Bohužel spoustu potravin si lidé kupují, aniž by tušili, co obsahují. Buď jsou nezdravé nebo nekvalitní (obsahují více náhražek, než to co by měly) nebo obojí. A je ale vlastně všechno v pořádku. Ani není v možnostech státu kontrolovat každou šarži, každou položku, testovat vše – většina nevyhovujících tak v pohodě a povšimnutí projde a vesele se prodává. A výrobci a prodejci to vědí.
A přiznejme si, kdo z nás má čas studovat etikety každé položky nebo kdo si nosí s sebou do obchodu lupu aby četl popisky? Kdo rozumí uváděným položkám? Vždyť zákazníci se velmi často nemají ani šanci dovědět, kdo výrobek vyrobil a odkud pochází. Často jen kdo je dovozce a že výrobek pochází ze zemí EU nebo mimo ni. Nic víc. A také rozhoduje cena. Jenže, i když si připlatíte, koupíte často podobný sajrajt, akorát, že se pěknějším obalem.
Videa vypadají jako dezinformace a šíření poplašných zpráv – ve skutečnosti ale nejde o nic nového a oficiálně všechny výrobky možná i splňují normy, žádný sajrajt nepřekračuje povolený limit. Jenže škodlivost nebezpečných látek se testuje vždy samostatně, ne jako jejich kombinace v jednom výrobku najednou. A navíc, výrobci dodávají tradičně na východoevropské trhy zboží nižší kvality – tady se dodnes mnoho nezměnilo. Často dovozci vozí druhou jakost nebo odpad, který by jinde nevzali. U nás je to ale stále dobré a za přijatelnou cenu.
Co jiného zbývá? Častější preventivní prohlídky na onkologická onemocnění.
Anebo investice do detoxikace a mnohem větší zájem o to, co si kupujeme. Tady ale stát nikomu nepomůže – to už je na každém člověku.