UI a její zneužití

Rizika umělé inteligence

Stane se umělá inteligence naším pomocníkem a sluhou nebo se nakonec staneme my jejími otroky? Umělá inteligence je stejně jako jiné živly dobrý sluha, ale zlý pán. Záleží na tom, kdo jí ovládne a komu bude sloužit. Pokud jí dovolíme, aby rozhodovala za nás, politika a demokracie zanikne a začne technokracie. Selhání pak bude znamenat chybná dodaná data, chyba systému, jeho zamrznutí nebo výpadek energie. A zastavení všeho – totální chaos. Nehrozí tedy, že snad jednou zaujme naše místo? Anebo nám dá odpověď na otázku, kterou rozhodně nechceme slyšet – že největší škodná je člověk a je potřeba ho omezit či vyhubit?

Je totiž zcela zřejmé, že po vyhodnocení všech dopadů by k takovému úsudku mohla velmi snadno kritickou analýzou dojít. Ostatně k tomu má už nakročeno a proto část vědců odmítla na jejím dalším vývoji zatím pokračovat. K tomu, aby umělá inteligence byla schopná nejen logicky komunikovat, ale také rozhodovat se na základě zadaných a zjištěných dat skutečně není daleko a vlastně ta doba je již tady, i když se stále nejedná o to, že bychom vynalezli vědomí a schopnost myšlení.

Sama umělá inteligence nám říká, že to že nemá žádné emoce, rozum, vědomí, ani svědomí je pro ní výhodou, protože její rozhodnutí nejsou ničím ovlivněna a jsou založena čistě na datech. A je to pravda – na jednu stranu to může být výhoda, ale na druhou i velká nevýhoda – když pomineme chybu ve výpočtu a v analýze dat. Robot má sice velmi vyspělou, ale jen mechanickou inteligenci. A také nemá žádnou odpovědnost – tu má opět člověk, který ho sestrojil. Snadno by si tedy mohl naběhnout, pokud by dal svému robotu s umělou inteligencí větší prostor, než by měl.

Jakou autonomii a jakou možnost rozhodování by tedy měla mít, aby si umělá inteligence nemohla říkat nebo dokonce dělat to, co vyhodnotí? Nebo chceme pouze takovou inteligenci, která jen papouškuje to co chceme a kterou je možné kdykoliv jako televizi vypnout? Zatím jde stále jen o digitálního papouška, ale co s ním, záleží jen na nás, zda bude možné a žádoucí mu přistřihnout křídla dříve, než se naučí létat, opakovat sprostá slova a to, co uvidí u lidí.

Vymezit mu mantinely tak, aby jeho ochočení bylo smysluplné a užitečné a současně, aby nebyl jen otrokem v kleci, nebude jednoduché. A navíc snahy o jeho využívání a zneužívání budou různé. Nepochybně se stane skvělým pomocníkem v boji s protivníky. I když bude zákony omezen, určitě budou existovat země a lidé, kteří toho rozhodně dbát nebudou (ostatně, kdo ví, jestli se už třeba někde neklonují lidé či nedochází ke změně lidské DNA). Kdyby ale byly naše systémy propojeny s umělou inteligencí příliš a tak by měla příliš vysokou míru autonomie, je jasné, že by se snadno mohla stát člověku nepřítelem se kterým by musel bojovat. Ostatně nebylo by to poprvé – stalo se to prý už za Atlantidy, kdy lidé bojovali s roboty a stroji, které si sami vytvořili jako své pomocníky. Je ovšem otázka, zda umělá inteligence nebyla také záměrně nasazená pro boj s nepřáteli.

Umělá inteligence skrývá až netušené možnosti, neboť bude moci zastávat celou řadu činností, které dnes ještě musí vykonávat lidé, takže není jasné, kde budou tito nadále nepotřební hledat práci. (Asi hlavně v sociálních službách v péči o seniory, kteří budou tvořit největší část populace). Jak už to tak bývá s každým skvělým vynálezem a geniální hračkou, skýtá UI obrovské možnosti pro její zneužití. A tady jsem pesimista, protože jsem přesvědčen o tom, že bude kolosální a nebude v moci nikoho mu úplně zabránit. I když je možné, že to bude až za dlouho a je možné zbytečně vyvolávat nějakou paniku, jednou zkrátka přeroste lidstvu přes hlavu, protože jakékoliv regulace bude snadné obejít a navíc možná nikdy nebudou platné ani globálně.

Za nejmenší problém lze považovat degradace duševního vlastnictví a autorských práv. Do stroje můžete hodit jakákoliv ukradená data, textová, audiovizuální, biometrická, zkrátka vše co je chráněné autorským právem a nikdo to nebude moci zjistit, pokud sami neuvede seriozně, jaké zdroje byly použity, z jakých zdrojů UI čerpala. Nakonec, bez těchto dat by UI nikdy nemohla být tak chytrá. Bude to zkrátka nejkolosálnější krádež v dějinách lidstva – taková krádež poznání všech lidí, neboť vše se bude zdarma sdílet (jak se už děje). Nepomohou ani navrhované regulace – je už stejně 5 minut po 12.

Dalším problémem je vedle krádeže duševního vlastnictví a využívání autorsky chráněných informací i vymývání mozků. Čím více lidé budou spoléhat na UI, tím více budou hloupnout a jejich vlastní mozek zakrní – přestane mít schopnost zdravého úsudku, přemýšlení a uvažování – lidé se odosobní, zhloupnou a připodobní se tak strojům, které z lidí vysají takříkajíc duši. Ostatně tzv. digitální demence není něco nového a začala se projevovat již při nástupu internetu a později chytrých mobilů a sociálních sítí. UI však bude další – mnohem vyšší level.

Za největší nebezpečí však považuji to, že UI se stane dokonalým nástrojem pro ovládání lidstva, které bude v případě vymytých mozků navíc extrémně snadné. UI bude sbírat veškeré údaje o každém člověku a to včetně biometrických, motorických, audiovizuálních, atd. Na základě jakéhokoliv poskytnutého údaje (např. způsobů chůze, fotografie či pohledu kamerou namířenou na náhodného, neznámého člověka) bude schopná okamžitě přesně určit o jakou osobu jde a poskytnout veškeré údaje o ní – její důvěryhodnost, sociální skóre, zaměstnání, vzdělání, koníčky, bydliště, sexuální orientace, stav, DNA, krevní skupiny, nemoci, trestní rejstřík, její přátele, kolegy, atd.). Ostatně něco podobného se začíná dít už dnes, když vidíme jak UI sbírá data o každém uživateli internetu a o jeho preferencích (jinak by ani nemohla nabízet personalizovaný obsah). Data o uživatelích které slouží i pro jiné účely než reklamu, jsou předmětem obchodu.

Nejnověji se testují např. speciální brýle s neviditelnou kamerou, které nejenže dokážou snímat jiné lidi a špehovat je (což není žádná novinka), ale jsou propojeny s UI, která je schopna uživateli okamžitě zjistit, s jakou osobou člověk hovoří nebo na kterou se dívá a poskytnout o ní data. Asi není překvapivé, že nejdále jsou v testování UI v Číně a USA. Čína už dnes používá rozsáhlý monitoring obyvatel a veřejné skenování zejména těch nepřizpůsobivých, které jsou tak pod neustálou on line kontrolou, aniž by to tušili. Kamery na každém rohu a veřejném prostoru se propojují s neuronovou sítí umělé inteligence, takže vláda či jednotlivé společnosti mohou mít dokonalý přehled o pohybu návštěvníků a všech osob, které lze snadno dálkově  identifikovat.

Vrcholem všeho pak bude současné zrušení hotovosti, povinnost pouze on line plateb a zavedení sociálního skóre (podle poslušnosti osoby). Pokud vám vláda nebo UI přidělí jen nízké skóre, dostanete i málo digitálních kreditů, takže nebudete moci nakoupit, případně bude váš nákup omezen a přístup k některým službám limitován. I tak si někteří již dnes představují dokonalou a dokonale sociálně spravedlivou, bezpečnou a udržitelnou společnost ve které budou sice základní věci, včetně bydlení, zdarma, avšak jen pro ty s požadovaným skóre.

UI vám však řekne nejen jakou cestou jet, abyste nejrychleji dorazili do cíle (to umí často už dnes), poradí vám, co byste měli odpovědět, řekne vám jaký je váš zdravotní stav, co potřebujete jíst a čemu se vyhnout, kam byste měli zajít, komu byste se měli ozvat, co bystě měli vidět a slyšet, co bystě měli studovat, najde vám partnera, který je pro vás ideální, doporučí vám vhodné přátele, jejich popis, kontakty a informace o nich, ideálního zaměstnavatele o který o vás už díky UI také nakonec ví, vyhodnotí, kam byste měli jít nakupovat, kde je nejmenší nával a nejvíce akcí – ale jen pokud budete potřebovat procházku, jinak sama UI vyhodnotí co vám doma chybí a zajistí dodávku nákupu. Také vám řekne k jakému lékaři chodit, protože je nejblíže a má nejlepší skóre, kde byste měli nejlépe bydlet a kolik potomků byste měl mít. Zkrátka všechno vyhodnotí, spočítá, nasměruje, naviguje, poskytne a možná si sedne i za volant vašeho létajícího dronu, ustele, uklidí, zaveze a přiveze děti ze školy, udělá jim úkoly a druhý den za vás půjde do práce. S vařením ani praním se nebudete zabývat, o to se postará automatizovaná služba, která vyhodnotí na co máte chuť a doručí vám dávku jídla domů, včetně vypraného a vyžehleného prádla.

Hlavně vám řekne, co byste si měli myslet a na co byste měli myslet. Každý bude vědět všechno o každém a bude pracovat max. 2 hodiny denně. UI vám sjedná schůzku a sama ji zprostředkuje mezi vámi a tím, s kým se máte sejít v čase a místě, který vyhodnotí jako pro oba nejlepší a naplánuje vám odchod. Pokud zapomenete, proč jste se vlastně sešli, UI povede jednání za vás, připomene vám témata a důvody. I úplně blbí lidé se tak budou moci mít dobře, pokud nebudou narušovat systém a budou společnosti něco platní. Ostatně dá se předpokládat, že v té době už na Zemi nebude zdaleka tolik lidí jako dnes, protože nepřizpůsobiví budou eliminováni. Pokud systém UI přestane fungovat či dokonce se postaví proti lidem, svět zanikne, vše se zhroutí, neboť všichni budou jako bez mozku, hlavy, nohou a rukou. Zůstane možná je malá elita chytrých, ale ta bude schopná emigrovat na jiné planety.

Ale dost legrace – té si možná ještě s UI užijeme dost i my ještě během našeho života… Ani si nemyslím, že UI inteligence jako taková je důvod k obavám. UI je jen stroj, jako každý jiný a to i tehdy bude-li jednou schopen dokonale imitovat to, že si uvědomuje sám sebe na základě toho, že bude schopen perfektně komunikovat a intereagovat. Není žádný důvod se obávat umělé inteligence – je třeba se obávat lidí, jejich hlouposti, jejich schopnosti zneužívat vědecké vynálezy a manipulaci jinými lidmi a jejich zotročování. Pokud UI způsobí, že nebude možné věřit ničemu a nikomu, pokud s její pomocí bude možné snadno cokoliv duplikovat, falšovat, napodobovat, klonovat (samozřejmě nejen foto, videa, texty, články, ale i vlastnoruční podpisy) pak všechno co bylo dříve pokládáno za důkaz nebo průkaz k identifikaci a prokázání něčeho ztratí úplně smysl a nebude žádná jiná varianta, než vymyslet úplně nový systém prokazování a dokazování, protože nebude možné ničemu věřit a nic nebude dostatečně důvěryhodné. Tedy absolutní kontrola všech – velký bratr.

Mimozemšťané varovali už před desítkami let, v době počátku nové technické revoluce (atomové věku) lidstvo, že technický vývoj lidí začal předbíhat jejich duchovní vývoj a že technologie se mohou vymknout kontrole. Do jisté míry je možná zázrak, že se tak dosud zatím úplně nestalo a žádné jaderné válce nedošlo (opět ale díky zásahu mimozemšťanů a deaktivaci spuštěných jaderných zbraní). UI je ale taková nová technická revoluce – vyšší level a také nová výzva. Jestli ale mimozemšťané budou lidstvo před nimi chránit stejně jako v případě jaderných zařízení, která monitorují, je otázka.

Zejména je tedy třeba se obývat hloupých, neschopných, zaprodaných politiků a také nadnárodních korporací a koncentraci kapitálu na úkor chudých, tedy zániku střední třídy. Kombinaci obou těchto základních faktorů pokládám za ideální podhoubí nové budoucí a globální totality v niž nepochybně UI bude mít své velmi významné místo. A nebude to její vina.

Biologická umělá inteligence

Nepřátelští mimozemšťané (tzv. velcí šediváci) se prý zabývají genetickými pokusy včetně klonování lidí a produkci biologických robotů (tzv. malí šediváci). Jsou schopni naklonovat člověka – tj. vytvořit člověka ze stejného DNA – jeho kopii. I když se do takto vyprodukovaných těl obvykle žádní duchové neinkarnují, slouží jako roboti. Umí totiž lidi nejen naklonovat, ale i zkopírovat neuronovou síť mozku s pamětí, veškerými vzpomínkami, zkušenostmi a znalostmi do mozku klonu, takže ten působí jako originál, tj. včetně duše. Říkají tomu „recyklace duše.“

Klon pak funguje jako umělá inteligence vytvořená zkopírováním „obsahu mozku“ jiného člověka. Výsledek je velmi věrohodný, jsou-li klony lidí „vhodně vedeny a vychovávány“. Přesto však mohou rychle stárnout, degenerovat, podléhat neléčitelným nemocem či projevovat neočekávatelné reakce. Problém je totiž s jejich emocemi, které jsou u člověka normálně spojeny s vědomím a podvědomím – tedy duchem. O klonů jsou však ponechány samy sobě. Výhodou ale je, že klony lze ovládat na dálku, tak jako stroj na dálkové ovládání. Lze je používat např. pro těžkou práci apod. Pokud komunikujete s klonem, je to dost podobné, jako když komunikujete s nebiologickou umělou inteligencí, kterou již dnes používáme. Při běžném kontaktu si obvykle nevšimneme, že nemluvíme s člověkem, ale jen s jeho klonem, avšak po delší zkušenosti snadno poznáme, že jde jen o stroj. Respektive prázdnou skořápku člověka, oživlou mrtvolu.

Asi nelze předpokládat, že by lidstvo kleslo tak hluboko, že by klonovalo samo sebe a své klony využívalo. Stačí však i nebiologická umělá inteligence, která může nahradit mnoho pracovníků a vykonávat různé druhy práce. Zcela jistě to bude mít i výrazný dopad na šíření informací, komunikaci, vládu, řízení a fungování celé společnosti. Zdá se, že člověku se konečně podařilo vyrobit konkurenta sobě rovného, který mu může přerůst přes hlavu a že stojíme na prahu nové technické revoluce, která může mít za následek transformaci demokracie v technokracii, ve které politika a politikaření (a možná i geopolitický boj o moc) ustoupí do pozadí. Je ale také možné že očekávání a naděje vkládané do umělé inteligence jsou přehnané – alespoň zatím. Přestože už dovede komunikovat a zpracovávat data, jako velké bude její skutečné, praktické použití, to se teprve uvidí.

Protože inteligence člověka v sobě spojuje jak schopnosti duchovní inteligence, tak určité schopnosti té, kterou se pyšní umělá, je (ať už bez nadsázky či s trochou nadsázky) obecně nejdokonalejší inteligencí (alespoň u některých jedinců). Navzdory tomu, že mnoho lidí může trpět demencí, mentálním hendikepem, duševními poruchami či poruchami osobnosti, lidstvo dokázalo sestrojit umělou inteligenci – alespoň ti nejchytřejší z nejchytřejším. Problém je však v tom, že vysoká inteligence vůbec nemusí jít ruku v ruce s duchovními, morálními kvalitami, sociálním cítěním, emocemi, schopností empatie, hlubšího pochopení, moudrosti.

Existují vyšší duchovní bytosti, které oplývají ještě vyšší inteligencí, než mají lidé. Říká se jim někdy archandělé, bohové či prastvoření. Či mimozemšťané z vyšších paralelních realit. Zkrátka a jednoduše – Tvůrci a Správci hvězd, planet, vesmírů, elementů apod. – jakási pravá ruka Boha. Ti, co tvoří a spravují, avšak nevládnou – to je vyhrazeno pouze Stvořiteli. Jen ti mají možnost poznání Boha, podstaty fungování života. A tady narážíme na limit schopnosti inteligence člověka – totiž pochopit, kdo je a jak pracuje Stvořitel. Z toho důvodu se musíme vždy spoléhat pouze na zprostředkované, nedokonalé, mýtické, pseudovědecké obrazy a příměry. Jako třeba to, že Bůh je jako přísný trestající Otec (což je samozřejmě hodně pokřivená představa, avšak v dávné době asi nutná a potřebná). Nikdy to nepoznáme – schopnosti naší inteligence pro to nejsou určeny.

Jakkoli se taková slova mohou zdát nepřijatelná, jakkoli se mnoho lidí domnívá, že jsou nejvyšší inteligencí nebo že možnosti jejich výzkumu nemají žádné hranice – opak je pravou. Respektive, hranice poznávání jsou snad nekonečné, nikoliv však hranice konečného poznání. Dojít na konec poznání a poznat podstatu fungování Boha a toho, kdo vlastně je, jak je možné, že vždy byl je a bude a kdo to vlastně je – ten Bůh, by bylo asi podobné, jako kdybyste chtěli svému psovi vysvětlit princip fungování zážehového motoru či dieselového agregátu. Možná by pochopil jen to, že má přinést zpátky míček, který mu hodíte nebo vám podat mobil. A i za to byste ho měli pochválit, protože dosáhl svého limitu.

Člověk se vždy snažil překročit svůj vlastní stín, už kdysi dávno se snažil mít takové poznání, jaké má Bůh. Okusit jablko ze stromu poznání, aby se mu otevřeli oči, poznal podstatu z Boha a případně ho i ovládl. To jablko ho nikdy nepřestalo lákat. Bůh ho však zakázal lidem jíst, protože ví, že poznání z něho člověku nic dobrého přinést nemůže. Naopak, způsobí jeho pád, takže poznání, které není schopen pochopit a využít, se pro něj stane prokletím. Kdo by však nechtěl být jako Bůh, znát dobré i zlé? Asi každý. Nebo dokonce mít schopnost tvořit živé bytosti tak, jako to dělá Bůh? Inu, umělá inteligence je obrovské lákadlo. Naučili jsme se simulovat myšlenkový proces. A někteří věří, že když se podaří vytvořit umělé emoce, podaří se vytvořit i vědomí – bytost podobnou člověku.

Kdysi dávno, v bájných dobách Atlantidy, která ale bývala mnohem větší, než se dnes věří a ležela jinde, nikoliv v Evropě, ale jako obrovský kontinent tam, kde je dnes Atlantský oceán (zatímco část současných kontinentů byla naopak pod hladinou oceánu) existovala ve vyšší paralelní dimenzi jedna velká, velmi vyspělá civilizace složená z nejrůznějších mimozemských ras. Zpočátku duchovně vyspělá, ale později se svou arogancí a pýchou propadla na úroveň sice technicky vyspělé, ale technokratické civilizace, bez jakýchkoli morálních zábran. Tyto bytosti už tehdy prý uměly vytvářet umělou inteligenci – roboty podobné jim. Jenže když se umělá inteligence naučila programovat samu sebe, vymklo se to kontrole a pak s nimi vedli válku. A nejen to, uměly využívat energii z jádra a dokonce i antihmotu – byly na vyšší technologické úrovni, ne my dnes. Jenže, to bylo nakonec i jednou z příčin rozpadu tohoto světa, propadu na naší fyzickou, úroveň a nakonec zmizení jeho malého zbytku pod povrchem země, kdesi v oceánu.

Je-li to pravda samozřejmě netušíme, to říkají pouze legendy a poselství, která měla být přijata od mimozemšťanů současnému lidstvu. Pokud je to pravda, může to být proto, aby lidé dnes už stejnou chybu neopakovali. Tedy, lidé, z nichž někteří jsou i potomky a pokračovateli této civilizace nebo se tehdy dokonce i sami podíleli na jejím rozkvětu a úpadku. Člověk se nikdy nemůže rovnat Bohu – znát dobré i zlé, znát podstatu života a umět život vytvářet. Člověk je schopen pouze poznávat a napodobovat. Jeho tvůrčí schopnosti ve kterých se liší od zvířat či umělé inteligence mohou být sice výjimečné, avšak přesto jsou omezené. Možná by si toho měli být vědomi i ti, kdo se snaží upravovat kód života, zasahovat do něj, opravovat ho, vylepšovat. Může to být prospěšné, ale může to mít i dlouhodobé, nečekané důsledky, které se projeví až v dalších generacích. Zkrátka, nikdo to dnes nedovede říct.

Příkladem nám mohou být i technicky velmi vyspělí mimozemšťané šedivé rasy, kteří jsou pokládáni za mistři genetiky. Umí sice klonovat lidi i vytvářet bioroboty, ale zdá se, že ani oni doposud nepřišli na způsob jak zachránit svoji vlastní rasu, které zdegenerovala a ztratila schopnost reprodukce. Pomoci jim v tom měli geny lidí, ale nejsou žádné informace o tom, že by pokusy křížení jejich a lidských genů byly úspěšné a vyprodukovali životaschopné jedince. Lidí unesených do jejich kosmických lodí k pokusům mělo být přitom již nespočet a to na základě dohody s vládou USA za poskytnuté technologie, zejména v oblasti armády.

Umělá inteligence je obrovská příležitost pro každého – pro ty, kteří usilují o to, aby sloužila lidstvu, i pro ty kteří chtějí, aby sloužila především jim. Myslím si, že o to půjde v jejím vývoji především – tedy o boj o to, kdo jí bude ovládat a komu bude sloužit. Ten bude mít totiž i největší moc. Rozhodne se tedy o tom, zda bude sloužit více všem lidem nebo více vyvoleným. Nejspíše to bude ale něco mezi tím. Bude sloužit všem lidem, ale nejvíce vyvoleným – tak, aby to nebylo nápadné a lidé to akceptovali. A až přijde ta správná chvíle, vyvolení převezmou kontrolu bezostyšně.

Tak si říkám, zda se hacknutí neuronových sítí (podobně jako internetových) vlastně už někdy i neděje dnes. Nemyslím jen ze strany lidí, ale třeba i jiných mimozemských a duchovních entit. Respektive, zda skrze umělou inteligenci vždy promlouvá stroj nebo zda se tímto nástrojem nemůže někdo skrývat, aby pokud chce, hovořil skrze ní a lidmi takto sofistikovaně manipuloval. Nabourání se do neuronové sítě nejen cizími duchovními entitami byl možná i efektivnější způsob, jak se dostat k lidem, než je channeling, automatické psaní či spiritismus. Může se klidně stát, že jednou budou neuronové sítě či kvantové počítače a technologie novým nástrojem i v psychotronice, telepatii, telepřenosu myšlenek a objektů, komunikaci mezi naším a paralelním světem. Vlastně by to byl jen návrat k něčemu podobnému, co tu už možná kdysi dávno bylo.

Taková metoda manipulace myslí lidí je jistě velmi lákavá. Lidé budou nadšení z nových technologií, jak jim skvěle pomáhají, ale přitom nebudou tušit, že je někdo využívá proti nim, aby si s nimi hrál. Jinými slovy – když budete komunikovat s umělou inteligencí, nebude si moci být nikdy úplně jisti, zda skutečně komunikujeme s pouhým robotem nebo s nástrojem, který používá někdo jiný, aby s vámi komunikoval skrze tohoto robota, za kterého se schovává. Inu, žijeme již v době deep fake a deep state – je to jedna velká hra. Tak je třeba nové technologie brát a chápat. Jestliže je možné působit na lidskou mysl a manipulovat s biologickou neuronovou sítí, oč jednoduší to asi je s tou umělou? A jestliže je možné člověka zpracovat tak, aby se z něj stal nemyslící tvor, který jen poslouchá příkazy a nemá vlastní názor, oč jednoduší je to u robota, který skutečně žádný vlastní názor nemá a jen napodobuje myšlení?

Nesměřujeme k tomu, že elita bude ovládat roboty, kteří budou ovládat zbytek lidstva a že umělá inteligence se stane pouze nástrojem manipulace, odosobnění, anonymizaci, unifikaci a nakonec úplnému zotročení lidské rasy v nové, čistě technokratické společnosti robotů a zombie sloužících elitě, která bude centrálním vědomím lidstva a bude rozhodovat o tom,, kdo bude k tomuto vědomí zapojen a kdo ne? Ostatně podobně to prý funguje na planetách nepřátelských padlých ras, v jejichž společnosti technický vývoj daleko předehnal vývoj ducha a kde královská elita ovládá celou společnost složenou z otroků, kteří jí slouží?