Bohužel, Sudenty jsou velký problém i 70 let po vyhnání našich německých spoluobčanů. Jejich majetky zabrali Češi, pro které ale tyto oblasti nikdy nebyly domovem a nemají k těmto místům vztah. Často jsou to místa, o kterých můžeme říct, že je to kraj světa, kam nikdo nechce a kde se zdržují problémoví lidé. Zubaři, to je pak úplně specifický problém. Všichni se většinou cpou do Prahy kde mají největší kšefty, navíc jejich služby nejsou často hrazené ani ze zdravotního pojištění.
Ale samozřejmě přeshraniční spolupráce může být řešením, jak z míst na kraji světa udělat místa k životu, kde nekončí civilizace a kde hranice mezi státy je jen čárou na mapě. Jenže to se týká o dopravní obslužnosti. Dostat se na druhou stranu hranice pro někoho, kdo nemá auto je často nemožné. A pokud to jde, tak to znamená udělat obrovskou objížďku, kdy 10 kilometrů cestujete kolem dokola s 10 přestupy celý den. Tedy déle, než dvě hodiny pěšky.
Pokud hranice nebudou propojené veřejnou dopravou, budou pohraniční obce na obou stranách hranice stále jen „konec světa“. Nicméně ale asi se předpokládá už samo sebou, že každý kdo na konci světa bydlí auto má. Nebo alespoň možnost odvozu.