New Age – moderní náboženství bez Boha

pa

V následujícím článku neodsuzuji New Age jako zlo – sám jsem jím prošel a nebylo to zlé období. New Age je forma hledání Boha. To není špatné, nepodlehne-li člověk pokušení, které je v New Age přítomné na každém kroku – upnout se na nějakou zázračnou „duchovní“ cestu nebo způsob jako Boha dosáhnout. V New Age je mnoho dobrého, ještě více však špatného a nejrůznějších nástrah, které jsou velmi závádějící (a někdy i nebezpečné) pro každého, kdo o těchto věcech nic neví a přitom touží najít Boha.

New Age nabízí mnoho zázračných způsobů a zkratek, ve skutečnosti jsou to ale velké objížďky a cesty, které nikam nevedou. New Age vás může obohatit a rozšířit vaše obzory – hledáte-li však Boha a spiritualitu, zajímejte se spíše o mystiku a psychologii než o pokleslý okultismus. New Age není ani tak spiritualita, jako spíše duševně-duchovní věda – a mnohdy spíše pavěda.

New Age – individuální duchovní cesty

Co je vlastně náboženství New Age? Není to vlastně náboženství v pravém smyslu slova. Jde spíše o různé individuální duchovní cesty hledání traceného Boha. Západní svět je stále více neklidný, přibývá psychicky narušených lidí i depresí a tak roste zájem o uklidňující léky a služby těch, kdo nabízí duchovní uklidnění a rozvoj. To vše dnes ještě více zesiluje zájem o New Age, které je jakousi platformu „nezávislé alternativní celostní spirituality“. Je jí dnes plný internet.

New Age není spiritualita v pravém slova smyslu, která by byla zaměřená na vztah s Bohem, ale na poznání, psychologii a osobní rozvoj – to je jakási vyšší forma.  Esoterika a psychologie se zde mísí s okultismem. Nezřídka je spojeno s hledáním různých zázračných způsobů a návodů na rychlý duchovní vzestup, zejména v souvislostí se zpracováváním duchovních informací, prací s energiemi, čakrami, meditačními technikami, apod. Často se objevuje téma ovládání božské energie v nás, jejíž ovládnutí vede k osvícení, různých stupním zasvěcení, duchovní transformaci a k dosažení boha.

Nižší forma New Age je více pokleslá a bulvární. Ta je více orientovaná na channelingy a okultismus. Nejvyšší formy New Age jsou naopak zaměřeny spíše na různé mysticko-esoterické filosofie (u nás např. učení Petra Chobota).

New Age zahrnuje různé individuálními cesty lidí, kteří mají potřebu nějak realizovat svoji spiritualitu, a zároveň se vymezit vůči okolnímu světu. Zkrátka filosofií a cest na platformě New Age je mnoho – nejde o žádné jednotný proud. Každý si vytváří svoji vlastní filosofii, i když je tu mnoho styčných bodů, neboť lidé se vzájemně inspirují při svém hledání jak svými filosofiemi, tak čerpání informací z channelingů.  Hlavními body pro jejich odlišování je jejich představa o Bohu, o Satanovi a jejich vztah ke Kristu, neboť i zde se liší.

V čem se však neliší, je většinou to, že osobního rozvoj je zde mylně nazýván duchovním, že Bůh je zde chápán pouze jako Zdroj a neosobní energie někde daleko na pozadí, ke které se lze energeticky dopracovat a zvyšováním vibrací jí dosahovat. Žádný směr New Age prakticky nebere vůbec do úvahy, že Bůh je svrchovaná bytost, která sama rozhoduje o osudu člověka. Některé duchovní směry New Age akceptují Krista a uznávají ho jako Boha (i když jen výjimečně), jiné ho pouze akceptují jako velkého učitele, další ho ignorují nebo bagatelizují a ostatní ho popírají nebo se staví ostře proti němu a církvi. Církev je v New Age často chápána jako zlo a manipulátor. Někteří, jako Petr Chobot, ji považují za dílo tzv. astrálních parazitů, negativních astrálních bytostí.

U nevyšších forem New Age můžeme najít mnoho hodnotného, různé zajímavé názory a filosofie, ze kterých se můžeme poučit a inspirovat se při svém hledání. I když i zde je patrné soustředění se na různé astrální, duchovní bytosti a jejich působení a Bůh, jak původce všeho je i zde odsunut do pozadí. Často se nerozlišují negativní astrální bytosti a Satan, jako duchovní bytost (ten je v celém New Age pokládán spíše za výmysl lidského strachu a tedy neexistuje). V jednom případě jsem zaznamenal, že je připuštěn, ale jako projev Boha, který jím schválně zkouší lidi a popouzí je k vývoji.

Komunikace s bytostmi jiných realit

Velmi populární jsou spíše v pokleslých směrech New Age channelingy. Jde o komunikaci s bytostmi jiných realit – zpravidla ve formě monologu, ne rozhovoru) a na věštění. V těchto případech je ale třeba opatrnosti, neboť nikdy nevíme, kdo se za kterými bytosti skrývá a musímě věřit, že ta bytost, které hovoří, je skutečně ta, za kterou se vydává a že to, co říká, je pravda. New Age je obrovský konglomerát nejrůznějších poselství a zpráv od bytostí z jiných dimenzí, které mohou být pravdivé, ale mohou být i záměrně klamavé a zavádějící.

Komunikace s andělskými bytostmi existuje od pradávna a ani dnešní doba není výjimkou, ale tyto kanály nevyužívají jen andělé světla (ti spíše jen zřídka), ale i padlí andělé a jiné padlé entity. Tyto bytosti jsou velmi chytré, ví jak využít zájmu duchovně hledajících lidí a jak je nalákat, aby uvěřili bludům, protože jen tak je mohou ovládat a využívat. Tváří se jako božské bytosti, umí také mluvit i vystupovat, ba dokonce na sebe brát takovou podobu, ale jejich bohem je Satan. Tyto kanály dokonce využívají i duše uvězněné v mezisvětě na astrální rovině Země. Mnohdy se pouze baví tím, že se vydávají za někoho kdo nejsou nebo se vydávají za duchovní vůdce, kterými nejsou.

Mnozí zemřelí se ani po své smrti nezbavili potřeby ovlivňovat svět. Ne vždy to dělají ze škodolibosti nebo z legrace. Často to myslí upřímně a dobře, i když by v našem světě už dávno neměli být a nemají tu co dělat. Nemohou se ale zbavit své závislosti na něm a potřeby jej měnit ke svému obrazu. Stejně jakou jsou k němu připoutané jiné duše a nechtějí jej opustit kvůli majetku nebo nějaké milované osobně či touhy se někomu mstít. Všechny tyto nešťastné a připoutané duše, byť po smrti, jsou stále v našem světě a nechtějí ho opustit a jít za světlem. Protože mohou vidět to, co my nevidíme a číst naše myšlenky, mohou vytvářet dojem, že jsou nějakými duchovními vůdci a mohou se vydávat i za naše blízké zemřelé. Snadno nás mohou přesvědčit o tom, že jimi jsou, protože pro ně není problém o nich zjistit veškeré informace. To vše je ale klam.

Ti, kteří již skutečně prošli světlem a jsou na druhé straně, nás nemohou kontaktovat a ani my je – až na zcela výjimečné případy. Není to dovoleno. Drtivá většina channelingu se odehrává pouze s těmito dušemi. Mohou ta však být i padlí andělé. Andělé světla či bytosti z vyšších realit tyto kanály využívají jen ve zcela ojedinělých případech.  Spíše se zjevují ve snech nebo soukromých zjeveních. Mimozemšťany ponechávám stranou, neboť ti zcela do New Age nepatří. V těchto případech jde rovněž v různých dimenzích o inkarnované bytosti, tak jako jsme my.

Rozvoj osobnosti není spiritualita

Zvláště rozšířené jsou mylné představy o tom, že duchovní vývoj závisí na tom, kolik toho víte o Bohu, jiných dimenzích a o jejich fungování nebo na tom, jaké jsou vaše vibrace a stav vědomí, jak jste napojeni na zdroj. Tyto bytosti nenápadně manipulují s člověkem tak, aby se snažil Boha dosáhnout nějakou technikou. Snaží se mu vnuknout představu, že je to možné. Nabádají člověka aby se soustředil jen sám na sebe. Zcela tak mohou člověka v extrémních případech izolovat od reality a praktického života tak, že se tito lidé uzavírají ve svých vysněných světech vysokých vibrací, až ze z nich mohou stát psychicky narušení lidé, kteří ztrácí schopnost normální komunikace.

Duchovní odhalení nemůže být člověkem dosaženo žádným způsobem – Bůh se sám dává poznat tomu, komu chce. Lidstvo se od pradávna snažilo nějakým způsobem dosáhnout Boha poté, co jej ztratilo. Snažilo se o návrat, ale už to nebylo možné – brány ráje už byly zavřeny.  Proto se Bůh sám k člověku sklonil a přišel mezi lidi. Bez toho, by se lidstvo už nikdy nevykoupilo a nikdy by Boha nedosáhlo. Již není třeba Boha dosahovat. Bůh již přišel mezi nás a je v našem středu. Bojíte se, že Boha nedosáhnete? Nebo máte strach z budoucnosti? Proč? On je už tady. A stará se o nás.

Informace a poznatky, to vše patří pouze do rozvoje osobnosti. Je naprosto v pořádku, když se člověk vzdělává, medituje, zajímá se o svůj život a o to, co může udělat lépe. Nejde však v pravém slova smyslu o spiritualitu. Spiritualita nemá charakter získávání poznatků, spiritualita je životní praxe a zkušenost. Dar, kterým člověka obohacuje sám Bůh, něco, co člověk nemůže získat, ale to, co je mu dáno, aniž by si to mohl zasloužit nebo se k tomu dopracovat. To je skutečný stav vyššího vědomí a osvícení.

Zvyšování vibrací nelze dosahovat žádnými technikami, ani získáváním „duchovních“ informací. Je jen a jen na rozhodnutí Boha, koho duchovně povyšuje a koho ponižuje. Nikdo si nemůže určit, jak vysoko k Bohu bude. Bůh dar víry a spirituality dává podle svého uvážení, bez ohledu na to, jaké člověk vyznává přesvědčení, jak velké má poznání či jaké má zásluhy. Bůh je svrchovaná bytost, ne hora, které lze dosahovat a po které lze šplhat jako horolezec, který dosahuje sportovních výkonů.

Vysoké vibrace, poznání i stav vědomí  nejsou ve skutečnosti duchovním cílem, kterého se má člověk snažit dosahovat. Jsou pouze důsledkem. Změna vědomí je často nazývána jako duchovně-energetický vzestup a tato změna je většinou podminována změnou myšlení na pozitivní. I pozitivní myšlení je však ve skutečnosti pouze důsledkem, ne něco čeho by měl člověk dosahovat. Změní-li se vaše vědomí ve více pozitivní, způsobí to změnu v kolektivním vědomí lidstva a to vystoupí zase o kousek výše. To je pravda. Tak trochu na podobném principu pracuje i běžná propaganda, která má za cíl měnit kolektivní vědomí mas lidí. Život není jen v našem vědomí, náš život je součástí všech ostatních vědomí a realit. Pracovník světla pracuje pouze se světlem, ale Boží služebník dělá obojí – pracuje se světlem a převádí jej i do běžného života.

Zatímco New Age je zaměřeno na vztah a poznání sebe – na cestu k sobě a osobní rozvoj, náboženská spiritualita jde ještě hlouběji a zaměřuje se na vztah k tobě, tedy Bohu.  Cesta k Bohu není cesta k sobě, ale cesta k Tobě, ke tvůrci neboť on je v nás, překrývá ho však ego, takže když půjdete cestou k sobě, narazíte na ego – ukojíte svoji duchovní potřebu a ego bude spokojené – ale je vše. Proč? Protože také ego touží po duchovním rozvoji a poznání – ale chce je samo pro sebe – pro svůj dobrý pocit a pro pocit, že duchovně postupuje výše. Tento pocit duchovního vzestupu a zvyšování vibrací je pro mnoho lidí velmi důležitý a někdy může působit i jako droga. Ve skutečnosti je ale duchovní rozvoj pouze sebeklam a často pozlátko, na které se mnoho lidí dá snadno chytit a pak je vodit za nos.

Pokud se věnujete New Age a rozvoj osobnosti, který předkládá pokládáte skutečně pouze jako rozvoj osobnosti nebo jako sbírání zajímavých informací, nikoli jako techniky a prostředky k dosažení Boha nebo duchovního rozvoje, pak je vše v pořádku. V opačném případě jde o manipulaci. Poznatky, metody a techniky rozvoje nemají se skutečnou spiritualitou nic společného. Často mohou mít manipulativní charakter, který slouží k odlákání pozornosti k nepodstatným věcem.

Odlákání pozornosti od Boha

Způsobů, jak u člověka odlákat pozornost od Boha je mnoho. Hlavním je zahrnout člověka co nejvíce poznatky tak, aby se přestal orientovat. Pak stačí vybrat něco, k tomu připoutat jeho pozornost jako k důležitému a upnout ho na to. Těmito body upínání jsou často různé bytosti z jiných realit. Sice je člověk nevzývá, ale je nucen, aby se k nim upnul, zabýval se pouze jimi a tím, jakými technikami pracují a aby ztratil ze zřetele Boha. Velmi časté je jak upínání se k tradičním andělům, tak jiným multidimenzionálním bytostem – někdy se to může projevovat až jako modloslužba a někteří tyto bytosti skutečně vzývají (což už hraničí spíše náboženským aspektem).

Člověk se zde soustředí na různé identity a nechápe Boha, který je nad nimi, zatímco oni jsou pouze poslové – pokud ne přímo padlé bytosti. Velmi častým jevem u moderní spirituality New Age je odvádění pozornosti od Boha i tak, že Bůh je vykládán pouze jako neosobní energie, zdroj, velký duch vesmíru nebo světlo, či nejvyšší inteligence, kterou není třeba nijak uctívat ani mu nějak důvěřovat. Je to pouze pozitivní energie se kterou je třeba plynout, napojovat se na ní a tak zvyšovat své vibrace a měnit své vědomí. Bůh zde slouží jako duchovní tréningový program, jako někdo s kým si můžeme dělat co chceme. Jako majetek, neboť ego rádo vše vlastní a ovládá. Bůh se zde stává majetkem ega.

Satan zná duchovní potřeby člověka

Pokušení, soustředit se sama na sebe a svůj duchovní vývoj čeká na každého, kdo volí cesty New Age a upíná se k nim. Satan dobře ví, že člověk touží po duchovním poznání a po duchovním rozvoji. Satan zná duchovní potřeby člověka a odpradávna jich dovedl mistrně využívat. Jak to dělá? Zkušení duchovní mystici jeho taktiky mají už dávno přečtené – nejsou ničím novým. Jeho snahou je odvrátit člověka od pravdy tak, že odvrací jeho pozornost od důležitého k méně důležitému, od méně důležitého k nedůležitému a od nedůležitého ke klamu. A jakmile člověka oklame, má ho ve své moci. Postupuje tak, že vlk se nažere a koza zůstane celá. Dá člověku pocit duchovní vyspělosti a poznání a tento pocit sebeklamu dále posiluje až do duchovní pýchy.

Je to vábení ďábla, k jehož strategii patří člověka vodit za nos tak, že spiritualitu rozkrájí na kousíčky, rozdrolí, pak ty kousíčky zamíchá, aby vás zmátl a popletl. Pospojuje je jinak, ovládne a zmanipuluje vás tak, že věříte nesmyslům, i když věříte tomu, že jste poznaly nejhlubší duchovní mystéria a tajemství. Mnoho směrů New Age jsou jeho strategií matení poznamenané. Ví, jak mistrně využívat zájmu člověka o poznání a spiritualitu. Není to ale skutečná spiritualita, je to pouze pavučina klamu, do které jako pavouk obratně zamotává spoustu duší, které hledají Boha a touží po poznání pravdy.

To co v New Age chybí je uctívání Boha – náboženský prvek. Bůh je zde odsunut daleko do pozadí a místo toho  je zdůrazňován fakt, který více lahodí lidskému egu – to že každý z nás je bohem a má boha v sobě. Zaměřuje se na rozvoj osobnosti, ale veškerý vztah s Bohem se odehrává jen s vyššími bytostmi prostřednictvím channelingu, automatického psaní, tarotu, vyvolávání duchů apod.

Zatímco v tradičním náboženství je středobodem Bůh a jeho uctívání jako nejvyšší bytosti, v New Age je centrem zájmu člověk a vývoj jeho vědomí. New Age je humanistické náboženství bez Boha. V něm se člověk soustředí jen sám na sebe a Bůh je zde nikoliv cílem, ale pouze prostředkem k jeho vývoji. Co dále New Age odlišuje od tradičního náboženství je nejen absence konkrétního Boha a jeho uctívání, ale i aspekt víry a důvěry.

Víra je nahrazování pozitivním myšlením, důvěra v Boha je nahrazována poznáním, Bůh je nahrazován pozitivní energií Světla. Neexistuje zde žádný partnerský vztah s Bohem a k Bohu, vše je soustředěno na rozvoj vědomí člověka, který však ve skutečnosti stále krouží kolem svého ega a v tomto stavu jej udržuje.

Energetický vzestup nebo klam?

New Age často mnoho lidí naplňuje dojmem velkého duchovního pokroku a duchovně-energetického vzestupu, neboť dokáže uspokojit jejich duchovní potřeby lépe, než tradiční náboženství. Někdy to může být skutečně pravda, ale často je to jen falešná představa. Tito lidé si i u lékaře raději vezmou pilulku, než by dělali něco pro své zdraví. Proč? Protože je to pohodlné. New Age dokonale dokáže vyjít vstříc naplnění toho, co člověk hledá nebo o čem se chce ujistit – bez ohledu na to, jestli to tak je nebo jestli je to dobré. Někdy je za tím i obchod se spiritualitou, kdy lze na duchovně hledajících a lidech toužících po zázracích a osvícení, vydělávají jiní. A pokud nevydělávají, tak se alespoň baví.

New Age je univerzální spirituální platforma kombinující mnoho psychologických, duchovních, filosofických a okultních směrů a praktik, který někdy mohou mít i náboženskou formu (např. scientologická církev). Dokáže každému nabídnout to, co hledá, ale je málo co z toho je skutečně hodnotné a kvalitní. Je to taková spirituální tržnice psychologie, osobního rozvoje, astrologie, channelingů, věštění, prorokování apod., kde si každý vybere to, co jej oslovuje, a hlavně mu dá mu pocit duchovního postupu a vymezení se jak vůči ateistické, materialistické společnosti, tak vůči tradičním náboženstvím.

Lidé většinou nepřitahuje jednoduchost a také jim nestačí jen věřit. Moderní člověk chce vědět, i když třeba věří složitým bludům a nesmyslům a myslí si, že ví. Důležité je, že má pocit že, že ví a že zvyšuje vibrace a duchovně postupuje, což tradiční náboženství nabídnout nemůže. New Age může být pro zralého a duchovně zakotveného člověka přínosné, pro duchovně hledající může představovat vážné nebezpečí, i když i způsob jak se nakonec přece dopátrat pravdy (sám jsem v podstatě s New Age také začínal).

New Age – duchovní renesence?

Tradičních věřících je u nás málo, ale pokud k nim přidáme i sympatizanty New Age a jiných projevů duchovnosti, pak jsou zřejmě nevěřící (ateisté, kteří nevěří v žádné nadpřirozené jevy) i v dnešní době u nás v menšině.

Slovo pohanství jsme sice dnes odvykli používat, ale protože New Age je v podstatě spiritualita bez Boha, je také pohanstvím. I když někdy vzývá jiné bohy a neklaní se jim, jak to dělávali pohané. Řekl bych, že je to taková vyšší forma pohanství, která má blíže ke skutečné spiritualitě. Všechno se vyvíjí, i pohanství. Lidé už nevzývají slunce, hvězdy ani zlatá telata. Žijeme v době postkřesťanské, což ale neznamená, že potřeba spirituality zanikla. Pouze se projevuje jinak. New Age je důsledkem zvýšeného zájmu o duchovno, třebaže o duchovno v pravém slova smyslu nejde – spíše o okultno. Protože duchovní potřeby lidí zůstávají a tradiční náboženství je na ústupu, projevují se jinde a jinak. Člověk nepřestává hledat Boha, i když ho často hledá ve slepých uličkách.

Někteří fundamentálně orientovaní lidé se totiž domnívají, že veškerá komunikace Boha s člověkem narozením Krista skončila, že vše je v Bibli a tím to končí. Pokud jim to stačí, je to v pořádku, ale není nutné se za každou cenu uzavírat před vším, co je mimo mantinely. Každá doba má své posly a proroky. Komunikace trvá stále. I když často nevíme, který hlas je z ducha svatého a který z ducha zlého. Můžeme si být ale jisti, že nám to bude vždy v pravý čas dáno poznat. Pokud o to ovšem vůbec stojíme.

New Age je sice svým způsobem duchovní úpadek, je ale také důkazem, že spiritualita a touha po Bohu v materialistické a ateistické společnosti stále ještě žije. Je také znakem znovu probouzejícího se duchovna, jakési duchovní renesance a jak víme, aby mohlo přijít něco nového, musí nejdřív nastat úpadek, což se právě dnes děje – z pohledu Evropana. Samozřejmě pokud bych se díval na svět třeba z Jižní Ameriky, mohlo by to být zcela jinak.

Bible – Skutky 2:14–21

Petr se postavil spolu s jedenácti, pozvedl svůj hlas a přímo k nim promluvil: „Muži judští a všichni obyvatelé Jeruzaléma, toto ať je vám známo, vyslechněte pozorně má slova. 15 Tito lidé nejsou opilí, jak se domníváte. Vždyť je devět hodin ráno. 16 Ale toto je to, co je řečeno skrze proroka Jóela: 17 ‚I stane se v posledních dnech, praví Bůh, že vyleji ze svého Ducha na každé tělo; vaši synové a vaše dcery budou prorokovat, vaši mladíci budou vídat vidění a vaši starci budou mívat sny. 18 I na své otroky a na své otrokyně v oněch dnech vyleji ze svého Ducha, a budou prorokovat. 19 A dám divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi, krev a oheň a sloupy dýmu. 20 Slunce se obrátí v temnotu a měsíc v krev, než přijde Pánův den, veliký a skvělý. 21 I stane se, že každý, kdo bude vzývat Pánovo jméno, bude zachráněn.‘“

Nyní žijeme v době, kdy se víra skutečně mění již v poznání. I když je Nový věk  ještě velmi mladý, vlastně se teprve rodí nebo se chystá narodit. Žijme v době, kdy se víra mění v poznání, i když to je promícháno spoustou bludů, nepochopení a nesmyslů. To vše patří k dětským, nebo chcete-li porodním bolestem Nového věku. Stejně jako války, přírodní pohromy a celková nestabilita Země. Vše se rychle mění. Jakmile bude Nový věk tady a uvidíme to, co jsme dříve viděli ještě jen za oponou a v hádankách, vše se uklidní.

Duchovní evoluce nebo návrat?

Tak jako byl Starý zákon poslušnosti upgradován na Nový zákon lásky, bude i ten upgradován novým zákonem lásky a poznání. Pozor, duchovní upgrade neznamená zrušení původního, ale pouze jeho rozšíření. Mnoho lidí tento duchovní upgrade chápe jako vývoj, ale to není pravda, není to žádný vývoj – je to pouze návrat zpět. Není to vývoj z primitivismu a nevědomí výše, je to pouze návrat ze stavu úpadku a zapomnění k probuzení.

Tento proces započal tisíce let po zániku staré civilizace Atlantidy tím, že byl vyvolen tehdy nejvyspělejší národ na Zemi – Židé, prostřednictvím kterých byl dán lidstvu Starý zákon poslušnosti. Tak začaly dějiny spásy. Jen zákon desatera poslušnosti mohl v barbarské společnosti položit základní kameny duchovnosti a připravit lidstvo na příchod spasitele a upgrade tohoto zákona na zákon lásky. Dnes lidstvo stojí před novým návratem spasitele, tentokrát ovšem ne v podobě člověka, ale ducha.

Starý zákon nebyl zrušen a nadále zůstává centrálním morálním kodexem. To znamená, že žádný upgrade na novou spiritualitu Nového věku není možný bez dodržování tohoto kodexu. Desatero je naprostý základ, včetně 3. přikázání na zasvěcení jednoho dne v týdnu Bohu. Bohužel, protože v New Age aspekt uctívání Boha chybí a morální kodex se tu chápe pouze jako něco samozřejmého co již vychází z podstaty ducha, je třeba stále připomínat, že Bůh je existuje. Že to není jen jakási skrytá neosobní hybatelská síla nebo energie světla někde na pozadí, ale že je to reálná bytost.

New Age je založeno na představě duchovního vývoje. To vytváří klamnou představu, že je někdo duchovně výše a někdo níže, že se lidé dělí do duchovních kategorií, podle toho jaké úsilí věnují svému vývoji. Zcela zaměňuje osobní rozvoj a duchovno. Není to však totéž. Člověk může rozvíjet svoji osobnost, ale duchovno je stále, trvalé, neměnné – nerozvíjí se, pouze získává životní zkušenosti. To, co mnozí dnes nazývají jako duchovní vývoj je pouze jejich představa, kterou vytváří ego, které si nic jiného, než vývoj nedovede představit. Nemůže pochopit, že to není přesně vývoj, ale pouze návrat k původnímu stavu dokonalosti a opětovnému probuzení. Svým způsobem o návrat do ráje. Nikoli o vývoj jako o proces sebevyzvobozování se z moci zla. Takovou moc má totiž pouze Bůh.

Ježíš a New Age

V chaotické platformě New Age není lehké se pro duchovně hledající orientovat. Číhá tu spousty různých duchovně-okultních a esoterických lákadel, atrakcí a pozlátek. Některé vám předpoví budoucnost, jiné vám odpoví na všechny vaše další otázky. Další vás ujistí o vašem výborném duchovním postupu. Pokud ale již jste zakotveni Kristu, nemusí to být ale zase tak složité, pokud si s tím dáte tu práci a budete tomu věnovat svůj čas.

Je zajímavé sledovat, jak se směry New Age vymezují vůči Kristu nebo jak jej chápou. Některé jej vůbec neberou v úvahu nebo popírají jeho Božství, čímž se snaží člověka manipulovat k představě, buď že to byl obyčejný člověk, nebo že nevstal z mrtvých, že neexistoval nebo že existoval, aby že nebyl poslán Bohem, nebo že má jiný úkol, že je někdo jiný, že člověka nevykoupit, že nevstal z mrtvých apod.  V každém z těchto případů se snaží jeho roli buď bagatelizovat nebo překroutit. Satan se snaží vždy logicky argumentovat a odporovat mu skutečně dokážou jen ti, kteří jsou hluboko zakotveni ke Kristu a ne jeho taktiku mu neskočí – nedají se nachytat. (Vzpomeňme si jak Satan pokoušel Krista). Pokud ti, kteří vzývají štěstí, vnitřní dokonalost a harmonii, ale zároveň jsou ostře proti Kristu, je třeba zbystřet.

Jiné směry jsou ale naopak mnohem smířlivější a snaží se ho pochopit. Lze říct, že ty jsou skutečným výrazem upřímné touhy po nalezení Boha. Pátrají po tom, kdo Kristus byl a po jeho podstatě, kterou rozebírají a analyzují na božskou a lidskou. I když mnohem méně (většinou vůbec) se ale již věnují smyslu jeho příchodu, zmrtvýchvstání nebo jeho učení. Kristus je pro ně jakási univerzální nadpozemská bytost neosobní lásky, nemají k němu žádní konkrétní, osobní vztah – podobně jako k Bohu, který je pro ně pouze neosobní energie světla či velký duch vesmíru. Na jednu stranu jej respektují, ale na druhou stranu si udržují patřičný, někdy i kritický odstup – stejně jako k Bohu, který je pro ně jen energií.

Čas zkoušek a pokušení

Dnešní doba, o které věříme, že na ní ukazují znamení konce věku je charakteristická nejen velkým duchovním probouzením a neklidem. Je to také čas velkých zkoušek a pokušení – závěrečná doba boje o každou duši. Nejen Bůh se snaží každou duši zachránit, tak Satan se snaží každou duši svést. Před návratem skutečného Krista a koncem věku se bude snažit sám sebe manifestovat jako Kristus, bude se snažit nasimulovat skrze falešná znamení návrat Krista, aby jej svět jako Krista vítal a oslavoval. Je to jeho poslední šance.

Snaží se pravdu vydávat za lež, lži za pravdu a manipulovat davy. Proto je dnes třeba se mít maximálně na pozoru – více, než kdy jindy je třeba být bdělý a usilovat o dar rozlišování. Nedělat si názory jen z toho, co nám zprostředkovávají dnešní mediální kanály, kterou často jsou skutečně jen kanály a stokami. Někteří věří, že Satan má přijít v podobě člověka tak, jako kdysi Kristus a jako Antikrist má takto svádět svět. Je to jen další konspirační teorie? Nevím. Všechno je možné. Je dobré počítat se vším a nebýt překvapen. Satan má v dnešním technicky vyspělém světě jistě mnoho možností, jak zotročovat a kontrolovat lidstvo.

Zajímavé také je jak se i k Satanovi staví New Age. To většinou o Satanovi vůbec nemluví, ignoruje ho a přehlíží jakoby vůbec neexistoval. Nemluví o žádném nebezpečí, o žádném zlu. Jeho hlavním tématem je vzestup, transformace, změna vědomí, pozitivní myšlení, zvýšení vibrací, přijetí božské energie, osobní rozvoj. Otázka zla, morálka, mravní postoje se tu vůbec neprobírají. Je tak na každém duchovně hledajícím, aby se k otázce zla a morálky dopracoval sám a vyrovnal se nimi jinak, než útěkovou metodou. Duchovní vzestup není samozřejmost, ani není pravda, že každý „stejně jednou bude spasen, protože všechno je vývoj a v podstatě o nic nejde“. To je také idealismus. Každý spasen nebude a duchovní transformace není samozřejmost a zlo je reálné – i když často jen do té míry, nakolik se mu sami propůjčíme – to je pravda.

Kříži uniknout nelze

Zvyšování vibrací a pozitivní myšlení je jistě dobrá věc, ale nesmí způsobit to, že se uzavřeme do své soukromé aury světla a budeme ignorovat vše zlé, co je kolem nás. A že k tomu nebudeme mít žádný postoj, žádné stanovisko, že to budeme ignorovat a budeme vůči tomu lhostejní, nevšímaví. Není možné být imunní vůči zlu. To je krásný ideál, ale pouze ideál. Je to duchovní idealismus New Age, který je snahou jak se zbavit bolesti a jak před ní uniknout do jiné dimenze. Bolesti ale uniknout nelze. Bolest je kříž, který je třeba vzít a kterým je třeba projít.

Pracovníci světla se bojí kříže, utíkají do svého ideálního světla vysokých vibrací, ale pravý boží služebník se nebojí postavit se realitě čelem. Pracovník světla vám podá spoustu duchovních informací, na dálku vám předá pozitivní energie (někdy i zdarma), osvětlí vám vaší budoucnost nebo budoucnost světla, ale pravý boží služebník vám podá ruku, až budete v nouzi, přijde vás navštívit a pomůže vám.

Ještě stále žijeme v éře, ve které existuje bolest, zlo a negace. Je třeba to akceptovat a přetvářet současnost, neboť to, co uděláme nyní, určí i naší budoucnost. Víra – to je více, než pouhé pozitivní myšlení. Pozitivní myšlení je pouhé nahrazování potlačených negativních myšlenek jinými. Naproti tomu víra, není jejich nahrazování, ale jejich akceptování a vyrovnání se s nimi.  Vyrovnání se s realitou takovou jaká je. Není to život v ideální budoucnosti jaká jednou bude – je to život tady a teď.  A není to život sama pro sebe a svůj vývoj – je to život pro vztahy.

Dar poznání a rozlišování

Domnívám se, že zajímat se o esoteriku, channelingy či okultismus není nic špatného, nicméně je třeba si dát opravdu velký pozor, abyste nenaletěli nebo se neupnuli k nějaký nesmyslům a bludům. Tady je třeba více, než jinde, dát především na zdravý rozum. Můžeme tyto věci brát třeba jako zajímavý bonus, ale nikdy by se neměli stát středobodem naší víry. Každý z nás musí být připraven na okamžik, kdy pozná, že věci mohou být jinak. Nyní celou pravdu ještě nevidíme, vidíme ji jen v obrazech. Upínat se k něčemu, je největší chyba. Upínat se můžeme pouze k Bohu.

K tomu je nejlepší je modlit o dar poznání a rozlišení, neboť to není v naší schopnosti. To je základ, který každý, kdo duchovní praktikování myslí vážně, by měl vědět – nespoléhat se sám na sebe, ale důvěřovat ve vyšší moc, že nám včas odhalí to, co má být v daný okamžik odhaleno, protože nám ani nic neprospěje, jestliže by nám to bylo odhaleno dříve, když bychom to ještě nemohli pochopit. Nepochybují  o tom, že zvyšování vibrací i energetický vzestup existuje, nepochybuji ani o jiných dimenzích a paralelních světech. Ani jedno však nemůže být smyslem víry.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *