Technokracie
Technický a duchovní vývoj
Žijeme v době postpravdivé, postfaktické, postmorální – zkrátka v době postmoderní. V době choasu, který byl vždy předzvěstí velkých změn, nových uspořádání a hodnot. Žijeme opět v době, kde se tvoří základy nového světa, nového řádu, což nutně provází chaos, neklid, napětí. Když technický vývoj předbíhá vývoj duchovní, je to znamení blížící se možné katastrofy. Tak daleko sice ještě nejsme, ale první náznaky vidíme.
Vše jako by bylo post – tedy za svým zenitem a jediné co má obrovskou budoucnost je jakoby technika, která již možná dokonce předběhla vývoj všeho ostatního. Ať se nám to líbí nebo ne, tak se pomalu, ale jistě stáváme do jisté míry jejími otroky. Často mluvíme o umělé inteligenci, jako bychom nějakou měli. Ve skutečnosti jsou to ale všechno jen algoritmy, které jen zpracovávají dodaná data a podle toho provádí příslušné výpočty a úkony, nic víc. Umělá inteligence je ale ta, které umí programovat sama sebe, aniž by k tomu potřebovala člověka. Pokud by se nám podařilo jí sestrojit, pak by to byl teprve průšvih. Ostatně, slyšeli jsme o tom, jak v době atlantských válek lidé museli vést válku s uměle vytvořenými stroji a dobře to asi neskončilo. Umělá inteligence nemá ducha, vše pouze napodobuje, nemá svědomí ani srdce, je 100% chladnokrevná a vypočítavá. Vypočítává doslova, protože její jednání je výsledkem kalkulace, nikoliv vůle. Neuvědomuje si sama sebe – nemá skutečné vědomí, natož svědomí – pouze to předstírá. Jenže, naše paměť nesahá do dob Atlantidy a vyspělosti tamní civilizace, abychom se z ní mohli poučit.
O otázce umělé inteligence se často diskutuje a zaměňuje se tomu, čemu říkáme vědomí. Ve skutečnosti ale umělá inteligence nikdy nemůže mít vědomí, i kdyby byla chytřejší, než nejinteligentnější člověk a uměla sama sebe bleskurychle programovat. Stále to bude jen stroj, který vědomí dokonale napodobuje a imituje. Stejně, jako dokonce může napodobovat a předstírat emoce. V otázce vědomí se dotýkáme otázky, co je vlastně život. Někteří skutečně věří, že vědomí neexistuje a že my sami jsme pouze biologickými roboty, jejichž vědomí zanikne, jakmile se stroj rozpadne. Ostatně materialismus a ateismus je v moderním světě, zejména v některých zemích, dnes masově rozšířený. Lidé zkrátka věří, že mohou sami vytvořit vědomí či bytost, které mohou vdechnout život a neuvědomují si, že vždy to bude bytost, která život pouze předstírá – asi jako démon. Touha rovnat se Bohu a být jako on je stará asi jako lidstvo samo…
I když to je možná nadsázka, lidé se asi vědomě Bohu rovnat nechtějí, když v něj ani nevěří. Ale právě proto, že nevěří v ducha a domnívají se, že jsou sami jen bioroboti – biologické stroje, které vznikly náhodou, předpokládají, že svým úsilím mohou vytvořit stroje podobné sobě… Život si představují jako samovolně náhodně zformovaný sofistikovaný, důmyslný stroj. Že je to absurdní nesmysl jim nevadí, protože je to pro ně představa přijatelnější, než jiná inteligentní bytost, která je stvořila a tak je přesahuje. Lidé totiž obecně nemají rádi, když je někdo přesahuje a proto je být pánem všeho tvorstva přirozenou touhou jejich ega. Raději tam věří nesmyslům místo toho, aby změnili své myšlení, sami sebe a svůj matrix.
Přitom už sama kvantová fyzika jim napovídá, že věci nejsou tak jak vypadají a že za vším stojí vyšší inteligence. Tedy, že vše je jen jakýsi hologram, sen, fantazie, co ve skutečnosti existuje pouze v oblasti vědomí, ale v naší realitě má pevnou podobu jen díky tomu, že dočasně fixované vesmírnými zákony hmoty, gravitace, času a prostoru… A navíc, že my sami jsme svými smysly schopni vnímat jen malý zlomek toho všeho a ještě ani nevíme, jak daleko svým smyslům vůbec můžeme věřit.
Je velký omyl domnívat se, že když lidé ztratí víru, nebudou věřit v nic. Budou věřit v cokoli.
Gilbert Keith Chesterton
V zajetí technologie
Relativismus našich hodnot, drancování přírodních zdrojů, bezohlednost a lhostejnost je v kombinaci s technickou a technologickou vyspělostí doslova smrtící kombinací. Jinými slovy, naše civilizace dospěla do stádia vývoje, ve které již technický vývoj předstihl duchovní a začíná se vymykat kontrole. Vzniká stále více špičkově vybavených soukromých laboratoří pro manipulaci se životem a pro výrobu nových zbraňových, automatických a inteligentních a biologických ničivých systémů, které byly dříve k dispozici jen vládám států nejvyspělejších zemí a které vůbec nejsou pod kontrolou těchto vlád. Nikdo neví, co se v nich vlastně odehrává a kde všude jsou… Stejně jako to, kdo je financuje a z jakých zdrojů.
Naše technologie jsou již neuvěřitelně dokonalé ve srovnání s tím, co jsme měli k dispozici ještě nedávno. Ba co více – jsou stále dostupnější pro stále větší a větší okruh lidí. Vytvořit smrtící virus dnes už pomalu umí každý student v univerzitní laboratoři, nabourat se do sítě také. Prakticky každý člověk nebo skupina lidí, kteří se o tyto věci zajímají, se bude moci dostávat ke zbraním hromadného ničení nebo k prostředkům jak způsobit kolaps naší civilizace. I malá skupina lidí bude moci ovládnout technologie a tím i celý svět. I malá skupina lidí bude moci získat prostředky, aby vážně narušila chod naší společnosti.
Samozřejmě, zabezpečení se bude neustále řešit, ale regulovat toto nebezpečí na globální úrovni se dá prakticky nemožné. Riziko, že v důsledku pokročilých technologií naše civilizace nakonec zničí samu sebe podobně, jako se do stalo před potopou světa za Atlantidy, není malé a tato doba je zcela rozhodující pro naše další směřování, než se i příroda obrátí proti nám.
V důsledku naší závislosti na technologiích a naší vzájemné propojenosti těmito technologiemi jsme se stali nesmírně zranitelnými. Dnes stačí poměrně malý zásah, výpadek, chyba, útok a zkolabují hned celé systémy a s nimi celé společnosti. Naprosto nepřipravené pro život bez technologií, bez elektřiny, bez dodávek vody, odvozu odpadu, bez rychlé a plynulé dopravy, bez leteckého spojení, bez navigací, bez rychlé zdravotnické pomoci, bez dodávek potravin, atd, atd. Nemocnice a zdravotnická zařízení by všechna zkolabovala i kdyby se smrtícím virem nakazilo i pouhé 1% populace.
Zatímco kdysi nic z toho nehrozilo, protože lidstvo nebylo na technologiích závislé a hromadná smrt byla běžnou součástí života, ani na dodávkách potravin, všichni byli soběstační, nikdo nikam necestoval, byl zvyklý žít bez elektřiny, odvozu odpadu, bez dodávek vody apod. a byl do značné míry imunní, na krizové podmínky zvyklý a neustále připravený. Co by ale takové dlouhodobé výpadky či pandemie způsobily dnes, zvláště v místech mnohamilionových aglomerací, je téměř nepředstavitelné. Byl by to neskutečný chaos, rabování, boj o přežití… Ostatně uvažme, co by se stalo, kdyby naše systémy byly vyřazeny i na pouhý jeden den či týden nebo byla úspěšně a záměrně vyvolaná exploze jaderných elektráren Dnes je naštěstí zabezpečení podobných objektů na mimořádně vysoké úrovni na všech technologických úrovních, nikoliv však nepřekonatelné. A do budoucna tím spíše ne.
Je tu také vážné riziko toho, že teroristický útok bude v budoucnu tak masivní, aby způsobil kolaps společnosti, že teroristé budoucnosti se nespokojí s malými a drobnými akcemi jednotlivců, ale jejich útok bude masivní a koordinovaný. Opět bych si dovolil tvrdit, že není otázkou jestli k tomu někdy v budoucnu dojde – ale pouze kdy se to stane. Ať už budou použity atomové zbraně, umělá inteligence, biologické či chemické systémy, zabezpečení nebude v důsledku naších technologických možností a snadné dostupnosti technologií, nikdy zcela možné.
Jiná otázka je, zda bychom se takovému osudu jako lidstvo vůbec mohli vyhnout. Ale věřím, že ano, protože kdyby lidstvo duchovně pokročilo dále na globální úrovni, vyhnulo by se i sebezničení – svému vnitřnímu nepříteli, kterého dnes nejčastěji nazýváme slovem terorismus. Jenže i ten má své důsledky a kořeny. Těžko tedy spekulovat. Je možné že ne, a že takový osud je daný a proto stojí i v proroctví o konci světa. V každém případě by to bylo ale jen k dobru. Za prvé by ti, co chtějí ovládat lidstvo nebo mu škodit neměli práci tak snadnou – pokud by ještě měli tu motivaci (protože celé vědomí lidstva by se posunulo na vyšší úroveň) a za druhé by možná způsobili mnohem menší katastrofu, než která může nastat.
A nakonec, kterou si způsobujeme i my svojí lhostejnosti k planetě, která si to určitě líbit nenechá. Takže ke kolapsu naší civilizace nebudou třeba ani technologie a bude stačit jen vymření včel, apod. Jestliže člověk zničí přírodu, může si být jist tím, že příroda se zregeneruje, ale ještě předtím zničí člověka, než začne nový cyklus života. Ale tentokrát už bez lidí, kteří se vyvinou možná zase až později z lidoopů a vytvoří novou civilizaci. Jinými slovy, že se zopakuje to, co už se prý jednou kdysi dávno stalo. Lidstvo je na Zemi jen pár tisíc či desítek tisíc let, avšak Země je tu miliardy let. Je to tedy jen zcela nepatrný úsek její existence. Co za tu dobu už asi všechno zažila? Možná by to vlastně ani nebylo poprvé a možná ani naposledy.
Ostatně, proroctví nám říkají, že po skončení civilizace přejde část lidstva na vyšší úroveň – na novou Zemi, tedy na stejné planetě, ale vy vyšší dimenzi, na vyšší úroveň vědomí. Co se ale stane s těmi, kteří nepřejdou? A bude vůbec ještě existovat v současné dimenzi na Zemi život? Někdo říká, že zcela zanikne tak, jako se to stalo na Marsu či na Venuši, jejichž civilizace už dávno přešly na vyšší úroveň vědomí, takže Země je jedna z mála planet, kterou to teprve čeká. Jiní zase říkají, že život v této úrovni zanikne jen dočasně a že později zde bude založena nová evoluce přírody a člověka, do které bude přenesena část těch, kdo na novou úroveň nepřejdou a začnou s vývojem znovu tady od začátku – od pravěku či doby kamenné…
Nakonec kdo ví, zda k tomu jednou nedojde třeba i na Venuši či Marsu – zda tyto planety neprožívají jen své mrtvé období, jakousi přestávku, než zde bude založen nový život? Jsou to jen spekulace, ale všechno je možné. Uvažujeme stále o milionech let, zatímco my jsme tu jen pár tisíc let – opravdu je velmi krátký okamžik, než abychom si mohli udělat představu o cyklech života a jeho vývoje, který nám může být utajen.
Stále hledáme mimozemské civilizace a věříme, že v našem okolním vesmíru nějaké třeba někdy objevíme, ale ony už tu dávno mohly být, jen dnes už dlouho existují na jiné úrovni, se kterou nejsme schopni navázat kontakt, zatímco ony nás mohou pozorovat. A nebo tu teprve budou, zatímco my už tu dávno nebudeme. Vesmír je tak obrovský a tolik miliard let dlouho trvající, že to, že bychom vstoupili do kontaktu s jinou vesmírnou civilizací podobnou naší v krátkém okamžiku, kdy existujeme my i oni současně, je téměř vyloučené, protože jinak bychom už dávno nějaké signály či stopy života zaznamenali. Daleko pravděpodobnější je, že jsme pod dohledem těch, kteří už dávno existují na vyšších úrovních, respektive vždy existovali. Kteří jsou schopni cestovat časem i prostorem či existovat v úplně jiné formě, kterou si ani nedovedeme představit.
Internetová globální, stále rychlejší a dokonalejší síť. Internet nejen dat, ale i lidí a věcí. Síť, která propojuje vše živé i neživé a na které je závislé fungování všeho. Stále více se dnes diskutuje o potřebě udržitelnosti a udržitelného života. Málokdo se však odváží vyslovit názor, že spoléhání se na globální síť bez záložní alternativy fungování společnosti v případě jejího zhroucení není udržitelné. Je to záměr, nebo zaslepenost a hloupost?
Je jasné, že globální síť je zdrojem mnoha dobrých a chytrých věcí, které nám neskutečně zjednodušují a usnadňují život. Kromě toho však přináší i svá rizika, z nichž právě nejkatastrofálnější nejsou útoky hackerů nebo lokální blackout, energetický výpadek, ale zneužití sítě k omezování svobody, sledování na jedné straně a na straně druhé její úplně zhroucení. Globální síť, to je skutečně ďábelský skvělý vynález, jehož důsledky budou ohromující.
Zajímavý dokument České televize o čipování. Zajímavý je také docela velký počet hodnocení v palcech dolů – je vidět, že velká část lidí by čipování v budoucnu uvítala, pokud zvýší jejich bezpečí a životní komfort. Některým by dokonce ani vůbec nevadilo, že jsou neustále sledováni a v prostředí velkého bratra by cítili dobře. To, že by je mohl někdo nějak ovládat si vůbec nepřipouštějí.
Ale líbilo by se vám, kdy někdo na vaši nebo čelo namířil čtečku a hned by mu na monitoru vyjely všechny informace o vás? Váš jméno, místo a datum narození, bydliště, místo pobytu, to kudy jste se právě pohybovali, co jste si objednávali v restauraci a kde, jak dlouho jste tam zdrželi, s kým jste se tak setkali, s kým jste hovořili a o čem, kudy jste šli k jinému člověku na návštěvu, na dlouho jste se u něj zdrželi, jaké číslo a stav vašeho účtu, jaký je stav vašeho pojištění, jaké máte nezaplacené pokuty, jaký je váš trestní rejstřík, jaká je váš rejstřík dopravních a občanských přestupků, jak dlouho trávíte čas s manželkou a dětmi, kolik a jaké máte jiné vztahy, jaký je váš zdravotní stav, vaše anamnéza a zdravotní historie, na co se léčíte, jaké léky berete, jaká místa, divadla, kina a podniky navštěvujete, jaké jsou vaše zájmové preference, koníčky, jaké je vaše vzdělání a jaký byl váš prospěch, jaké je vaše zaměstnání, počet neomluvených hodin, kdo je váš nadřízený, odkud kdy, kam a jak často jezdíte, kde se pohybujete a za jakým cílem, jaká je výše vašeho platu a odměn, jaké jsou vaše politické preference a koho volíte, jaké jsou vaše sexuální preference a aktivita… Zkrátka vše.
(Líbilo by se vám to? Asi ne, ale přesto je dost lidí, kteří říkají, že by jim to nevadilo, protože nemají co skrývat. A že by to stejně nikoho nezajímalo. Podobné odpovědi na možnosti sledování slýcháme poměrně často. Jenže nejde jen o to o někomu něco vědět, pokud to totiž někdo ví, má už také vaší identitu, kterou jste mu věnovali. Jinými slovy – jste jeho. A na něm je, jak s tím vším naloží, co použije proti vám a co využije jinak vaším jménem. Ovšem nejde jen o informace, jinou a možná ještě důležitější schopností čipů, která je zatím oficiálně v plenkách a neexistuje je ovlivňovat elektronicky podle potřeby myšlení a emoce lidí na dálku. Z nalezených čipů odhalených rentgenem, které byly v tělech lidí, kteří prodělali únos mimozemšťany vyšlo najevo (po podrobné analýze), že se jedná o čipy zcela neznámé technologie. Jde o čipy miniaturních nebo mikroskopických rozměrů z neznámého materiálů, které byly v jakési kapsli podobající se materiálu nehtu a v těle obaleny a prorostlé nervovými vlákny člověka. Bylo zjištěno, že jde skutečně o neznámé elektronické zařízení ve kterém probíhají jakési procesy).
Podle jedné ankety se dětí ve škole ptali, jaká věc je pro ně nejdůležitější. Možná to není tak velké překvapení, ale většina z nich odpověděla, že nejdůležitější věcí jejich života je INTERNET. Když se dětí zeptali proč, odpovědi – a jak bychom věděli, kdy nám jede vlak, jak bychom si objednali zboží, jak bychom si koupili lístek, jak bychom přeložili text, jak bychom se dověděli to či ono, jak bychom si dopisovali, jak bychom se mohli seznámit…? Zatímco by starší si ještě pamatuje, jak jsme všechny tyto věci dělali OFF LINE, protože internet neexistoval, pro mladou generaci je to těžko představitelné.
Někteří si možná v budoucnu nebudou umět si představit školní výuku off line, ledničku, která si sama neumí objednávat potraviny, které došly, centrální topení, které se samo nezapne, když pozná, že majitel je již na cestě domů či dokonce auto,které když je on line, umí komunikovat s jinými auty a řídit se samo jen prostřednictvím hlasového či telepatického pokynu. Zkrátka ta závislost na globální síti je stále více až neuvěřitelná a nikdo neví, kde skončí. Zejména, pokud síť nebude dostupná.
Internet je skvělá věc – je to neuvěřitelný zdroj (nástroj) zábavy, poučení, seznamování, komunikace, obchodování… Sotva si už dnes asi dovedeme představit život bez tohoto převratného vynálezu. V chudých zemích, kde je internet stále velmi drahý lidé dokonce neváhají hladovět a nekupovat potraviny jen kvůli tomu, aby si mohli zaplatit kousek internetu. Internet je zkrátka neuvěřitelná droga, pokušení i závislost. Život nám velmi zjednodušuje, ale daň, kterou za to vše člověk nakonec zaplatí bude podle mého názoru nesmírně vysoká, až bude vynalezen způsob, jak prostřednictvím sítě ovládnout lidstvo. A to nebude těžké, protože propojené bude vše. Od vaší lampy, ledničky, televize, auta, přes vašeho mazlíčka, vaše děti, vaši manželku, vašeho zaměstnavatele, vaše přátele, váš profil, vaše konto, vaší identitu…
Vše bude dokonale uzpůsobené a personalizované jen pro vás a vaše pohodlí. Jen už to nebudete mít pod kontrolou a skrze to vás bude ovládat někdo jiný. Člověk bude jen loutka na vodítku a nebude cesty zpět, pokud nebude chtít ztratit právo být občanem společnosti, který může nakupovat a prodávat, protože může prokázat svoji identitu. Bez ní nebude mít žádné právo na nic. Bez čísla šelmy a bez čipu ve svém těle bude nulou.
„A nutí všechny, malé i velké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména.“ Bible, Kniha Zjevení 13:16-17
Internet se dnes stál páteří celého našeho světa a má nesmírný význam v souvislosti s mocí a manipulací člověkem. O tom, jaký bude jeho vývoj a osud do značné míry závislí osud celé naší společnosti. Tak daleko je s touto sítí již svázaná a propojená. Kolaps světové sítě, stejně jako její ovládnutí bude mít fatální důsledky pro celou civilizaci. Systémů, které mohou fungovat nezávisle na on line připojení je stále méně. V budoucnu to bude zcela univerzální elektronická síť na kterou by mělo být napojeno vše – lidé, věci, ba dokonce i některá zvířata.
Již během několika let se objeví sítě nové generace, které budou propojovat nejen lidi, ale i věci. Ta znamená takové riziko, že některé země a města budování těchto sítí na svém území předem zakázaly. Umožní ovládat svět stále více, což je obrovská příležitost jak pro státy, tak pro hackery. Naše život bude záviset a tom, jak funguje nebo nefunguje světová síť. To si uvědomují i největší velmoci – boj o ovládání těchto sítí je maskován bezpečnostními důvody, ve skutečnosti je to ale geopolitika.
Ve skutečnosti se můžeme dostat pod takový tlak, až dojde k velkému krachu a blackoutu. Až potom si možná uvědomíme, že místo skutečně důležitých věcí jsme biliony dolarů a eur vyhodily na budování nesmyslů, které ve skutečnosti vůbec nutně nepotřebujeme. Je to však obrovská příležitost pro byznys a lukrativní zakázky. A samozřejmě také pro hackery, ať už ty osamělé amatéry nebo ty řízené vládami.
Až bude vše napojené na globální síť nové generace a každá věc bude chytrá, zjistíme, jak hloupí jsme. Nebo, alespoň někdo.
Stačí malá bezpečnostní chyba v systému, kterou někdo využije a vyřadí z provozu třeba kompletní infrastrukturu a celé státy, protože vše bude chytře propojené se vším. Navíc už to, že se jednou utopíme v elektromagnetickém datovém smogu dnes řeší málokdo. Možná i proto, že si myslíme, že to není naše starost, protože to bude věc dalších generací a nám jde přece teď hlavně o naše zisky. Ve jménu technického pokroku, která má přinést skvělou budoucnost. O tom, že ani neviditelná data, která nepřetržitě tečou přes naše těla není nic, co by bylo dobré se také taktně mlčí. Možná proto, že jejich negativní vliv lze snadno rozporovat, protože tu nejsou tak dlouho, aby poskytla relevantní data na vliv na naše zdraví. A možná i proto, že to není v zájmu nikoho, zvláště těch, kdo na elektromagnetických bezdrátových technologiích vydělávají nebo je alespoň rádi využívají – což je většina z nás.
Kdo jsou ti „nezávislí“ odborníci, kteří stanovují maximální povolené limity elektromagnetického záření? Ano, většina z nich jsou zástupci velkých telekomunikačních firem. A podle nich se pak řídí vlády. V důsledku jejich touhy po byznysu jim samozřejmě pramálo záleží na tom, jaké mají vedlejší účinky silná elektromagnetická pole na lidech – kteří jsou tak jako pokusní králíci. Pokud mají nevysvětlitelné deprese, psychické problémy, zažívací problémy, bolesti hlavy, apod. – nikdo nebude pátrat zda na to nemá elektromagnetický smog, protože ten již byl přece vyloučen a každý ví, že jde o konspirační teorie. Nezávislí vědci přece publikují výsledky svých výzkumů a tak nezbývá, než jim věřit. To, že za nimi stojí velké peníze a že vědecké výzkumy dnes vůbec nejsou nezávislé, ale jsou z 90% v soukromých rukou oligarchů a jejich koncernů, se téměř nemluví. Miliardáři provádějí postupnou demontáž celého demokratického systému, který sice jakoby funguje pořád stejně, ale běžní lidé v něm mají stále menší a menší prostor. A nejen oni – i celé vlády. Všechny věci veřejné a občanské společnosti se privatizují.
Když jsem se varováními s rizikem těchto sítí a čipovými technologiemi z úst údajných mimozemšťanů dověděl někdy v polovině 90. let, bral jsou to jako zajímavé věci a vzrušující sci-fi, která se odehraje možná někdy ve vzdálené budoucnosti, kdy my už tu dávno nebudeme. Vlastně jsem si tehdy ani vůbec neuměl představit, co to ty čipy jsou a proč by pro nás čipování lidí mělo být hrozbou. Bral jsem to spíše jako další zajímavý román podobného fantasty, jako byl Orwell. Zkrátka připadalo mi to spíše jako konspirační teorie, kdy se o tom začaly objevovat varovné letáky polepované po veřejném prostranství. Říkal jsem si, kam na to ty lidi chodí a že to bude nejspíše nějaká poplašná zpráva a hoax (jak říkáme dnes). Nedlouho po té že jsem začal ale zajímat o existenci mimozemšťanů a o spolupráci s nimi – konečně začala vycházet u nás první, do té doby zakázaná literatura. A brzy mi začalo v hlavě svítat a vše do sebe zapadat.
Dnes po 30 letech ale vidíme, že vše, o čem jsme už tenkrát četli a slyšeli (byť ještě nebyl internet) se dnes pomalu začínají stávat realitou. A stále více poznáváme, že to nebyl žádný hoax. Inu, rychlost technického vývoje je neuvěřitelná. Co se nám před 30 lety jevilo jako sci-fi, dnes prakticky existuje a co se nám zdá jako sci-fi za dalších 30 let, může být holá realita, ve které budeme již postaveni před hotovou věc… I když dnes tomu stále ještě nemusíme zdánlivě věnovat pozornost a ani ztráta soukromí nás nemusí trápit, protože se tento nedostatek zatím nijak výrazně neprojevuje.
Rizika nových sítí jsou ale jasná – od možností sledování každého na každém kroku, jeho aktivit, přes ovlivňování a manipulace, až po narušení systému tak, že nepoteče voda, nebude fungovat doprava, televize, nebudou fungovat semafory, zkrátka, vše co je řízeno sítí… A pokud dojde k výpadku energie, zkolabuje i sít a nastane chaos, protože nebude fungovat nic. Všechna naše zařízení, kterým pyšně a hrdě říkáme chytrá, budou najednou neuvěřitelné hloupá – či spíše zbytečná. I když samozřejmě ani globální výpadek energie v důsledku zničení rozvodných sítí není vyloučen, ještě větší je bezpečnostní riziko, spojení politiky a chytrých technologií. Jinými slovy, stáváme se sice zatím pomalu, ale jistě, otroky světové sítě, výměnou za výhody a komfort.
To je něco, co bychom vlastně mohli považovat za součást tzv. digitální demence, která je důsledkem toho, že naše společnost se sice vyvíjí technicky, ale duchovně hloupne. Přestože se nám dosud nepodařilo sestrojit umělou inteligenci, která by byla schopná se sama rozhodovat a vymknout se tak naší kontrole. Třeba si na základě svých algoritmů vypočítat, že člověk je vlastně škůdce a rozhodnout se, že je třeba ho zničit. Ta pak jednoduše spustí procesy, které vyřadí vše z provozu, elektrické i internetové sítě a bude moci způsobit takový kolaps, tak velké globální katastrofy, že vrátí svět do doby kamenné, tak jako se to stalo za Atlantidy, kdy super technicky vyspělá civilizace bojovala se stroji, až sama sebe zničila. Nebude třeba ani žádných autonomních zbraní.
Můžeme si představit, co by způsobilo třeba napadení jaderné elektrárny hackery. A co třeba chyba v umělé inteligenci, která by způsobila řetězovou reakci exploze všech atomových elektráren na světě? Člověk poškozené sítě nestačí opravit, protože superrychlá umělá inteligence je stačí zničit dříve, než to bude možné.
Presumpce viny
Čím více se společnost stává nesvobodnou, tím více presumpce viny nahrazuje presumpcí viny. To znamená, že nikoliv viník musí dokazovat, že je nevinen, ale naopak – nevinní musejí dokázat, že jsou neviní, jinak jsou pokládány za viníky – respektive alespoň za potencionální viníky. O to, že to není přirozené, nemůže být sporu. Znamená to totiž, že se tu vyčleňuje elita lidí, která sama sebe pokládá za nevinné, zatímco všechny ostatní za viníky. Ostatně není to nic nového, platilo to v každé totalitní společnosti. Kdo bude ovládat sítě, bude ovládat svět.
Internet by vždy měl být založen na dobrovolnosti, svobodně se rozhodnout, zda jej chci nebo nechci používat. A k čemu a jak jej chci používat. Připojení k internetu by mělo být správně vždy pouze právem a možnosti – nikoliv povinností. Pokud jde o internet, neměli bychom se zajímat pouze o svobodu publikování na internetu a o otázku cenzury. To je jen jedna věc. Měla by nás zajímat i zavádění povinnosti být připojen on line nebo povinnost používat čipy.
Na presumpci viny je založen i připravovaný nový globální systém nazývaný jako „univerzální kriminální bezpečnostní systém“ (anglicky zkratka L.U.C.I.D.). Jeho základem bude jediná a jednotná elektronická databáze všech lidí na světě napojená na centrální počítač a sledovací satelity. Všechny ostatní databáze budou napojeny na ní a papírové peníze, průkazy a doklady budou zcela zrušeny. Veškerá identifikace lidí, jejich pouhá existence, veškeré finanční transakce budou možné jen skrze registraci do tohoto ověřovacího ID systému. Každý člověk, každý domácí mazlíček, každá věc, bude mít svůj jedinečný ID kód, kterému se říká číslo šelmy. Jen tak se bude moci přihlásit do systému, identifikovat se a provádět transakce.
Aby mohl být stále přihlášen do globální sítě – globálního webu, bude muset být registrován. Registrace bude nejprve v čipu na jedné kartě. V tom budou nahrány všechny informace o vás, váš profil, vaše konto, pojištění, vaše historie a současnost, váš stav má dáti dal, atd. Nikdo se nebude moci připojit k síti jinak, než prostřednictvím svého čipu, kterým se zaloguje. A navíc bude tento čip během doby připojení stále spojen se sítí, stejně jako signálem přes satelit, který na to bude dohlížet. Počítač pak ještě před přihlášením zkontroluje vaše biometrické údaje, vaši tvář, oči, otisky prstů… Historie všech prohlédnutých stránek, všech zadaných dat a veškeré hlasové i textové komunikace bude zaznamenána a archivována.
Ne samozřejmě hned, ale jen něco a tajně, aby nedošlo ke zbytečným konfliktům se zákony na ochranu soukromí. To však bude přesto běžně porušováno a vzniku globální databáze všeho nezabrání. Teprve až k tomu budou příhodné politické podmínky, budou možná takové zákony zcela zrušeny jako archaické a překonané. Tak jako se dnes lidé radují z toho, že mohou veřejně šířit a sdílet třeba své erotické nahrávky které patří jen jim a jejich partnerům, uvítají možná v budoucnu i to, že mohou o sobě šířit i jiné věci, co by si měli nechat sami pro sebe. Lidem je soukromí často na obtíž, nerozumí tomu, co je intimita a jsou rádi, když mohou ukazovat o sobě vše, aby o sobě dali vědět a jiní si jich všímali. Ovšemže to neplatí obecně, ale počty takových lidí stále stoupají a je mezi nimi mnoho dobrovolníků, kteří přímo vyžadují, aby byli sledováni, případně trestáni.
Dobrovolníci budou mít čip implantován přímo v těle, bude na to velká reklama. Bude se ještě hodně mluvit o tom, jak je soukromí zbytečné a o co je důležitější, když je člověk v bezpečí a pod kontrolou těch, které má rád, zatímco on má zase pod kontrolou je. Každý bude přesvědčován o fantastických výhodách, neboť prostřednictvím svého čipu bude moci ovládat vše pouhou myšlenkou či gestem. Díky tomu mu bude ihned poskytnuta jakákoliv služba, ať už státu nebo soukromé firmy a zaplaceno bude automaticky, stejně jako daně a daňová přiznání – vše vypočte sám systém automaticky, aniž bychom museli neustále zadávat někam nějaká data, někam chodit, něco vyplňovat, počítat. Vše odpadne.
Později však bude tento sytém povinný pro každého, protože k němu nebude existovat žádná jiná alternativa. Na ty, kdo se odmítnou zapojit, bude nahlíženo jako na bezdomovce, příživníky a kriminální živly. Podle toho s nimi bude zacházeno. Nekompromisně a tvrdě. Nebudou mít žádná práva. Tato globální elektronická síť bude jakýsi monstrózní internet lid, zvířat a věcí. Každý bude muset být připojen. Většina lidí s ním bude spokojena a i ti, kterým se líbit nebude, se do něj raději zaregistrují. Jen hrstka lidí budou ti, kteří se smíří s tím, že budou raději psanci bez občanských práv.
Sci-fi? Zatím ano, ale tak nějak bych si tipl, že to bude. I když neříkám, že to bude tato internetová síť, jak ji známe dnes. Při rychlosti technického vývoje bych to odhadoval jen na několik desítek let. Dnes jsme stále ještě na prahu nové revoluce a nemáme ještě ani 6G sítě. Mnoho věcích už ale máme docela chytrých, dokonce i lednice a odpadkové koše, jen chytrý internet ještě úplně ne. Určitě se na tom ale pracuje.
V budoucnu budou probíhat určitě i všechny finanční transakce pouze bezhotovostně, on line. Používání hotovosti bude stále více omezováno, dokud nebude zrušeno zcela. Čipy budou zpočátku jen na kartách a jen dobrovolníci ho budou mít v těle, ale i to se změní. Zrušení hotovosti bude prezentováno jako samé výhody – například zmizí žebráci, kteří nebudou mít zájem o nabízené potraviny, protože žebráci mají zájem jen o peníze na cigarety a chlast. Bude to výhodný, ale i snadno zneužitelný systém – vláda bude mít vše pod kontrolou.
Ten, kdo nebude trvale přihlášen on line, bude podezřelý a navíc nebude moci provádět žádné finanční transakce, ani jednat s úřady. Nebude moci prokázat svoji totožnost, takže nebude platným občan společnosti a bude pravděpodobně umístěn do detenčního centra. Každý bude sledován a nikoliv anonymně za účelem cílené reklamy, ale jeho identita bude automaticky propojena s jeho osobními údaji. Dnes k tomu sice ještě zatím mnoho důvodů není, ale to nebude navždy.
Zkrátka internet přináší neskutečně mnoho výhod. Argumentovat však tím, že vývoj jde dál a tak to být musí, protože se mění vše, neobstojí. Nelze vše vyměnit za výhody. A už vůbec ne, abychom za výhody dali všanc sami sebe. Lidé však budou reklamou na technický vývoj a jeho výhody za oblbnutí, že to klidně udělají. A nechají se i koupit. Ne všichni a ne s nadšením. Ale přece. Aby to nebolelo a aby hlas protestujících nemohl být překážkou, která by tomu zamezila, půjde to nejspíše postupně a také nenápadně. Tak, aby měl každý dost času si na omezování svobody, práv a soukromí zvyknout. Aby se zaměřil hlavně na ty výhody, které se jednou ukážou jako velkou nevýhodnou, protože už nebude možné se jich jen tak vzdát.