Nabídka zdarma!

Nic není zdarma

Některé věci nebo služby se nabízejí zdarma. Někdy je to takový socialistický výdobytek, jindy spíše reklamní trik, jindy zase populismus, snaha zalíbit se. Spíše málokdy je to realita – snad je tehdy, kdy nabízená věc nebo služba skutečně nemá absolutně žádnou hodnotu. V drtivé většině případů je to však naopak. ZDARMA to je takové kouzelné, krásné slůvko, na který slyší každý, i když naivní a hloupí lidé věří tomu, že to tak skutečně je a když to pak někdy zdarma není, cítí se dotčení a pokládají za nefér, že by najednou měli zaplatit. Vždyť si zvykli, že je to zdarma. Byli tak vychováni, že je to zdarma. Ve skutečnosti ale nikdy nic není zdarma a každý by měl znát hodnotu věcí a služeb.

Když říkáme, že je něco zdarma, většinou to tedy neznamená, že to nemá žádnou hodnotu, pouze se to musí zaplatit jinak nebo to musí uhradit někdo jiný. Pokud máte něco zdarma, znamená to, že to zaplatíte jinde, kde se cena navýší. Ne vždy je to tak, že to zaplatí ten, kdo vám věc či službu nabízí. Tedy většinou právě naopak. Pokud je to veřejná služba, kterou má zdarma určitá skupina lidí, znamená to zase, že to zaplatí všichni ostatní, kterým se zvýší ceny, odvody, náklady… Pamatujme – nikdy nic není zdarma. Je to jen slovo, které nic neznamená. Všechno něco stojí. A když ne peníze, potom úsilí někoho.

Dary Boží a ďábelské

Ani tento svět a vesmír nevnikl zdarma – bez úsilí někoho. Ani náš život a náš svět není zdarma a nic z toho nebylo stvořeno bez úsilí. Bůh za to něco chce. A když to nedostane on, zaplatíte ďáblovi. Rozdíl je pouze v tom, že Bůh nabízí mnohem výhodnější a levnější nabídku – chce pouze uznání a vaše srdce, s tím že vám ponechá vaši svobodnou vůli. Chce to dobrovolně. Nemáte zájem, máte dojem, že je to manipulace? Pak nám to ještě nedochází. Je to pravý opak, protože zjistíte, že jen v něm máte svobodu. To znamená, že máte právo odmítnout. Jenže pak musíte zaplatit ďáblovi a jeho cenová nabídka je mnohem vyšší. Nic není zdarma, vždy musíte zaplatit.  Ďábel nechce vaše uznání, ani vaše srdce. Chce vaši svobodou vůli, abyste se stali jeho otrokem. Tak jednoduché to je!

Není to obchodní výměna – je to uznání úsilí někoho, který vám něco poskytl, daroval…  U nás se tomu říká obchodní výměna, protože to většinou vyjadřujeme peněžními prostředky a hmotnými dary. Pokud říkáme, že je něco nezasloužený dar nebo že Bůh dává něco zdarma, neznamená to, že by to bylo skutečně zdarma a nemělo to žádnou hodnotu. Znamená to pouze to, že je to taková hodnota, kterou nikdy nikdo nemůže zaplatit. Taková je hodnota stvoření člověka a světa. Úsilí, které může vynaložit jen Bůh – na své vlastní náklady. Hodnota jeho stvoření a cena jeho díla je nevyčíslitelná. Není to zdarma… I když my si to neuvědomujeme a proto se chováme tak, jako by to byla samozřejmost, která žádnou hodnotu nemá.

Co je to dar? Dar je vyjádření lásky nebo úplatek. V prvním případě je to vyjádření uznání tomu, koho máme rádi, protože si uvědomujeme, co pro nás znamená. Jenže ten dar jsme buď museli koupit za své peníze nebo vyrobit svým úsilím – a to zdarma není! I když dáváme dar z lásky a nezištně, děláme to proto, že předpokládáme, že ten, komu chceme dar věnovat, si to zaslouží (jinak bychom to přece nedělali, že?). Stejně tak činil i Bůh, když stvořil nás  a daroval nám život. Také On předpokládal, že budeme rádi. Jak byste se cítili vy, kdyby ten, komu chcete dar věnovat, dar na jehož přípravu jste si dali tolik záležet, vám náhle a nečekaně řekl, ze nemá zájem nebo že nemá čas si ho převzít nebo až někdy jindy… Děkuji, jsi velmi laskav, ale přijď prosím tě jindy, teď se mi to nehodí – někam ho schovej, pak se na to podívám… Právě tak lidé jednají s Bohem. Pokud rovnou neřeknou – strč si ty své dary za klobouk.

Kdyby takto někdo jednal s vámi, určitě by vás to ranilo a záleželo by jen na tom, jak moc dotyčného máte rádi. Buď se urazíte nebo se obrníte trpělivosti a budete stále věřit, že dotyčný změní svůj postoj. Bůh se neurazil – také on čeká, že si to ještě rozmyslíme. Nebude ale čekat nekonečně dlouho. Pokud si to ale přece jen nakonec rozmyslíte, odpustí vám a bude z toho mít větší radost, než u všech ostatních, kteří dar neodmítli. To je totiž právě to, na co čeká a na co byste čekali i vy, kdyby někdo odmítl váš dar, přesto že ho máte moc a moc rádi. Rádi byste se s tím, kdo vás odmítl usmířili, ale vy proto nemůžete udělat více a tak vám nezbývá, než čekat, že ten druhý se životem nějak poučí a nakonec se vrátí k vám s prosbou o odpuštění. Stejně jedná s člověkem i Bůh. Jediné, co může dělat je – čekat. Proč? Protože nechce jako ďábel mít člověka jako loutku. Jeho projekt je v tomto diametrálně odlišný a to je právě to, co Luciferovi vadí. Chce, aby člověk byl bytost podobná jemu – jeho obrazem. Totiž aby měl svobodnou vůli a zároveň se naučil rozeznávat dobro a zlo…

Ďábelský systém

Pokud je dar úplatkem, je to sice také dar, ale ne dar, který je z lásky. Je to v podstatě také jen trik, ten samý, ve kterém říkáme, že dáváme něco zdarma, ale zdarma to není. Někdo to musí zaplatit, je jiným způsobem. V tomto případě ten, kdo je obdarován nebo jiní lidé, kteří se stanou nedobrovolnými rukojmími a plátci, v důsledku toho, že jejich nadřízený tento dar přijal. Takové dary nejsou z lásky a tedy ani od Boha. Jsou to dary ďáblovy, který vždy vyžaduje za své úsilí a své služby protislužbu. Ďábel můžeme být v rozdávání darů mnohem štědřejší, než Bůh. Je to proto, že Bůh je rozumný hospodář, který dává z lásky a většinou nikdy vám nedá dar, který byste sice rádi, ale který by vám ve skutečnosti v dlouhodobém horizontu uškodil. Natolik vás má rád.

Ďábel je v rozdávání darů tak štědrý právě proto, že jeho dary jsou úplatky, kterými si získává vaše sympatie, kterými mu zase vy dáváte možnost, aby vás využíval pro své potřeby. Ďábel dává bohaté věcné i finanční dary a nejen to. Dává také výjimečné schopnosti umět přesvědčovat jiné ve lži. Dává nejen velkou pýchu, ale i sebevědomí. Jedinou podmínkou je to, že se nebudete řídit pravdou, ale budete mít na mysli hlavně to, co vám přinese výhody. Ne to, co je dobré. A pokud půjdete za svým ideálem opravdu bezohledně, nabídne vám zvláštní bonusy ve formě nadstandardního ohodnocení a ochrany před zákony světa, protože bez toho by vás světská spravedlnost časem dostala. To ďábel nepotřebuje – chce, abyste mu byli k dispozici, protože jen tak může ovládat masy lidí a utvrzovat je v jejich paradigmatu.

Ti skutečně nejvěrnější pak tvoří globální elitu světa, tzv. Ilumináty, nebo-li ďáblovi osvícence. Tyto lidí nejsou veřejné osoby, nemají to zapotřebí. Jejich majetek možná ani nikdo nezná a ani je samé. Možná ho vůbec ani nepotřebují. Jsou jako duchové. Nikdo je nikdy neviděl a přesto jsou tady. Je to konspirační teorie. Ďábel však konspirační není a to, jak ovládá lidstvo, také ne. Ani to, že mu k tomu slouží právě lidé a především ti, kteří mají moc, bohatství, vliv, inteligenci… A konspirační teorie není ani to, že poctivou cestou a následováním pravdy, by se k tomu nikdy nedostali. Takový je systém.  Je to totiž do značné ďábelský systém, jenže žádný lepší, než kapitalistický ekonomický systém dosud lidstvo nevynalezlo a myslím, že ani nenalezne. Víme, že i socialistický byl neudržitelný a i komunistická Čína se ho vzdala, aby tamní elita přežila…

Nyní čekáme jen na to, až tahle šelma dostatečně vyroste, zatímco jí stále krmíme. A až bude opravdu, ale opravdu velká, sežere masy lidí, protože bude mít takový hlad a tak velký žaludek, že jí nic jiného nebude moci uspokojit. Teprve pak bude zemře, protože se nažere tak, že chcípne. A s ní všichni, které pohltila. Taková je globalizace ve spojení s kapitalismem.

Ale to už začne Nový Věk a bude tu Nová Země. Bude tu zcela nový systém, který si dnes sotva umíme představit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *