Petr Mach: Zájmy versus morální povinnost

Globální změna klimatu a válka na Ukrajině – to jsou hlavní témata zajímavého rozhovoru mezi člověkem, který se na věci dívá z hlediska partikulárních zájmů, rozumu a pragmatismu a člověkem, který se na věci dívá z hlediska ideálů morálky a důvěry v autority. Velmi těžké vzájemné porozumění, jako přeskakující gramofonová deska, která neustále přehrává jedno místo a nemůže v myšlenkovém postupu dál.

Otázka, kterou klade i Světlana Witovská, se opakuje velice často – „a vy si nepřejete, aby Ukrajina vyhrála?“ Lidé, kteří tuto otázku stále dokola kladou, nejsou schopni uvažovat jinak, než z hlediska boje a války. Já mám podobný názor jako Petr Mach. Pro mě tato otázka nemá žádnou odpověď protože mě nezajímá ani kdo vyhraje, ale kdy válka skončí a kdy lidé konečně přestanou umírat. Jediné co si přeji je mír, protože mám rád jak Ukrajinu, tak Rusko.

Poté co se ukázalo, že Ukrajina nemůže plně obnovit svoji suverenitu je otázka dalšího boje zbytečná a kontraproduktivní je další vojenská podpora Ukrajiny. Ukrajina sama, stejně jako západ, který ji podporuje vsadil vše na jednu kartu – všechno nebo nic. A reálně hrozí, že nebude mít tedy nakonec nic – tj. nejenže zmizí z mapy, ale zemře ještě nespočet lidí. Vůbec z toho nemám radost. Je to ale svobodné rozhodnutí těch, kdo na tu kartu vsadili.

Je to otázka víry, pokud věříme, že takto docílíme lepšího výsledku než kdyby se Ukrajina vzdala částí svého území a pokud opravdu věříme, že Ukrajina bude schopná Rusko porazit – pak tedy Ukrajinu v této víře podporujme. Já tomu nevěřím, myslím si, že to bude znamenat katastrofu pro Ukrajinu samotnou, ne-li dokonce eskalaci a rozšíření války do dalších zemí, až ukrajinští vojáci dojdou a některá z dalších zemí se v zoufalství rozhodne zatáhnout do války další země, aby Ukrajinu zachránily.

Jedna věc je nějaká morální povinnost, sny a ideály a druhá věc je schopnost podívat se na věc rozumem. Ostatně týká se to i postoje ke globální změně klimatu, kde ale také vítězí ideologie nad rozumem, protože Evropa uvěřila, že zatímco svět si bude dělat co chce, ona se omezí a zachrání ho.