Vládní bojovník proti dezinformacím definoval co je dezinformace

„Dezinformace je cílená manipulace. Lež, která o sobě ví, že lže,“ popsal také Foltýn, co je podle něj dezinformace.

To jsme se tedy příliš mnoho nového nedověděli. Lži a manipulace byli, jsou a budou. Lež, ale žádné vědomí nemá, takže o sobě nic vědět nemůže. Pan Foltýn tedy měl zřejmě na mysli člověka, které vědomě lže. I tady si ale položme otázku – může lhát ten, který si neuvědomuje, že lže? To asi sotva. A tady jsme u jádra problému – abychom, věděli, co je dezinformace a co ne, museli bychom zjistit, zda jde o lež, o které její autor ví, že je to lež nebo to neví. Důkazy proto, že někdo něco dělá vědomě se však shánění těžko, takže nakonec není důležité, co lidé vědí nebo nevědí, ale to, čemu věří. Tady je těžké říci, co hýbe světě více – zda poznání nebo víra. Je ale dobře, že pan Foltýn nemíchá dezinformace s narativy nebo názory, jak se dnes velmi často děje.

Definici už tedy máme a nyní, co dále? Jak bojovat proti dezinformacím, jestliže víme, že člověk má právo nejen na informace, ale i dezinformace a svoboda slova nemůže být porušována? Pokud totiž necháváme naše algoritmy nastavené tak, aby automaticky upřednostňovaly jen ty informace, které chceme, které pokládáme za správné nebo žádoucí, můžeme to sice dělat v dobré víře (protože chceme lidi chránit), ale tím se také dopouštíme manipulace. A to se děje. Nemůžeme vylévat vaničku se špinavou vodou a s ní i dítě – určovat, čemu by lidé měli věřit a co by si měli myslet.

Navíc, musíme brát v úvahu, že náš pohled na svět se neustále mění a vyvíjí – nejen způsob sdělování informací a jejich šíření, ale i jejich vnímání. To mohlo být kdysi vnímáno jako zcela korektní informace, o které jejich autoři byli přesvědčeni že je pravdivá, se později mohla ukázat jako zkreslená či mylná. Není to však změna informace na dezinformaci, ale pouze změna narativu, tedy způsobu, jak nahlížíme na skutečnost. Jak se mění naše vědomí, poznání a víra, tak se mění i náš narativ – tedy způsob pohledu na svět, kdy se mění pořadí věcí a hodnot, které pokládáme za důležité.