Spiritualita » Nebudete-li jako děti

Rádi o věcech přemýšlíte? Pak jste na tom podobně. Určitě je to nutné a potřebné. Ostatně proto jsme lidé, nikdo jiný nemá schopnost přemýšlet. Na druhou stranu čím více se uzavíráme ve svém mentálním světě a myšlenkách, hrozí, že sice budeme hodně vědět a mít přehled, ale ztratíme kontakt s realitou. To se stalo mnoha filosofům a lidem, kteří příliš přemýšleli. Nakonec udělali věci složitější, než jsou. A dělat věci složité se pro ně stalo drogou.

Čím více se snažíme svět zlepšovat, tím složitější ho často děláme, protože ho tak vidíme. Jen proto, že bychom měli nejdřív změnit sami sebe. Jenže to je nejtěžší. A proto nám připadá, že je snadnější šoupat věcmi, myšlenkami a lidmi kolem sebe a upravovat je tak, aby nám více vyhovovaly a vytvořili nám svět, ve kterém chceme žít.

Jde o to najít rovnováhu mezi realitou a naší představou o tom, co by mělo být. A to uvést do praxe, aniž bychom popřeli to, o co se snažíme. Aby to nebylo tak smysluplné, že by to ztratilo smysl. Najít způsob, který prakticky funguje. To, co není jen prázdný ideál. A když na to myslím, vždy si nakonec vzpomenu na tato slova z evangelia:

V tu hodinu přišli učedníci k Ježíšovi s otázkou:

„Kdo je vlastně největší v království nebeském?“
Ježíš zavolal dítě, postavil je doprostřed
a řekl: „Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského.
Kdo se pokoří a bude jako toto dítě, ten je největší v království nebeském.
A kdo přijme jediné takové dítě ve jménu mém, přijímá mne.

Mt 18,1-5

Tím, jak jsme začali přemýšlet, dospěli jsme a tím, že jsme se stali dospělými, ztratili jsme i kus svého dětství. Získali jsme to, co děti nemají – znalosti, přehled, zkušenosti… A přitom jsme ztratili to, co mají ony. Vnitřní svobodu a čistou duši.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *