Zajímavý článek o tom, jak je důležité být ve správnou dobu ve správném místě, mít realistické představy a vědět, co chci. Někdy to vyjde, někdy ne. A samozřejmě ne každý po tom touží. A také, každý má jiný vstupní kapitál a hlavně jiné schopnosti. Co je pro někoho jednoduché a snadné, pro jiného může být oříšek.
Pokud něco umím, určitě není správné se povyšovat nad jiné, kteří ty schopnosti nemají a říct, že je to proto, že jsou líní nebo neschopní. To je velká pýcha. Pokud se někdo dopracuje k úspěchu a bohatství poctivou cestou, určitě by z toho neměl mít prospěch jen o a jeho rodina, ale celá společnost. Čím více schopností a větší úspěch, tím více odpovědnosti.
Tedy, pokud skutečně člověk svého úspěchu dosáhne poctivou cestou a ne třeba tím, že se vyhýbá placení daní, má všude své známé, své právníky, obchází zákony, podplácí, korumpuje, odírá či vykořisťuje jiné lidi – zkrátka ví jak na to a umí v tom chodit… Takový člověk má sice schopnosti a předpoklady k úspěchu, ale využívá neschopnosti a slabosti jiných lidí. A ještě se tím někdy chlubí a dává okázale na charitu, aby to všichni viděli a chválili ho. Nebo mluví o tom, jak je v zahraničí snadné se prosadit, získat bohatství a užívat si, bez ohledu na kvalifikaci či vstupní kapitál. Nebo radí lidem, jak je snadné za několik let zbohatnout a pak nemuset nic dělat.
Ale ano, někdy to tak skutečně může fungovat, zejména, pokud onen vstupní kapitál máte, umíte jazyky, máte zkušenosti, inteligenci nebo žádanou kvalifikaci vědce, lékaře apod. Nebo vyhrajete v loterii či zdědíte majlant. Nebo máte dost vysoký důchod na to, abyste se do zahraničí mohli přestěhovat a nepotřebujete řešit příjmy. To všechno je rozhodně možné, ale nic není dané, ani běžné. Alespoň ne pro většinu české populace, jejíž standard je znatelně nižší, než u obyvatel vyspělejších zemí.
Pravdou také je, že Češi nemají ve své mentalitě zrovna oblibu stěhování se někam. Mají rádi spíše svoji rodnou hroudu, svoji zemi, své město, svoji vesnici. Není to jako někde jinde, kde jsou lidé zvyklí žít tak trochu kočovným způsobem, bydlí v pronájmech, chatách a dřevěných domech, které skutečně pro ně nejsou víc, než jakési přechodné bydlení podobné chatě, vždy připraveni se za prací přestěhovat i s rodinou jinam.