Článek mimo jiné zmiňuje, že obor se nebyl schopen shodnout na vymezení úplných základů (např. co to vlastně je „dezinformace“). Navíc se zdá, že neuvážené zavedení pojmu „dezinformace“ do veřejné diskuse nejenže nepřineslo kýžený vhled a porozumění, ale naopak vedlo k větší polarizaci ve společnosti. „Politici a komentátoři buď používají dezinformace jako původ všeho zla ve světě, anebo to vidí jako rétorický nástroj, který vymysleli jiní politici a jejich spojenci,“ dočteme se v článku.
To je velmi správně řečeno – já tenhle názor opakuji už léta a je dobře, že s tím přišel i mejnstrým. Tedy – konečně si toho také mejnstrým všiml, až si říkám, jak je to možné? Kdyby se americkým prezidentem nestal Trump, nejspíše by se o tom nemluvilo a nikdo by od boje proti dezinformacím pozornost neodvracel. Vláda EU i USA byla stále tlačily soukromé společnosti k cenzuře. Nedělejme si ale iluze, co se děje v USA přichází do Evropy až ze zpožděním. Tady se ještě nějakou dobu pojede ve starých kolejích, nicméně plukovník Foltýn asi nemá klidné spaní. Navíc mu hrozí, že pokud na podzim zvítězí ve volbách opozice, bude to muset zabalit.
Je to zásadní problém – jak bojovat pro něčemu, co nemáme přesně definované, kdy nevíme, co to přesně je? Takový boj je pak kontraproduktivní a nesmyslný, protože bojujeme s větrným mlýnem. Je to boj, který je veden hlavně z politických důvodů, protože boj proti dezinformacím slouží jako klacek na opozici a vede k větší polarizaci společnosti. Vede k cenzuře, šikaně, nálepkování a možná někde dokonce i vyhazování z práce za politické postoje.