Reptilní rasy

V této části jsem se pokusil popsat hlavní typy parazitních negativních (reptilních) bytostí. Jako hlavní zdroj jsem použil výtah z některých analýz Michaela Sally, Phdr. který ze zabývá tajnými vládními programy týkající se spolupráce s mimozemskými bytostmi a Alexe Colliera, který byl osobně kontaktován zástupci humanoidů z Andromedy, aby podal svědectví. Reptilními bytostmi se většinou myslí všechny nehumanoidní bytosti dinosauřího, dračího, ještěřího, plazího, ptačího, rybího a hmyzího typu, tedy dévické evoluce, ovšem není to přesné, protože i mezi nimi existuje mnoho přechodných, hybridních a modifikovaných typů. Reptilní formu života používají ke svému vývoji déviční duchové, protože je pro ně vhodnější. Dévové jsou tzv. přírodní duchové, jejichž úkolem není služba z lásky, ale z povinnosti. Jsou to tvůrci a udržovatelé stvoření, zatímco humanoidní typy bytostí jsou jako hosté.

Padlí reptiliáni pokládají proto tyto rasy – a zvláště lidi – za podřadné a dokonce povinné jim sloužit. V oblasti našeho kosmického prostoru je pokládají za vetřelce a jejich cílem je dostat všechny tyto rasy pod svoji kontrolu, mentálně je ovládnout, geneticky modifikovat a přeměnit na robotické – jimi ovládané bioroboty. Jejich cílem většinou není tyto rasy zlikvidovat, ale využít je pro své účely.

Základní odlišnost reptilních bytostí je to, že většinou nedýchají kyslík, jako humanoidi, ale jiné prvky, většinou vodík. Tento druh bytostí je mnohem rozšířenější, než humanoidní typy, je univerzální a mnohem lépe adaptabilní. Je to údajně o starší evoluční typ. Naproti tomu novější humanoidní typ se vyskytuje ve vesmíru jen výjimečně. K tomuto typu patří i lidská rasa, která byla nejnovějším experimentem a ukázala se jako nejvhodnější pro rychlý duchovní rozvoj lidských duchů. S evolucí prvního typu se začínalo také na Zemi, ale vysazené vodíkové bytosti se zde nedokázaly adaptovat (to bylo i důvodem proč nepřežili ani dinosauři). Přežily jen drobné přechodné životní formy – drobní plazi, ryby a ptáci, které byly schopné dýchat kyslík jako savci.

Mezi bytostmi, kteří jednají v ilegalitě jako zločinci a kriminálníci je většina těch, které náleží k reptilním typům (proto vystupují v pohádkách jako draci a v Bibli jako had, který svedl člověka). Reptilní bytosti jsou v přísné hierarchii, ve které nižší bytosti slouží vyšším. Na nejvyšším stupni je padlý archanděl Lucifer, poté jsou pravděpodobně draci, pak drakoidé, dračí rasy a dále reptiodé (ještěří, plazí, hmyzí, ptačí, rybí bytosti) a hybridní humanoidně-reptoidní rasy. Na konci jsou pak bioroboti, umělé organické bytosti humanoidně-reptilního typu vytvářené dračími bytostmi a na úplném konci bioroboti těchto biorobotů, kteří mohou vytvářet další umělé bytosti tak, že sami sebe klonují.

Všechny tyto bytosti mají schopnost systematicky měnit kolektivní vědomí celého lidstva a tak jej mentálně podle svých potřeb programovat.

Draci (dračí rasy)

Draci jsou podle Andromeďanů nejstarší genetickou rasou naší galaxie a jejich původ je v souhvězdí Alfa Draconis, u hvězdy Thuban. Podle Andromeďanů jsou nejstarší genetickou rasou naší galaxie a jejich původ je v souhvězdí Alfa Draconis. Odkud ale skutečně pochází, to ale pravděpodobně nikdo neví. Již před 4 miliardami let prý zvládli poměrně velmi vyspělou techniku kosmických letů. Jako tvůrci života a jeho správci mají i mnohem hlubší znalosti tajemství života, než které se kdy podařilo získat humanoidům.

Jako dévické bytosti mají schopnost asimilace do jiných evolučních větví života a tyto jiné formy životů v rámci masivní genetické manipulaci přizpůsobit svým vlastním zájmům. Andromeďané dále uvádí, že to byly právě tyto dévické bytosti, které vytvořily také silnou genetickou platformu v podobě primátů. Ne však na Zemi, ale původně na Marsu (kde tehdy v 3D realitě existoval život) a teprve později byl vytvořen umělý transfer do prostředí Země. Tato genetická rasa se nazývá Eva, zatímco Adam původní duchovní prototyp humanoidů. Uvnitř genetické struktury primátů se nachází 21 genetických informačních portů z jiných evolučních kosmických inteligentních ras. Lidská bytost v raných dobách svého vývoje i na fyziologické úrovni disponovala 12-ti vláknovou DNA.

Později však do evoluce primátů zasáhli padlí dévové – draci z Orionu, kteří, aby primáty dostali pod svoji kontrolu, odstranili jim 10 vláken. I přes tuto modifikaci si však lidé zachovali značný duchovní potenciál z Adama (prototypu bytostí, tvůrců Paa Tal), proto bylo prý údajně přistoupeno i k zablokovaní kolektivní paměti lidí (jejich napojení na kolektivní zdroj), což způsobilo, že si člověk nepamatuje to, co dělal před narozením, ani na své minulé životy. Dévové jsou schopni vytvářet geneticky zcela nové formy inteligencí, které ale mohou využít, a někteří to dělají, ke svým vlastním účelům. Díky tomu se dostali do sporu s humanoidními anděly, kteří jsou tvůrci člověka genetického typu Adam.

173

Čistokrevné dračí bytosti (Drakoidi, Drakoniáni) jsou to velké kolem 2,10 až 3,60 metrů s podobným vzhledem jako ještěří typy, ovšem s jedním hlavním rozdílem: podle popisu svědků mají křídla jako prehistoričtí pterosauři. Často jsou viděni s něčím, co připomíná kapuci, což by mohla být složená křídla. Tyto dračí bytosti, najdeme v souhvězdí Pastýře, Orionu a Capelle. Mnoho těchto setkání dochází při neštěstí (nebo při rychlé jízdě autem). Je to symbol stvoření a je také nazýván jako „Moth Man“ (můří muž). Skvělý film natočený podle skutečné události popisující právě tyto bytosti se jmenuje „The Mothman Prophecies“ (Proroctví z temnot).

Dračí bytosti velmi odlišnou tělesnou stavbu, existují údajně stovky ještěřích ras, podobně jako humanoidních. V zásadě lze říci, že tyto dévické (dračí) bytosti jsou velmi silné, mají v mnohem rozvinutější nervovou soustavu než humanoidi lidského typu. Draci mají velmi vyspělý genom, se kterým se ten humanoidní vůbec nemůže srovnávat. Mnohé jejich rasy disponují dvěma – a i více na sobě nezávisle fungujícími mozky – jsou podvojné bytosti. Jejichfyziologie je velmi odlišná od humanoidů. Jejich krev tvoří viskózní zelená kapalina. Na rozdíl od humanoidních typů reptilní bytosti žijí pouze v sudých dimenzích a proto se mohou v lichých pohybovat jen omezeně krátkou dobu (pro Šediváky však toto omezení už neplatí).

Také jejich společnost je rozdělena do dvou kast. První z nich je válečnická kasta, její účastníci měří 210-250 cm. Ti jsou skutečnou hrozbou pro celou galaxii. Druhá kasta je tzv. „královská linie Ciakars“, tvořená „skutečnými draky“. Tito draci přežívající v souhvězdí Alfa Drakonis, tedy 215 světelných let daleko jsou označováni za „mistry reptiliánských ras“. Jsou podle Andromeďanů v jim známém a zmapovaném vesmíru (který čítá na 100 miliard galaxií) jedinými úplně čistokrevnými draky. Jejich vůdcem je dračí královna – je to jakási monarchie, ve které jednotlivé rody vedou boje o moc, monarchie, která sdružuje jednou z nejmocnějších bytostí celé galaxie. Běžné jsou u nich rituální souboje, ve kterých soupeří o moc – silnější zabíjí slabšího. Rozhodující slovo má vždy matka, o všem rozhodují samice. Tito draci jsou válečnými fanatiky a také hlavními a největšími nepřáteli všech lidských ras v galaxii.

Výška těchto monster se pohybuje v rozpětí 430-760 cm a mohou vážit až 1 133 kg. Mají údajně černá až hnědá drsná břicha a mají jich několik. Podél brady a čelistí mají licousy. Pro páření mají jakýsi dráp a mají několik jazyků. Mají okřídlené přívěsky a jsou hrůzu nahánějícími bytostmi. Mají mimořádně jasnovidné schopnosti a jsou velmi chytří, ale také mohou být mimořádně zlovolní. Rozmnožují se tak, jako všichni dévové – kladou vejce. Zatímco lidí a většina humanoidních bytostí dýchá kyslík, většina dévických, včetně nich, dýchá vodík. Mají tři páteře. Jedna páteř je umístěna v blízkosti žaludku a další dvě jsou umístěny na levé a na pravé straně jejich těla. Všechny se pak spojují v blízkosti té hřbetní v zadní části trupu a tvoří dlouhý a velmi silný ocas. Na vnitřní straně rukou mají drápy rosolovité, pytlovité formy, vylučující různé hormony a látky.

Draci se pokládají za původní inteligentními bytosti v galaxii a svými biologickými potomky osídlili mnoho světů. Jsou prý vládci reptiliánských „kontrolovaných“ světů, jako je Země a pohlíží na lidstvo jako na podřadný druh. Zajímají se o získávání pozemských zdrojů. Jsou prý velmi aktivní v řízení lidských elit, institucí a finančních systémů, podporují dále militarizmus, vytvářejí klima boje z nouze a nejistoty, těží z lidí a manipulují se Šediváky a jinými reptiliánskými rasami. Jejich aktivity přispívají k těmto globálním problémům: soustřeďování bohatství, korupce mezi elitami a institucemi, etnicko-náboženské násilí, zneužívání lidských práv, pěstování násilí a terorizmu, obchod s drogami a organizovaný zločin.

Reptoidé (ještěří rasy)

Reptoidé jsou významnou podrasou draků. Jedná se pravděpodobně o hybridní humanoidně-drakoidní rasy, které se dále dělí na podrasy – hybridní ještěří a čistokrevné dračí (dévické). Ještěří bytosti jsou vysoké asi 1,50 až 2,70 metru s robustní stavbou těla. Oči vypadají jako od ještěrky, jejich končetiny mají pouze po čtyřech prstech. Jejich kůže je šupinatá jako u plazů, barvy od zelené až po šedou. Někteří mají ocas různé délky.

174

Reptoidé jsou jak obyvateli Země (přesněji řečeno podzemí), tak také z okolních hvězdných systémů. Prastará rasa mimozemských Reptiliánů osídlila Zemi a sehrála zde roli při tvorbě lidstva. Reptoidé, kteří se vyvinuli na Zemi jsou však prý odlišní od těch mimozemských, kteří pravidelně navštěvují Zemi. Pozemští reptoidé se právem považují za „původní pozemšťany“. Lidstvo pokládají jen za samozvané nájemníky, jako primitivní druh, který je „majetkem“ jiných mimozemských ras, které osídlili tuto planetu.

I když někteří z nich se k lidstvu neutrálně nebo dokonce pozitivně, zdá se, že většina z nich je zapojena do tajných aktivit, jejichž výsledkem je manipulace s lidskou elitou a finančními institucemi, ovlivňují systém náboženské víry, militarizmus a mění historii lidské civilizace. Přispívají k systémovým globálním problémům skrytým zneužíváním lidských práv, korupcí v elitě a kontrolou médií, rozvrací náboženské dogma, přispívají k historické amnesii a pěstují násilí. Svědkové popisují, že jejich společnost je rozdělena do kast – první dělá fyzickou práci v nižších úrovních, kde se výrazně porušují lidská práva na zajatých civilistech společnými vůdci mimozemsko-lidského projektu.

PŮVOD DRAČÍCH (DÉVICKÝCH RAS) RASY

Jejich původ je prý stejný, jako u lidí. Lidské i dévické bytosti byli vytvořeni prastvořenými bytostmi, které tvoří bytosti a vesmíry, a to ve stejné době. Tito tvůrci těmito dvěma základními původními typy inteligentních bytostí oseli tisíce vhodných planet v nejrůznějších solárních systémech. V normálním případě k prvním kontaktům mezi oběma těmito biologickými typy dochází až poté, co dévové i lidé dosáhnou vyššího stupně duchovního vývoje. Dříve nespolupracují, ani se nekontaktují. Protože draci nejsou humanoidi, je také jejich smyslem života je úplně něco jiného. Zatímco pro humanoidi (nebo alespoň pro ty lidského typu) je to láska, pro draky (dévy) služba. Jsou správci a udržovateli stvoření. Oni jsou také tvůrci lidí. Mnozí dévové jsou jaksi od přirozenosti posedlí genetickými experimenty a manipulací s živou hmotou na planetách.

PRVNÍ KONTAKTY MEZI LIDMI A DRAČÍMI BYTOSTMI

K prvním kontaktům mezi bytostmi obou evolučních liníí, humanoidní i dévické došlo následkem pádu některých lidských a dévických bytostí, kdy byl vytvořen hmotný vesmír, který sice umožnil budoucí návrat padlých bytostí, ale zároveň stal bojištěm mezi dobrem a zlem. Draci se tak dostali do světů lidských humanoidů daleko dříve, než se očekávalo a mnohé skupiny těchto bytostí začaly považovat lidské humanoidy za podřadnou rasu, vhodnou k „využívání“. Zároveň se ovšem reptiloidi lidských humanoidů bojí, protože je považují za svého kosmického evolučního konkurenta a obávají se rozšíření bytostí lidského typu v kosmickém prostoru. Jejich smyslem života není sloužit Bohu, ale sami sobě. Jejich genetické experimenty jsou tak postrachem celého vesmíru. Zasahují do Boží stvoření a předělávají vše ke svému obrazu, jak jen mohou, v touze vše ovládnout ke svému prospěchu.

Draky a výše uvedené „upíry“ můžeme označit oněmi „padlými anděly“, Satanem, které lidstvo pronásleduje a činí si na něj nárok. Je to taková jeho „armáda služebníků“. Tyto reptilní bytosti existují na fyzické úrovni a na úrovni 4D jemnohmotné, tedy éterické dimenze, neboť vyšší paralelní reality obývají spíše pozitivní bytosti. Celkově je reptilních bytostí mnohem méně, než pozitivních, přesto ale znamenají pro lidstvo vážné nebezpečí. Dokážou pracovat tak, aby nebyli poznáni, a dokážou manipulovat s vědomím lidí bez jejich vědomí. Jejich zájmy a priority ve vztahu k člověku bývají různé. Jejich shodnou vlastností bývá to, že jsou technicky o hodně vyspělejší, než lidé, ale duchovně, duševně a sociálně naopak většinou na mnohem nižší úrovni. Pokud člověka vůbec vnímají s nějakými emocemi, pak s nimi zachází podobně jako primitivní lidé se zvířaty. Většinou ale k nám lidem mají podobný vztah, jako my k mravencům.

REPTILNÍ BYTOSTI POUŽÍVAJÍ LIDSKÁ TĚLA A VYSTUPUJÍ MEZI LIDMI (UPÍŘI)

Mnoho lidí se ptá, jak vlastně probíhá spolupráce lidí s těmito dračími bytostmi, či zda lidi ovlivňují jen jaksi na dálku z jejich světa. Z různých zdrojů víme, že se dračí rasy mohou inkarnovat přímo jaké lidé. Legenda o upírech je tedy založena na zcela reálných základech, neboť přesně shrnuje hlavní rysy reptilních bytostí – živí se lidskými energiemi a tekutinami a mohou používat lidská těla. Lidé z Andromedy k tomu poskytují ještě podrobnější informace – nejde prý (vždy) o inkarnace tak, jak je běžné. Ve skutečnosti (také) kradou lidská těla, půjčují si je. Používají k tomu určitou holografní metodu, při ní může jiná bytost použít tělo právě zemřelého člověka. Probíhá to jednoduše tak, že jakmile člověk zemře a jeho duch opustí tělo, v tom momentě se do něj nastěhuje jiný duch a v krátké době toto tělo opět oživí. Ačkoli to bude zdánlivě tentýž člověk, ve skutečnosti to tedy bude už někdo zcela jiný. Poté bytosti s novým tělem prochází ještě několikaměsíčním adaptačním obdobím, ve kterém si zvykají na lidská těla, aby nebylo snadné odhalit jejich pravou podstatu. Zájem reptilních bytostí je samozřejmě zejména o těla významných osob, majících společenský vliv. Tyto holografní metody mohou používat všechny technicky vyspělé reptilní bytosti.

Největší problém pro většinu reptilních bytostí je pracovat s emocemi. To je něco, co nejsou vůbec schopni pochopit. Ty jsou pro ně v lidském těle něco zcela nového, cizorodého – neví, jak mají na emocionální podněty svého těla reagovat, jejich duše s nimi není propojená a nedokáže se s nimi spojit. Adaptační období tak slouží především tomu, aby se s nimi tyto bytosti nějak zžily a naučily pracovat. Reptilní bytosti mohou mít v tomto těle dokonce i sex s lidmi, ale bez zvláštních dodatečných genetických zásahů nejsou schopni takto plodit potomky.

Jak říkají Andromeďané a jak dále zmiňuje Collier – „základní strategie jejich politiky, kterou s úspěchem použili v mnoha jiných případech na různých planetách civilizací lidí a humanoidů v naší galaxii, spočívá v energetickém podrobení dané rasy s následnou genetickou změnou. Tyto změny se odráží především v biologické, citově, emoční a mentální deformaci. Jde především o včlenění celé řady silných myšlenkových vzorců, které jsou v některých případech tak silné, že se skrze takto postižené rodiče se tento parametr může dnes geneticky přenášet z pokolení na pokolení“ (to je to, co církev nazývá „dědičný hřích“ – hřích, za který člověk nemůže, ale jehož následky se dědí z generace na generaci).

Dále říká, že „jedním z příkladů jsou bytosti, které nazýváme „Šediváky“, kterým se budeme věnovat. Fyziognomie této rasy původně vypadala zcela jinak, protože také oni kdysi byli humanoidy či lidmi. Ovšem zhruba před 891 000 roky došlo k infiltraci drakoidského faktoru do jejich vlastního civilizačního prostředí což vyústilo v biologickou formu ve své podstatě hluboce nešťastných entit. Takto geneticky modifikovaná civilizace byla přemístěna do jiných míst Vesmíru, a to konkrétně do prostředí hvězd Zeti 1 a Zeti 2 v souhvězdí Zeta Reticulli. Tyto bytosti v souhvězdí Orionu byly jednou z prvních takto napadených a ovládnutých ras. Jedno z prvních opatření, které zde drakoidi učinili spočívalo v odstranění prakticky všech žen a to proto, aby mohl být vědomě řízen proces plození. Zbylé ženy, které přežily prý byly tak silně geneticky modifikováni, aby i jejich potomci nesli sami na sobě tuto záměrnou modifikaci.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *