Kdo rozhoduje o správné češtině? Deset milionů jejích mluvčích, říká Karel Oliva. V rozhovoru vysvětluje, jak se jazyk mění a co s ním může udělat umělá inteligence.
Mě asi nejvíc překvapuje na jazykově genderová změna o koncovek -a/-ová pro česká ženská příjmení. Genderoví aktivisté si prosadili, aby ženy mohli mír mužské tvary jmen a tak nás nezbude, než je v češtině neskloňovat. Tam máme třeba Petra Holý nebo Jiřina Pivoňka. Zajímavé je, že v případě českých jmen se v médiích dbá na to, aby u žen, kteří ženskou koncovku nemají byla jejich jména vyslovována bez zní, zatímco cizí jména cizinek jsou běžně vyslovována s českou koncovkou. Je to tak docela velký choas. Myslím si, že by koncovky měly být zachovány anebo zrušeny úplně, ne aby jedna žena měla jméno v mužském tvaru a jiné v ženském. Výjimku bych asi zachoval možná jen v případech, kdy jde o cizí jméno.
Jinak slovo „hostka“ je dobrý příklad dalšího patvaru s dílny genderových aktivistů a veřejnoprávní média se ho docela často snaží prosazovat. Osobně ale také velmi pochybuji, že by se ujalo, i když možné to je. Lidé se ale na uměle vytvořená slova a uměle předělaný jazyk většinou nezvyknou. Změny přicházejí zpravidla spontánně. Ne podle toho, jak aktivisté nebo instituce napíšou do pravidel a „uzákoní“ že by se mělo správně mluvit. Ideologie a změna a výrazná změna politiky ale přesto určitě nějaký vliv má.
Není asi náhodou, že čeština prodělala nejvíce změn z hlediska pravidel, ale i v přízvuku, dikci, tempu a výslovnosti vždy při velkých společenských změnách. Tedy ať už to bylo během 20. let po vzniku samostatného státu a počátku vysílání rozhlasu, během 50. let po nástupu totality a začátku TV vysílání nebo naposledy během 90. let po další změně režimu a nástupu internetu, soukromých TV, rádií a mobilních komunikačních technologií.
A propo, pamatuje se někdo, jak se pro ženy v různých profesích používaly jen mužské tvary? Ještě v polovině 70. letech se tak často říkalo např doktor Nováková. Trvalo to asi 50 let, než si na to lidé zvykli a začali říkat místo doktor doktorka, místo profesor profesorka, místo ředitel ředitelka, místo učitel učitelka, atd. Přestože jazykovědci to prosazovali už ve 20. letech. Ovšem, není to úplně stejný příklad jako u dnešní „hostky“. Po válce tyto změny už prošly přirozenou cestou, protože ženy začaly ve velkém zastávat profese, které byly dříve převážně mužské tak to, co byl zpočátku umělý novotvar se později prosadil přirozeně a šlo to velmi pomalu. Co by se ale muselo stát, aby se ujala hostka? Asi by muselo všude chodit mnohem více ženských hostů. To ale asi nelze čekat.
A podobně asi i u genderově neutrálních patvarů jako diváctvo, žactvo, studentstvo podle vzoru obecenstvo či ptactvo. Stále to tahá za uši a většinová společnost taková tzv. nebinární slova ani nepotřebuje a vystačí si se ženskými mužskými a středními tvary. Ke změně by opět muselo nejspíše dojít tak, že tzv. nebinárních a kvér lidí by muselo být v populaci ještě mnohem více – jinak takto speciální upravený jazyk zůstane jen záležitostí dané komunity. Mimochodem, všimněme si, že i pro ženské týmy se používá tvar pro muže – tedy žádné ženstvo, ale mužstvo. To to tedy také nefér k ženám? Vždyť ženy už běžně dávno sportují také.
V tomto smyslu je progresivnější angličtina, zejména tam kde má extrémní levice mezi demokraty silné postavení a kde média genderově neutrální tvary snaží prosazovat, co to jen jde. Tady už nejde jen o kvér komunitu, ale o všechny příznivce, kteří s touto ideologií souzní. I tady je to ale do jisté míry stále umělý jazyk ve kterém máme např. neutrální police officer / person místo policeman / policewoman, salesperson místo salesman / saleswoman apod.