lidé s kouzelnou krabičkou
Žijeme v době nové technické revoluce, kterou způsobil internet a uměla inteligence. Svět se zásadně proměnil a tím i život lidí, způsob komunikace a myšlení, mentalita lidí. To, že žijeme v době revoluce znamená, že posuny ve vnímání reality jsou z generaci na generaci extrémně výrazné, až téměř jakoby různé generace tvořili nezávislé paralelní světy. Zatímco stará generace byla zvyklá na úplně jiný svět bez internetu a bez umělé inteligence závislá na osobních kontaktech, dnes to už dávno není třeba. Internet, sociální a mobilní sítě nám otevřely v jednom okamžiku celý svět, přitom vyznat se v něm a vybrat si to správné, co nabízí je nesmírně těžké, protože nabídka je najednou nepřeberná. Život se zkrátka posunul do virtuálního prostoru, s virtuálními přáteli a vztahy, ale třeba i virtuálním sexem. Zatímco stará generace žila tady a teď ve více či méně pevně daných tradicích a konvencích, řešila hlavně praktické věci, zatímco nová generace má mnohem více možností, než se bavit s někým od vedle a řešit přízemní, praktické nebo manuální věci.
Nová generace se někdy nazývá jako generace sněhových vloček, protože je velmi vnímavá, citlivá, až psychicky labilní, velmi přemýšlivá a analytická. Je nucena vybírat z nepřeberného množství virtuální nabídky a současně umí analyzovat i věci, která se nám zdají jako blbosti. Tím je dělá komplikovanými, zamotává se do nich, je rozpolcená a neumí je prakticky řešit, utápí se v drobnostech a řeší detaily. Virtuální svět mladou generaci pohlcuje a nasává do sebe, vysává jejich mozek a duši, nutí ji, aby žila s myšlenkami ve virtuálním světě, ve svých ideálech a v představách, které má ale sklon pokládat za fakta a skutečnost. Myslím si, že je silně upjatá na ideál a nároky, které pokládá za lidská práva. Nerada přejímá odpovědnost a snaží se vždy hledat tu nejsnadnější a nejpohodlnější cestu bez ohledu na to, zda je správná. Respektive chce najít jen takovou cestu, která je ideální – je snadná, okamžitá, rychlá, bez námahy. Má strach z odpovědnosti a ze závazků, ale i z hlubších citů.
Lidé této generace snaží se stále klouzat zlehounka jen po povrchu, řešit vše analyticky, neangažovat se citově, držet si co nejdéle odstup. Není to však nic násilného, tahle generace je přímá a otevřená, neangažovat se je součástí jejich přístupu ke světu, jejich filosofie, protože jim to umožňuje nic neriskovat a vyhýbat se citovému zranění. To jim sice zabraňuje prožívat hlubší dimenze vztahů, ale na druhou stranu jim umožňuje udržovat třeba více vztahů paralelně a mezi nimi přeskakovat, případě preferují tzv. polyamorii, multisexální vztahy a život v komunitách, místo zakládání rodin, přestože to (zatím) není masový trend. Je to generace, která má sklon být labilní, přelétavá, nestálá, nedůtklivá, velmi vnímavá a citlivá, i když současně citově velmi chudá. Její otevřenost je spíše jako důsledek nutnosti. Musí totiž třeba veřejně prohlašovat i věci, kteří dříve byly pokládány za samozřejmé, v rámci dané konvence a tradice a mohli tak zůstávat důvěrné. Pokud ale otevírají svá srdce předem na potkání a hlásají o sobě věci dříve důvěrné, snaží se tím vyhnout zklamání z toho, že by jejich srdce mohl někdo zlomit. Jejich svět je zvláštní svět důvěrné otevřenosti, okázalých gest něžností a současně neustálé bdělosti, ostražitosti a udržování si citového odstupu.
Mladá generace podobá se lehkým, něžným a jemným sněhovým vločkám, které poletují tak, jak vítr vane ve světě snů. Její charakteristikou je pohyb, který nemá žádný daný lineární směr, neexistuje tu nic, k čemu by se mělo směřovat, co určuje tradice, konvence nebo očekávání. Pohybuje se doleva, pak doprava, nahoru a dolů – podle momentálních výkyvů pocitů a nálad. Je to generace která je neustále se vylaďující a hledající ve svém vnitřním chaosu ideální směr, která má strach někde zakotvit a přestat se pohybovat. Jejich myšlenky jsou neustále ovládány pocity a ideály, je jich velmi mnoho a běží jim hlavou splašené na všechny strany. Neví si s nimi rady, ale zároveň se bojí všeho, co by mohlo jejich pohyb zastavit, protože by mohli ustrnout v bodě, který není ideální, dostatečně korektní a vyvážený. Stále hledají rovnováhu, svoji vnitřní identitu a místo, kde my mohli vyhodit kotvu a zakotvit, ale nedaří se jim ho najít.
Mladá generace je velmi otevřená, ale současně neuvěřitelně zranitelná a snadno manipulovatelná, schopná uvěřit i úplným blbostem a nesmyslům, zejména pokud jsou chytře analyticky podané a kladou důraz na spravedlnost a lidská práva, které jsou podstatou jejich životní filosofie a hájí je i v případě, že neví, o co přesně jde. Jejich svět je rozdělen na ty, kteří ubližují a ty, kterým je ubližováno a z tohoto konceptu se zrodila jejich woke ideologie. Přestože se někdy nazývá jako ideologie, je to spíše náboženský koncept, respektive koncept, který má rysy náboženství. Je založený více na pocitech nebo argumentech založených na pocitech. Ústředním tématem tohoto pseudonáboženství je jakési nepsané motto „pocit nadevše“ – pocit rozhoduje o všem, ale jestliže mám nějaký pocit, nikdo nemá právo mě přesvědčovat, že je to jinak, protože můj pocit rozhoduje o tom, jak se věci mají.
Tito lidé jsou schopni třeba uvěřit, že bílá je ve skutečnosti černá, protože jde o způsob pohledu, kterým se na tuto barvu díváme, takže vlastně nezáleží na tom, jaká je, ale jaká si myslíme, že je a protože náš pohled je příliš tradiční a zatížený konvencemi a věříme, že je černá, protože nejsme schopni ji vidět jako jinou alternativu. Ve skutečnosti je však také podle nich bílou nebo může být pouze bílou, protože vše je fluidní a tekuté, podle způsobu vnímání a myšlení, které se může měnit podle vnitřního pocitu naší identity, která rovněž nemusí být pevně daná.
Co ukáže budoucnost a jaká bude generace sněhových vloček až se dostane do středního věku? Kolik jejich snů a ideálů se prosadí do praxe, jak budou pro lidstvo prospěšné či naopak škodlivé? Vnímání světa z pozice pocitů a absolutní relativity a tekutosti může být inspirativní a prospěšná vždy jen do určité míry. Nakonec se vždy musí prosadit tak jako tak nějaká praxe a nová konvence, protože člověk nemůže poletovat ve vzduchoprázdnu relativity stále, nemá-li se utopit v chaosu a společnost má mít nějaký řád. Nebo, nemá-li člověk zůstat velkým dítětem až do smrti.
Nemyslím si ale, že by tato generace s nálepkou Z byla úplně první s výše popsanými povahovými rysy a mentalitou. Sám jsem měl možnost poznat lidi, na kterých je zřejmé, že mají velmi podobnou mentalitu, přestože je jim třeba už kolem padesátky. Nevědí si rady s praktickými věcmi, ba někdy i s některými základními věcmi, ale umí výborně ovládat techniku, mobily, počítače… Stále jsou jako velké děti a s podstatně mladšími lidmi si rozumí, jakoby to byli jejich vrstevníci. Jsou velmi nároční, náladoví, snadno podléhají pocitům, ale od jiných lidí si udržují odstup. Jsou velmi tolerantní, ale tak trochu podivínští, stále žijí jako nomádi, svobodní, nezadaní, buď sami, single nebo v komunitách s přáteli. Podle mého názoru se lidé s touto mentalitou lidí generace Z začali rodit už mnohem dříve, i když jich bylo velmi málo. Masově ale začali přicházet na svět až v době internetu.
Jaká bude generace, která přijde po nich? Nevíme, ale zdá se, že tato generace může mít rozhodující vliv na to, jakou cestou se svět vydá, zda člověk bude nadále ovládat techniku nebo zvítězí transhumanismus a technika převezme vládu, zatímco člověku se inteligence sníží a zblbne tak, že když technika selže, nebude si vědět rady, protože byl zvyklý na to, že umělá inteligence mu vždy všechno řekla a mohl si s ní přátelsky popovídat. Co když to možné najednou nebude a nikdo člověku neporadí, co by měl dělat? Budou se pak lidé muset znovu učit spolu komunikovat bez komunikátorů? A budou se muset znovu učit přemýšlet vlastní hlavou?
Na to je asi ještě příliš brzy odpovědět a to skutečně ukáže až čas. Je možné že současné pseudonáboženství mladých, které pocit staví nadevše je jen přechodnou formou odporu vůči většinové společnosti. Odporem ke konvencím a tradicím. Nelze si ale nevšimnout podobnosti kultury woke s kulturou hippies – také oni si vytvořili koncem 60. let jakési pseudonáboženství, alternativní kulturu či subkulturu založenou na pocitech s důrazem na svobodu, lásku, ekologii, univerzální spiritualitu. Mladá generace byla vždy na čele vývoje a hledala ztracený ráj, ale když se dostala do středního věku, většina lidé z ní se stala konformní a jejich kultura více méně zanikla, i když byla součástí skutečně revolučních změn. Nelze za vším vidět technický vývoj, ale je zřejmé, že má velmi výrazný vliv. Zejména dnes, takže se ukazuje, že woke není na rozdíl od hippies tak emocionálně exponovaná, je mnohem více intelektuální, ovlivněná internetem a on line komunikátory. Na druhou stranu se u nich projevuje mnohem větší psychická labilita, takže zatímco kultura hippies tíhla k radostné, až smyslné uvolněnosti a nadšení, ale kultury woke vidíme pravý opak.
Podle mého názoru bude mít kultura woke podobný osud jako hippies. Dnes vidíme znovu velké vzepětí mladé generace, která se snaží bořit zažité trendy, znovu posunout hranice k větší svobodě s důrazem na vlastní pocit, ale časem tato kultura vyšumí, situace se stabilizuje a dlouho možná zase nebude nic. Pokud se demokracie změní na technokracii ovládanou umělou inteligencí, která bude mít spíše rysy totality, je otázka, kam by se posouvaly hranice potom, zejména pokud se humanismus promění ve transhumanismus. To je ale ještě vzdálená budoucnost a naše generace se to už asi nedoví.
Poslechněte si různé zajímavé webové podkásty na téma generačního konfliktu:
Jaký vliv má na psychickou labilitou technický rozvoj, mnoho možností na výběr, mediální masáž či liberalizace amorální úpadek společnosti? Má to vůbec nějaký vliv anebo má snad mladá generace nějakou skutečnou předtuchu katastrofických budoucích událostí? Co je příčinou jejich přecitlivělosti? Kradou mobily dětem jejich duši? Proč mají mladí strach se usadit, proč mají odpor zakládat rodiny a proč se bojí mít děti? Jak může stát řešit jejich situaci, když (zejména dětských) psychologů a psychiatrů je katastrofální nedostatek?
Diskusní pořady „Generace deprese“ který se zabývá psychickou labilitou mladé generace sledujte na CNN Prima News: