Bohužel, dokud budeme hlavně montovnou, levnou pracovní silou a dodavatelem dílů pro zahraniční filmy, které prodávají finální výrobky pod svoji značkou a lížou tu smetanu, tak se toho moc změnit nemůže. Zejména pokud připočteme naše drahé energie a chybějící jednotný evropský trh (respektive příliš nefungující). Ten náš Česko-Slovenský je zkrátka malý a v tom mají i Poláci výhodu.
Ano, určitá pozitivní zpráva je ta, že pokud se na rozdíly podíváme z hlediska parity kupní síly, nejsou už rozdíly tak propastné. Ovšem to je třeba i vykoupeno zbožím horší kvality ve srovnání s tím, které se prodává na západě, kdy se k nám vozí produkty druhé jakosti nebo vyplněné levnějšími náhražkami. To vidím jako naprosté selhání EU, problém,. které se řeší už dlouho, ale stále přetrvává. Spoustu věcí v EU se ale řeší velmi dlouho a nic se neděje – hlavně se pořád něco deklaruje a reguluje.
I když na tom z hlediska parity kupní síly nejsme nejhůře, ČR je i ve východní Evropě zemí, která stagnuje a vlastně stále doháníme rok 2019 před covidovou krizí. Ta a následující extrémní inflace či neschopnost vlády poradit si s cenami energií, to nás úplně srazilo na kolena a stále se z toho vzpamatováváme. Jestliže ale v paritě kupní síly na tom nejsme tak špatně, ujíždí nám vlak a jako turisté si toho na dovolené můžeme dovalit stále výrazně méně než ti ze západních zemí.