Já si myslím, že je hloupost tak bojovat proti tomu, aby byla možnost vyhlášení referenda o vystoupení z EU .- naopak, i když dnes na stole není, je možné, že tato otázka bud ev budoucnu stále aktuálnější. Myslím si, že už dnes je třeba přemýšlet o tom, jak výhodné naše členství v EU je a co nám přináší vzhledem k zelené dohodě, nefunkčnímu jednotnému trhu, skomírající ekonomice, byrokratickým překážkám, přebujelostí regulací a také vzhledem k faktu, že brzy budeme spíše plátci do EU, než příjemci. Jestli naopak EU nebude tím závažím, které nás potápí.
Ale samozřejmě, nebuďme jen kritici a uplakánci a snažme se sami aktivně unii měnit zevnitř, protože unie jsme teoreticky my, i když praxe pokulhává. Stále existuje možnost, že EU má schopnost samu sebe reformovat, i když jsem k tomu velmi skeptický a moc tomu nevěřím. Připadá mi to reálné asi tak, jako vítězství Ukrajiny nad Ruskem. Tenhle mezinárodní projekt se stává stále více přítěží, než výhodou a pokud nedojde k nějaké zásadní reformě (jak se o ní začalo mluvit po brexitu, ale utichlo to), celé se to potopí. EU je dnes na rozcestí, ale zatím stále přešlapuje na místě mezi ideologií, ideály a neúprosnou realitou. A to jí svazuje ruce a brzdí.
Je to taková žába, která sedí na svém vlastním prameni, ale nemůže se pohnout tam ani tam a tak kváká, nafukuje se a kváká ve snaze upozorňovat na sebe, budit dojem hegemona a donutit svět, aby se otáčel kolem ní, protože si myslí, že je nejmoudřejší z moudrých, zatímco ostatní si dělají co chtějí.