Určitě ano, ale záleží na tom, co má být cílem asistované sebevraždy. Pokud je to snaha ulehčit systému, pak je to falešný soucit. Pokud je to názor, že každé utrpení je nesmyslné a nemá význam, pak ne. Naopak, pokud někdo věří, že utrpení význam má a člověk nemá právo si brát život, který si sám nedal, pak je situace zase jiná. Vše je o motivu a o víře.
Papež jen šíří svojí víru a to je vlastně i jeho poslání. I když jiní lidé v tom vidí zase nátlak a omezování. Tak to bylo vždy. Zejména, když se lidé nechtěli zbavit toho, co dělají i proti svému vlastnímu svědomí jen proto, aby si ulehčili život. Ale tady jsme znovu u onoho falešného soucitu, kdy lidé své zlé skutky omlouvají tím, že to myslí dobře. A nechtějí se vzdát svého pohodlí pro nějaký vyšší princip. I pouhá slova tak vnímají jako nátlak a pýchu.
Kdo nám má co mluvit do našeho života nebo mluvit jménem Boha, pokud nějaký existuje? A pokud ano, zařídíme se stejně podle svého. Nepotřebujeme, aby nám někdo říkal co je správné a aby nám kázal. Ostatně to je také pravda. Každý má svobodnou vůli k tomu, aby mohl svobodně odmítnout i to, co je správné. A třeba klidně i Boha. Nakonec kolik lidí pokládá lži za pravdy?
I politici lžou sami sobě a jiným dnes a denně, protože věří, že je to pohodlné vytvářet si vlastní falešnou realitu, do které jim nikdo kecat nebude. Naučili se najít na vše nějakou odpověď a pravdu se od nich nedovíte, ať svůj dotaz formulujete jakkoliv. I špatné skutky a lži lze zabalit do pěkného obalu a prezentovat je jako dobro a všeobecné blaho. Papež to neudělal a právě proto to tak provokuje. Neposlouchá se to dobře a snadno. Zejména, když jsou lidé zvyklí na to řídit vše a být pánem nade vším. I nad přírodou a zdravým rozumem. A proto i falešné věci prezentují jako dobro, lásku a soucit, i když jde hlavně o vlastní pohodlí.