Sen o strachu v nás

1508591_701687243176624_338262189_n

Nedávno se mi zdál další zajímavý sen o strachu a temnotě v nás. Zdálo se mi o obrovské nestvůrné příšeře, která honila a požírala lidi. Každý hrůzou utíkal, vládla obrovská panika, nebylo kam se schovat. Jenže ona byla větší a mnohem rychlejší. Požírala jednoho po druhém, i ty, kteří se modlili. Také já jsem dostal strach. Ale pak mě napadlo, k čemu je mi vlastně strach, když mně stejně nezachrání? Řekl jsem si, ať se stane vůle Boží a jestli je to jeho vůle, tak ať mě klidně sežere. Bůh je přece silnější, tak čeho bych se bál. Zanedlouho přišla ta příšera ke mně. Zastavila se a potichu mi zašeptala – „já jen plním svoji úlohu a požírám ty, kteří se mně bojí. Ani ty nejsi bez hříchu, ale sežrat tě nemůžu. I ty ale požíráš zvířata – tak jako já požírám lidi, které mám moc zničit“. A šla dál.

Odporovat něčemu znamená přisuzovat tomu život. Když se hádáte s bláznem, stáváte se bláznem. Čím více se něčemu bráníte, tím skutečnější to činíte. Čemu věnuješ energii, to roste. Na co nejvíc myslíš, to posiluješ.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *