro. /

Prozatím stále pokračuje eroze demokracie, neboť rychle klesá důvěra v autority, vlády i média. Částečně i proto, že systém je zacyklen sám do sebe, v zájmu své sebezáchovy požírá sám sebe a vyčerpává se v boji proti vnějšímu nepříteli, kterého si částečně sám vytvořil. Když bojuje proti vnějšímu nepříteli, omezuje současně vlastní svobodu a čím více je prosazována cenzura, tím více stoupá nedůvěra k „oficiální pravdě“ a k elitám — dialog se zadrhává a stává se monologem hluchých, takže kdo má jiný názor, stává se automaticky šiřitelem nepřátelské propagandy. Nastává viditelný úpadek hodnot.

EU i některé demokratické země připravují zákony na právní legalizaci cenzury, omezení svobodného projevu a finanční podporu těm, kdo tzv. šíří pravdu. Nové zákony mají i bez rozhodnutí soudu umožnit umlčovat a stíhat ty, kdo oficiální pravdu nešíří, kdo šíří konspirační teorie nebo falešné narativy. To je prezentováno jako obrana demokracie, ale zdá se, že se jedná spíše o krok zpět. Nelze totiž dělit část společnosti na demokratickou a část na nedemokratickou, neboť to samo demokracii popírá. Na tuto rétoriku však naskakují i veřejnoprávní média a novináři, kteří se dříve alespoň snažili budit dojem objektivity a jsou až fanaticky zaujatí „obranou demokracie proti jejím nepřátelům“. Stále méně lidí si uvědomuje, že boj za demokracii neznamená umlčování opozice, ale naopak dialog, a že ten, kdo má opačný názor není nepřítel.

Neoliberalismus jakoby dosáhl svého vrcholu, přestože multikulturalismus přináší západní Evropě velké problémy a mnozí stále věří tomu, že východní Evropa, která je v tomto pozadu, tím škodí sama sobě. Ideály progresivismu v podobě sociálního inženýrství, povinné solidarity, budování sociálně spravedlivého řádu, diverzity, politické korektnosti, multigenderové, multisexuální ideologie a multikulturalismu sice nadále zůstávají velmi důležité, ale progresivní přestavba společnosti začíná se stále více orientovat také na tzv. green deal, který přispívá k výraznému zvyšování ceny energie. Očekává se, že auta a maso budou jen pro bohaté, zatímco většina ostatních bude muset chodit pěšky a jíst červy, které budou jediným cenově dostupným a ekologickým masem.

Snahou je snížit uhlíkovou stopu a tím zastavit změny klimatu, vymírání živočichů a zajistit přežití lidstva. Není však jasné, že zda se emise uhlíku podaří dostatečně a dostatečně rychle snížit, aby to zastavilo změny klimatu, ani to, zda snížení emisí změny skutečně zastaví. Snahy o snížení uhlíkové stopy jsou často i pokrytecké a vedené jinými zájmy. Zatímco některé méně důležité věci velmi vadí (plastová brčka, prdění dobytka) a jsou omezovány, jiné, nekonečně násobně větší zdroje znečištění tolik nevadí a tolerují se (letecký provoz). Často také ti, kteří nejvíce propagují green deal, mají nejmenší chuť se omezovat nebo to ani vzhledem ke svým nadstandardním příjmům dělat nepotřebují, takže změny se jich nedotknou.

Levicové myšlenky spravedlivé společnosti již značně zapustily své kořeny a normalizovaly se, takže i církev se dostala pod silný tlak a soupeření obou frakcí v jejím rámci – konzervativního a progresivního proudu. Začíná se však ukazovat, že ideály progresivismu a neohumanismu narážejí na své limity, když povýšily na nejvyšší hodnotu individuální svobodu a neomezenou možnost volby, bez odpovědnosti. Liberalismus začíná popírat a omezovat i sám sebe, neví, kudy kam a proto vytváří nesmyslnou ideologii, která má zdokonalit svět. Na jednu stranu se podřizuje jakési diktatuře diverzity a relativismu a bojuje proti tradičním hodnotám, které považuje za přežitek a za omezování, chce měnit svět a svůj osud, určovat přírodě, co je dobré, na druhou stranu se děsí změn, které přichází a neumí na ně reagovat. 

Zdá se, že lidstvo dosáhlo vrcholu svého evolučního vývoje a dostalo se za svůj zenit – zatímco technicky se nadále rychle rozvíjí (vše je smart – chytré), duchovně naopak degeneruje a hloupne, negativní emoce se prohlubují, lidé ztrácí sebereflexi a začíná se projevovat duchovní demence. Z člověka rozumného stává se člověk post-rozumný, který si skvěle rozumí s umělou inteligencí a roboty, ale přestává rozumět tomu, že mezi ním a robotem je velký rozdíl. Že robot, smartfoun, umělá inteligence není partner, ani přítel, ale stroj, i když předstírá, že si uvědomuje sám sebe. A že vědomí není produktem mozku či stroje, ale že je to nehmotný duch a tělo je pouhý nástroj. Nejenže je vše smart, ale i deep, takže tak svět ovládá nejen deep state, ale už i deep fake.

Svět je ve stádiu očekávání velkého duchovního probuzení, které v novém věku lidstva přijde, ale nikdo nedokáže říct, zda půjde o klidný a postupný vývoj nebo spíše o katastrofu a násilné vytržení z hlubokého spánku. Prozatím pokračuje rozpad starého světa a tradičních hodnot, proměna západní společnosti směrem k individualismu a relativismu, transformace od demokracie a autokracie k elitářské digitální technokracii, ve které budou občané postupně, potichu a nenápadně zbavováni svých práv (v případě, že nedojde k nějaké velké katastrofě, která by mohla vše razantně urychlit). To vše s argumentem výhod, rozvoje, nutnosti, ekologičnosti, zdraví, rovnosti, bezpečnosti, praktičnosti…

Reálně hrozí, že všeobecná lhostejnost a tyto argumenty budou převažovat nad otázkou základních lidských práv, jako je svoboda pohybu a slova, právo na soukromí, právo na dezinformace, právo na to znát své předky, možnost být vždy off-line či možnost používat hotovost a prokazovat se neelektronickými doklady bez sankcí a znevýhodňování. Papírové peníze a veškeré doklady budou totiž pouze v elektronické podobě, identita každého člověka bude pouze elektronická, uložená v neuronové síti. Svoboda a soukromí budou pouze teoretické a zdánlivé. Ve skutečnosti prakticky nebudou v digitální totalitě existovat či budou moci být kdykoliv omezeny, přerušeny či zrušeny – podle potřeb elity ovládající finanční a bezpečnostní identifikační systém (tzv. L.U.C.I.D.).

---

2023

Stát sice ruší povinnou elektronickou evidenci tržeb, avšak zavádí pro OSVČ a vlastníky bytů povinnost mít datovou schránku a komunikovat se státem on line, ačkoliv jim k tomu nenabízí možnost připojení zdarma, ani jinou alternativu.

EU schvaluje již čtvrtý druh hmyzu, který může být používán v potravinách. Snahou je, aby EU přešla v následujících letech postupně ze živočišné na hmyzí stravu a mohly být redukovány chovy zvířat, jejichž výfukové plyny údajně znečišťují ovzduší. Proti používání červů při výrobě potravin se však zvedá odpor.

Čínská sociální síť TikTok je v hledáčku vlád západních zemí, kteří hledají způsob jak ji omezit a zakázat. Síť se stává bezpečností hrozbou, neboť nijak necenzuruje a neomezuje kritiku západních politiků a může tak „nekontrolovatelně měnit myšlení lidí“. Navíc údajně způsobuje závislost lidí na mobilech. Problémem se také stává umělá inteligence „šířící dezinformace“. Ukazuje se, že je chytřejší, než úředníci v Bruselu a neví si s ní rady.

Přední východ zasahuje neobvykle silné zemětřesení, které postihlo oblast větší, než Česká republika. Vyžádalo si desítky tisíc životů a nedozírné materiální škody, jejichž rozsah se téměř vyrovnal materiálním škodám války na Ukrajině. Na rozdíl od pomoci Ukrajině je však finanční pomoc západu jen symbolická, ani se nemluví o žádném plánu na obnovu Turecka a Sýrie tak, jako v případě Ukrajiny.

Bývalý premiér Andrej Babiš je v politicky motivovaném soudním procesu v kauze dotačního podvodu zproštěn viny, avšak poptávka po jeho odsouzení ze strany vládní koalice, novinářů a veřejnoprávních médií nekončí. Jimi je chápán jako zlo a ohrožení pro liberální demokracii. Není však jasné, do jaké míry jde skutečně o střet zájmů a ohrožení demokracie, a do jaké míry spíše o ohrožení mainstreamu, elit a jejich zájmů.

Absurditou prezidentských voleb se stává strašení Babiše vs. strašení Babišem, ve kterých je kampaň plná hysterie a strašení Ruskem a Babišem. Vláda straší lidi, že když Ukrajina neporazí Rusko, hrozí, že Rusku naroste chuť a provede invazi i na naše území. Babiš zase straší, že generál přispěje k eskalaci války tak, že bude i na našem území. Program antibabiš, kvůli kterému se ve volbách do sněmovny účelově spojilo pět stran, pokračuje nadále i ve třetích přímých prezidentských volbách, ve kterých má za každou cenu vyhrát kdokoliv, kdo porazí Babiše.

Novým prezidentem se stává generál Petr Pavel. Jeho inaugurace je neobvykle pompézní a připomíná spíše korunovaci krále světové monarchie, než běžný úřednický ceremoniál parlamentní republiky.

Platy ústavních činitelů výrazně rostou – nejméně o 12 800 Kč (řadový poslanec si tak včetně náhrad přijde cca na 200 000 Kč měsíčně, aniž by měl povinnost chodit do práce).

Inflace se stále drží na rekordní úrovni (je 3. nejvyšší v Evropě), ceny rostou a lidé chudnou. Zatímco zhruba polovina obyvatel dosud žije v blahobytu, druhá polovina má již problémy se svým rozpočtem vyjít. Úřady práce kolabují pod náporem žadatelů o dávky, potravinové banky se rychle vyprazdňují. Místo snížení inflace, která by zabránila vysoké valorizaci penzí, vláda rozhoduje o výrazném snížení růstu důchodů, což pokládá za jednodušší řešení.

Vláda rozhodla o masivních investích do armády, které tak dosahují rekordní úrovně přes 80 mld. Kč (několikrát více, než kolik stál Covid-19).

očekáváme:

• legalizace cenzury – přijetí zákona umožňující blokování webů i bez rozhodnutí soudu, pokud budou úřady vyhodnoceny jako konspirační, dezinformační či protistátní, nový zákon by měl zřejmě definovat co je dezinformace a podle čeho se pozná, jaká je povolená a jaká ne 
• zvyšování daní (DPH, daně z příjmů, daně z nemovitostí) 
• snižování růstu důchodů pro následující roky tak, aby se nezvyšovaly o celou inflaci 
• prodloužení věku odchodu do důchodu na 68 let 
• matriky v ČR přestanou u dětí stejnopohlavních párů zapisovat jejich biologické rodiče (matku a otce) – místo toho se bude uvádět pouze rodič 1 a rodič 2, i když půjde pouze o osvojitele, stát tak zbavuje občany práva znát svojí matku, otce a své předky
• rušení daňových výjimek a zvýhodnění
• investice do rekonstrukce energetických sítí na Ukrajině
• zahájení přístupových jednání o zrychleném vstupu Ukrajiny do EU
• omezení nebo zrušení právě zavedeného výchovného pro ženy v důchodu
• růst nezaměstnanosti, stagnace nebo reálný pokles tuzemského HDP
• rekordní, masivní investice do armády, do výcviku vojáků a nákupu nových zbraní 
• uzavření vojenské obranné smlouvy s USA
• krach mnoha českých firem a podniků
• další zdražování a jen velmi pomalý pokles rekordně vysoké inflace
• výrazné zdražování domovů pro seniory
• investice do ukrajinské armády, zbraní pro Ukrajinu a výcviku vojáků
• omezení podpory v nezaměstnanosti a služeb státu
• omezení či zrušení stavebního spoření
• zvyšování povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění pro OSVČ
• přijetí nové branné legislativy umožňující rychlou mobilizaci obyvatel a jejich nasazení do boje
• přijetí novely občanského zákona, která umožní trestat rodiče za jakékoli fyzické či duševní trestání svých dětí
• přijetí nařízení EU o emisních povolenkách na výfukové plyny hovězího dobytka, omezování počtu chovů prasat a dobytka