Presumpce viny

Čím více se společnost stává nesvobodnou, tím více presumpce viny nahrazuje presumpce viny.  To znamená, že nikoliv viník musí dokazovat, že je nevinen, ale naopak – nevinní musí dokázat, že jsou neviní, jinak jsou pokládány za viníky – respektive alespoň za potencionální viníky. O to, že to není přirozené, nemůže být sporu. Znamená to totiž, že se tu vyčleňuje elita lidí, která sama sebe pokládá za nevinné, zatímco všechny ostatní za viníky. Ostatně není to nic nového, platilo to v každé totalitní společnosti, ať už staré, nebo moderní ve stylu velkého bratra. Stále se to opakuje. Nakonec na presumpci viny je založena i EET, i když nám říkají, že EET je normální, stejně jako jakákoli jiná evidence, protože žijeme v moderní, elektronické a digitální době. Normální to však není, pouze je to pokušení, která nás svádí k tomu, si to myslet. A propo, pro myslíte, že se daňové přiznání nazývá „přiznání“ ? Právě proto, že je založeno také na předpokladu viny, na tom, že jsou všichni podvodníci. Jinými slovy se tak má každý přiznat k tomu, že platí daně – jestliže však platit daně je skutečně normální, jak nám říkají, proč je nutné to „přiznávat“ nebo je evidovat tak, že přiznáváme ihned každou účtenku, jako bychom všichni podváděli?

Určitě to normální není, otázka je, jak daleko jsme ochotni pro vlastní pohodlnost zajít a kolik svobody jsme ochotni si nechat ukrojit. Nakonec každý má právo na takovou vládu jakou chce mít. Pokud společnost chce takové vládce, kteří národem jednají jako s nesvéprávným, má je mít. Ne každý národ a ne každá společnost je zralá na to, aby si vládla sama. Na každý je zralý k tomu, aby byl svobodný a na to, aby odpovídal za své činy. Mnoho lidí potřebuje, aby jim někdo vládl a říkal jim, co mohou a nemohou dělat. Jsou spokojení, když je někdo vodí za ruku a když mají někoho proti komu mohou reptat, na koho si stěžovat a na koho hodit vinu. Svoboda i odpovědnost je naše volba. Život v rámci omezené svobody je však určitě pohodlnější a zdánlivě bezpečnější. Ovšem to je jen zdání a zdání – klame. Do nebezpečí se dostáváme všichni.

Nakonec na presumpci viny je založen i připravovaný nový globální systém nazývaný jako „univerzální kriminální bezpečnostní systém“ (anglicky zkratka L.U.C.I.D.). Je základem bude jediná a jednotná elektronická databáze všech lidí na světě napojená na centrální počítač a sledovací satelity. Všechny ostatní databáze budou napojeny na ní a papírové peníze, průkazy a doklady zcela zrušeny. Veškerá identifikace lidí, jejich pouhá existence, veškeré finanční transakce budou možné jen skrze registraci do tohoto ověřovacího ID systému. Každý člověk, každý domácí mazlíček, každá věc, bude mít svůj jedinečný ID kód, kterému se říká číslo šelmy. Jen tak se bude moci přihlásit do systému, identifikovat se a provádět transakce.

Aby mohl být stále přihlášen do globální sítě – globálního webu, bude muset být registrován. Registrace bude nejprve v čipu na jedné kartě. V tom budou nahrány všechny informace o vás, váš profil, vaše konto, pojištění, vaše historie a současnost, váš stav má dáti dal, atd. Dobrovolníci budou mít čip implantován přímo v těle, bude na to velká reklama, později to však bude nařízeno pod pokutou. Na ty, kdo odmítnou bude nahlíženo jako na bezdomovce, příživníky a kriminální živly. Podle toho s nimi bude zacházeno. Nekompromisně a tvrdě. Nebudou mít žádná práva. Právo bydlet ani jíst. Tato globální elektronická síť bude jakýsi monstrózní internet věcí, lidí a bytostí. Většina lidí s ním bude spokojena a i ti, kterým se líbit nebude, se do něj raději zaregistrují. Jen hrstka lidí budou ti, kteří se smíří s tím, že budou raději psanci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *