Zelenskyj podporu ztratil, jeho lidé překračují ústavní rámec

„Formát (jedné zpravodajské informační televize) se úplně vyčerpal, protože lidé to už moc nesledují a jednak tam zaznívá velmi málo kritických hlasů.“ Poslouchat podle něj dva roky pozitivní zprávy, že má ukrajinská armáda samé úspěchy, přitom v posledních měsících je situace na frontě složitá, nelze donekonečna. „A kdo se nechtěl k jednotnému zpravodajství připojit, nesouhlasil s těmi podmínkami, byl ostrakizován a je dodnes vytlačen z informačního prostoru, přišel o vysílací frekvence nebo dostal jednoznačně na srozuměnou, že tento postoj se kanceláři ukrajinského prezidenta nelíbí.“

Bohužel, tato informační válka, autocenzura hraničící s ideologií a propagandou je na Ukrajině velmi vyostřená a není to ani nic nového, i když dříve se o tom nemluvilo. Stejně jako o nacistickém podhoubí na Ukrajině, které tu má své reálné základy, i když dodnes je to tabu. Rozumím tomu, že když je země ve válce, je spoustu věcí jinak a šrouby jsou pevně utažené. Ani ve válečném stavu ale nemohou být utažené donekonečna. Je to však stále věcí Ukrajinců – nás by měla zajímat především situace u nás a obecně, v našem západním kulturním prostoru.

U nás totiž vidíme velmi podobné tendence, zejména u veřejnoprávních médiích, i když i tady pomalu šrouby povolují – čehož je důkazem tento článek, nebo Ficovo tažení na Slovensku, které se snaží dát věci znovu do rovnováhy – i když je za to Fico pod velmi těžkou palbou ze všech stran doma i v zahraničí. Liberálně progresivní proudy jsou zkrátka pevně sešikované a nechtějí mezi sebe pustit kohokoliv jiného, kdo vidí svět jinak. Mají stále silnou podporu veřejnosti, kterou se jim podařilo zmanipulovat tak, že za vším vidí ruské trolly a dezinformace, ačkoliv realita není zcela taková a jde do jisté míry o neochotu dívat se na svět nezaujatě.

Také u nás jednostranné informace budily dojem nějaké ideologie a propagandy, kterou ještě pamatujeme z dob socialismu. Snaha některé nevhodné informace a nepohodlné postoje jednoduše mazat, cenzurovat, potlačovat či dokonce za ně vyhazovat lidi z práce i u nás existuje stále – přestože již desítky let žijeme v demokracii. A navíc to není trend jen u nás, ale na západě obecně.