Bůh nás chraň před progresivními liberály. Nyní už jim nevadí jen krajní pravice, ale také ANO. Je totiž pouze liberální a málo progresivní. A to je také nebezpečné, protože je nelze ovládat. Mají zřejmě velký strach z toho, že by po volbách do EP mohli trochu oslabit a bojí se o svou výraznou převahu, kterou nyní mají.
V případě úspěchu však mají velké plány – ještě více omezit suverenitu států a vytvořit jednotnou říši dobra. Budou ze všech sil útočit na národní suverenitu států a argumentovat uměle a záměrně vyvolávanými nebo posilovanými krizemi, zatímco ty skutečné budou ignorovat, podporovat nebo bagatelizovat. Ostatně vytvořit problém, krizi a pak je řešit – to je oblíbená taktika jak manipulovat lidmi a utužovat jednotu, které pak vládne samozvaná elita. Bohužel obrovské množství lidí jim to věří, jak vidíme i v diskusi pod článkem. Nejen na západě, ale i u nás.
Lidí chtějí takovou evropskou elitu, která bude zametat s třídními nepřáteli liberální demokracie. Nechtějí suverenitu vlastního státu, ale jednu velkou evropskou mocnost, které budou vládnout. Anebo bezmyšlenkovitě jásají nad vším, co kritizuje Babiše, aniž je zajímalo, o co jde. Až se budeme divit, jak se z liberálů stávají diktátoři nových hodnot.
Někdy zaznívají hlasy, že ideál federativní Evropy je dnes již za svým zenitem a že EU je dnes bez jasného směřování. Já si to rozhodně nemyslím. Federalisté ale zjistili, že se svým konceptem těžko mohou uspět, takže o federaci již otevřeně nemluví, ale to je vše. Rozhodně to neznamená, že by se svých ideálů o federativní Evropě vzdali. Naopak – jen se přizpůsobili době, změnili kabát a z eurohujerů se stali liberálními progresivisty. Zjistili, že k tomu, aby mohli vytvořit z Evropy jeden stát nesmí mluvit o federaci, ale o nutnosti jednoty. Že musí vytvářet a posilovat krize, aby pak mohli argumentovat, že abychom mohli krize řešit, musíme budovat jednotu, protože svrchované a samostatné státy dnes nic neznamenají a nejsou schopné velké krize zvládat. Chtějí lidem vnutit představu, že svrchovanost je přežitek a překážka dalšího rozvoje. Že je to to, co brání, aby Evropa byla silnější. Jsme tak svědky budování nového typu levicové jednoty, přičemž každý, kdo jde proti proudu je pokládán za nepřítele a za ohrožení jejich snu o federativní Evropě.