Archiv pro štítek: Lingvistika

Nota bene znamená latinsky „povšimněte si“ nebo „dobře se všimněte“. Možná jste si ale také dobře všimli, že tato latinská slova se v češtině už dávno většinou v tomto původním významu nepoužívají. Když říkáme nota bene, myslíme tím spíše „a ještě navíc“ nebo „a ještě k tomu“. Naopak, angličtina nota bene stále používá v původním Číst více…

Není žádným tajemstvím, že zatímco germánské jazyky mají angličtině mnohem blíže a germáni se jí i snadněji učí, než my slované, pro anglicky mluvící je zase naopak čeština velmi náročná. A nejen pro ně. Také pro slovany samotné je možná nejnáročnějším slovanským jazykem. Zajímavé je, že naopak slovenština (která je paradoxně češtině nejbližší) platí za Číst více…

Jestliže v češtině nejsou ve výslovnosti hovorové a spisové češtiny velké rozdíly a jsme většinou zvyklí vyslovovat jasně a zřetelně, v angličtině je situace úplně jiná. Porozumění v angličtině není odvozené od zřetelné a jasné výslovnosti, ale od odhadování a domýšlení si kontextu podle souvislostí, přízvuku a rytmu. Angličtina nemá žádnou jednu „správnou“ spisovnou univerzální Číst více…

Možná jste si všimli že s rozvojem digitální komunikace v angličtině přibylo mnoho nových zkratek , která zrychlují a zjednodušují vyjadřování. A nejen to, v neformálním kontextu se často používají i v mluveném jazyce. Čeština takovou tradici z vícero důvodů nemá a proto některé zkratky převzala z angličtiny (např. velmi populární LOL nebo BTW). Místo Číst více…

Možná jste si všiml, že na českých školách se někdy stále učí jako správný pozdrav českého „dobrý den“ „good morning“ nebo „good afternoon“. To je proto, že stále převažuje snaha ke všemu hledat přesný ekvivalent a protože už nás máme jasné rozlišené tykání a vykání. Dnešní angličtina ale funguje jinak a mezi anglicky mluvícími jsou Číst více…

Bez mučení se přiznám, že mě se to stává docela často. Ale nejsme v tom v češtině sami. I uživatelé jiných jazyků mají stejný nebo podobný problém, i když to vypadá, že v češtině je to problém asi největší. Co je vlastně správně? Ještě bych dodal, že v případech kdy jsou možné obě varianty, neznamená Číst více…

Jak jsem už psal minule, angličtina je více zdvořilá a neurčitá, než čeština, nerada vyjadřuje věcí natvrdo, jednoznačně, jasně, přímo a bez obalu. Platí to i pro vyjadřování pocitů a dojmů. I když je to gramaticky správně, nikdy by rodilý mluvčí asi neřekl na přímo, že např. když se ohlédnu za uplynulé roky, byly nádherné Číst více…

Pak se samozřejmě musíte dát pozor – písně jsou dobré hlavně na poslech výslovnosti nebo pochytání některých frází a způsobu vyjadřování. Je te třeba ale dát si pozor. Texty písní jsou skládané hlavně kvůli rýmu a rytmu, aby do něho zapadaly. Mají často nepřirozený slovosled, divná, archaická, umělecká nebo poetická spojení (summer is falling, my heart Číst více…

Slova často zůstávají, ale jejich význam se posouvá a mění. Nejen časem ale i místem. Podívejme se na jiné slovanské jazyky, které používají stejná slova jako my, ale už s jiným významem. Pokud pochází slovo šukat nevím, ale nepamatuji se, že by ho Němcová v Babičce někde použila. A to mám hodně staré vydání. Nicméně Číst více…

Já: Jsou sněhové jazyky nějaký nový termín? proč se neříká závěje? ChatGPT: Tohle je výborná otázka – a odpověď je spíš terminologická než jazyková. Jsou „sněhové jazyky“ nový termín? 👉 Nejsou úplně nové, ale jsou relativně nově zpopularizované. V odborných textech (geografie, horská meteorologie) se objevují desítky let Do běžných předpovědí počasí se dostaly hlavně Číst více…

Rozčiluje vás, že angličtina se v běžném jazyce nevyjadřuje tak přesně a konkrétně jako češtině, takže mnoho věcí si musíte domyslet z kontextu. Vadí vám, že máte příliš velký prostor pro kreativní překlad, takže nikdy nevíte, jak co vhodně přeložit, pokud chcete být přesní? Zatímco čeština klade důraz na přesnost a význam slov je často omezený a Číst více…

Obojí je správně, ale navzdory tomu, že jsou si tato slova velmi podobná a mají stejný význam, každé má úplně jiný původ, který spolu vůbec nesouvisí. Rozinka je starší verze a v češtině se objevuje už v 17., století – pochází t německého Rosine („malá růže“), což bylo později přeneseno na sušené hrozny. V češtině se Číst více…

Velmi zajímavé, ale myslím si, že výslovnost R byla ještě výraznější.

Kdy v angličtině zanikla výslovnost znělého R, která byla stejná jako např. v češtině, ať už je toto R na začátku nebo uprostřed? ChatGPT řekl: Aha, už chápu přesně, co myslíš – ptáš se na historické „znělé R“ typu českého r, tedy alveolární nebo retroflexní, které se vyslovovalo všude, a kdy tento typ výslovnosti zanikl Číst více…

Co je nové slovo a co je pouze jiný tvar téhož slova a jak se počítá počet slov? Když někde slyšíme, že tento jazyk má tolik a tolik slov, je to tvrzení, které nemá žádnou hodnotu, protože nevíme, jak jsou počítaná. Bez upřesnění je např. tvrzení: že čeština má asi 200 000 slov prakticky bezvýznamné, protože Číst více…

Možná jste si položili otázku, proč se tak často klade důraz na výuku cizích jazyků, ale proč stát nezajistí, aby výukové materiály (např. slovníky) byly volně a zdarma dostupné ke stažení on line? Proč se stát stará o investování do veřejnoprávních médií a jiných prospěšných veřejných služeb, ale výuka cizích jazyků je stále závislá na Číst více…

Slovní zásoba v tisících slov (lemmat) aktivně pasivně cizinec – začátečník (B1) 1-2 2-4 středně pokročilý cizinec (B2) 2-3 4-6 pokročilý cizinec (C1) 4-6 8-10 rodilý mluvčí – dítě 4-8 20-30 minimum pro tlumočení 6-7 10-12 profi tlumočník z AJ do ČJ 6-8 15-20 profi tlumočník EU 6-8 15-25 velmi pokročilý cizinec (C2) 6-10 10-15 Číst více…

ChatGPT řekl: Slovo „skloňovat“ má v češtině dva hlavní významy – jeden odborný (jazykový) a jeden přenesený / publicistický. 1️⃣ Jazykový (základní, odborný význam) Skloňovat = měnit tvar slova (nejčastěji podstatného jména, zájmena, číslovky nebo přídavného jména) podle pádů. 👉 Týká se gramatiky. Příklad: skloňovat slovo hrad → hrad, hradu, hradu, hrad, hrade, hradu, hradem Číst více…

Tak toto jsem opravdu netušil – ale zajímavé vysvětlení… Anglické slovo Bohemian (bohém, ale také původně „Čech“) pochází z názvu Bohemia – starého latinského označení Čech. Tedy: Bohemia → Bohemian → a odtud jak „Čech“, tak i „bohém“. 🏺 Jak k tomu došlo V antice se území Čech nazývalo Boiohaemum (země Bójů – keltského kmene). Číst více…

Víte v čem je čeština mezi jinými jazyky výjimečná? Tím, že v ní velmi často používáme nejen v hovorovém jazyce negativní intenzifikátory (strašně, šíleně, hrozně, příšerně) i pro dobré věci. Mnoho cizinců se ptá, proč to děláme a jestli nejde o nějakou ironii, když říkáme strašně dobrý, příšerně krásný, hrozně pěkný, apod. Když jsem se Číst více…

)))V mluvené angličtině, zejména písních nebo neformálních textech s často používají nejrůznější patvary a zkomoleniny. Tady je přehled alespoň těch nejběžnějších z nich s vysvětlením a „správným“ tvarem. Tyto tvary nepatří do formální angličtiny – dnes už jsou ale zcela běžné v mluvení, filmech, písních, dialozích, textech na internetu. V psané formě se často používají Číst více…

Uvádí se, že na světě se mluví asi 7 000 různými jazyky, ale z toho jen polovina z nich má alespoň nějakou psanou formu. Jazyků o kterých by bylo možné říct, že jsou plně kodifikované, mají jasně určená a daná pravidla která spravuje nějaký úřad nebo instituce je ale z toho množství i v současné Číst více…

Mnozí studenti mají někdy zmatek v tom, kdy a jak je používat. Ptají se často jak dlouhá musí být doba trvání děje pro jaký čas. Ve skutečnosti doba nehraje žádnou roli a jde o subjektivní pocit mluvčího zda se domnívá, že to o čem hovoří má dočasný anebo trvalý charakter. Pokud si myslí, že jde Číst více…

Tradiční a korektní je I have. Někdy v 15. století se začalo pro zdůraznění fyzického vlastnictví používat někdy I have got. Tato forma se udržela až dodnes, není sice korektní, ale používá se často zejména v britské angličtině. Problém nastal v tom, že začala kolidovat s minulým časem, takže bez kontextu nešlo poznat zda jde Číst více…

Ještě v 19. století v tom byl velký rozdíl – stejně jako v češtině rozlišujeme mezi mluvit ke komu a mluvit s kým. Během 20. století se ale verze s to začala používat i ve významu mluvit s někým a dnes je velmi běžná, zejména v hovorovém jazyce a v britské angličtině. Nicméně také forma Číst více…

Angličtina má jednu zajímavou vlastnost – lidé se jí velmi často přizpůsobují pro momentální potřebu a rodilí mluvčí někdy různé věci vyjadřují tak, jak by je normálně nikdy nevyjádřili, nebo jak se ve skutečnosti vůbec nemluví. Samozřejmě to nedělá jen angličtina, ale ta je v tom specialistka. Často to vidíme v písních, kde je to Číst více…

Něco vám povím V angličtině se velmi často používá fráze „let me tell you“ a většinou se do češtině překládá jako „dovolte, abychom vám řekl„. Já vždycky když tenhle překlad slyším, přiznám se, že mě to tahá za uši. Proč? Je to totiž velmi doslovný překlad, která ale neodpovídá stylu a pocit, který je v Číst více…

Tak tohle je hodně velká fantazie. Bůhví co bude v roce 2420 a jak bude čeština znít. Podle změn které ale vidíme dnes a podle zkušeností z historie o tom jak rychle se jazyk mění, by mohla znít třeba nějak takto. Ale to mě jen tak napadlo. Samozřejmě by se dalo vytvořit mnohem propracovanější verze Číst více…

Pokud se vám zdá Komenského texty nesrozumitelné, vězte, že i pro posluchače jeho doby nebyly úplně jednoduché na porozumění. Tehdy už byl velký rozdíl mezi psaným a mluveným jazykem, a právě Komenský je jedním z posledních autorů, kteří psali ještě v tradici starší, „knižní“ češtiny, která už pro jeho čtenáře byla velmi archaická, knižní a učená. Číst více…

Literární čeština před vznikem Československa byla ještě poměrně archaická, zatímco k výrazné změně gramatických pravidel, stylu publicistiky a vyjadřování došlo až ve 20. letech – ostatně nejen v jazyce. Vše se velmi rychle měnilo. To ale neplatí pro hovorový, mluvený jazyk. Tam k žádným výrazným posunů nedošlo a jazyk se měnil postupně. Mluvený jazyk byl Číst více…

Jak by mohla čeština vypadat za pár desítek let? 2060 Urban trekking a nové brownfieldy: jak města inspirují bikery i turisty V poslední době česká města procházejí industriální evolucí kdy se revitalizují brownfieldy a adaptují se na moderní lokace pro startupy, coworking a office buildingy. Tyto prostory často kombinují pracovní prostředí s možností outdoorových aktivit Číst více…

Jak by mohla čeština vypadat za pár desítek let? 2060 Startupy a digitální nástroje: jak update a monitoring mění hru V rámci digitální transformace českých firem se stále více prosazuje update interních systémů a využívání newsletterů pro efektivní komunikaci s klienty. Mnoho providerů nyní nabízí demo verze softwaru, které umožňují ověřit funkčnost před ostrým nasazením. Číst více…

Jak by mohla čeština vypadat za pár desítek let? 2060 Boom retailu: nový pub, outlet a shopping mall lákají zákazníky V posledních měsících český trh zaznamenal masivní boom nových retailových projektů. V pražském vilaparku otevřelo Urban Leaf bistro, zatímco v sousedství se rozrostl shopping mall s novými outlety a supermarkety. Obchody otevírají již v 6 Číst více…

Jak by mohla čeština vypadat za pár desítek let? 2060 Zdostupnění komfortní péče: jak moderní domovy seniorů adaptují pečovatelské služby V posledních letech se zdravotnická a sociální zařízení zaměřují na komfortní situace pro všechny klienty. V domovech seniorů jsou nyní k dispozici intimní asistenti, kteří pomáhají s každodenními úkony a zajišťují, aby se obyvatelé cítili Číst více…

Jak by mohla čeština vypadat za pár desítek let? 2060 Nový level v evoluci českého průmyslu Developeři revitalizují brownfieldy v moderní lokace pro startupy V českém průmyslu aktuálně probíhá evoluce, která nemá obdoby. Velké developerské skupiny i výzkumné týmy začínají cílovat na dislokování produkce do brownfieldů, které jsou po letech revitalizace znovu připraveny k využití. Číst více…

Jak by mohla čeština vypadat za pár desítek let? 2060 Nový lifestyle: být sám sebou trenduje Být autentický, otevřený a respektovat svou identitu je dnes součástí moderního lifestylu. Jak říkají koučové na osobní rozvoj, mnoho lidí dnes prochází tranzicí – lidé se přestávají bát mluvit o svém genderu, své orientaci i o tom, že nejsou Číst více…

Jak by mohla čeština vypadat za pár desítek let? 2060 Falešné narativy a dezinformace. Experti říkají že, společnost ztrácí schopnost orientovat se v informacích. V posledních měsících experti říkají, že český mediální prostor zažívá masivní boom falešných narativů a hoaxů, které rezonují hlavně na sociálních sítích. Falešné narativy, často importované ze zahraničí, formují veřejnou debatu Číst více…

Jak by mohla čeština vypadat za pár desítek let? 2060 Předmět: Update k reorganizaci centrály a dislokovaných pracovišť Milí kolegové, rádi bychom vás informovali, že v rámci našeho dlouhodobého brandingu a snahy o efektivnější alokaci zdrojů jsme zahájili reorganizaci centrály a několika dislokovaných pracovišť. Cílem je zkapacitnit oddělení lidských zdrojů, které bude nově v gesci Číst více…

Všimli jste si, že učebnice cizích jazyků často obsahují větné konstrukce a slova, která se ve skutečnosti používají jen málo a naopak vůbec neobsahují fráze a slova, která se používají v běžném jazyce často? Učebnicový jazyk totiž předkládaná slova která jsou tzv. „bezpečná“, jasná a pokrývají typické situace. Problém ale je, že studenti se učí jazyk, Číst více…

Poslechněte si, jak zněla literární čeština v době gotiky za Karla IV. či Jana Husa. Tehdy už měla za sebou docela dlouhý vývoj — od staroslověnštiny přes starou češtinu k střední češtině ve 14. století. Stále však šlo o poměrně mladý a lidový jazyk, který teprve začal získávat spisovnou formu, která byla stále velmi nejednotná. Byla Číst více…

Možná jste si všimli, že Google překladač a většina běžných překladačů stále neumí staré jazyky (např. starou češtinu, starou angličtinu, latinu v plné šíři, starou řečtinu, staroslověnštinu atd.) a ptáte se, kde je problém. Je v tom, že pro tyto jazyky není dostatek dat pro automatické učení. Respektive je jich dostatek, ale nejsou příliš použitelné, Číst více…

Moldavsko neochvějně kráčí na Západ. Láska a pravda zvítězily, Moldavsko neochvějně kráčí na Západ. https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/moldavsko-volby-parlamentni-2025.A250929_102833_zahranicni_aha?zdroj=zpravodaj_hp No, to je možné, jiná otázka je, kam kráčí a posouvá se zase západ. Rozumím ale euforii a neskrývané radosti z toho, že Rusko údajně „laje“. Tady mě nejvíce zaujalo ono dnes už velmi málo používané a hodně knižní slovo Číst více…

„Naše cíle zůstaly za očekáváním“ znamená v obchodní mluvě, že to byl průšvih. „Vláda je připravena na všechny alternativy“ je dobré si přeložit jako „nemáme nejmenší tušení, co nás čeká“. Jak by mohl vypadat automatický překladač zpráv do jazyka, kterému všichni rozumí? https://www.syrzdarma.cz/clanek/jak-prekladat-novomluvu-do-bezne-reci Korektní právní, úřední a oficiální jazyk je často tak formální a „vyprecizovaný“ Číst více…

Není úniku. Ruské vojáky loví české drony s optovláknem, nedají se zarušit https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/drony-opticke-vlakno-ukrajina-spark-spolek-darek-pro-putina.A250912_095603_zahranicni_aha Co by to mohlo být?

Jaké nejvýraznější změny v současném jazyce vnímáte u mladých? Kromě zchudnutí slovní zásoby a promoření jazyka anglicismy je to zhrubnutí mluvy. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jan-nejedly-promena-cestiny-anglicismy-prechylovani-politicky-korektni-jazyk.A250815_182752_domaci_misl?zdroj=zpravodaj_hp Možná byl tzv. generace sněhových vloček jen krátkým přechodným obdobím. Když se probudila a přichází o své sny a ideály, začíná hrubnout.