Zazářila, nezazářila, asi jak pro koho. Myslím ale že na tom až tak nezáleží. Pokud diváci chodí a jsou spokojení, pokud ji někdo poslouchá, asi je vše v pořádku a není co řešit. Nepřejícnost vůči úspěchu druhých je v české národní mentalitě hluboko zakořeněná. Často se říká, že umělec (ale i politik nebo kdokoli jiný) by měl v pravou chvíli odejít. Nakonec, o neschopnosti odejít se mluví i v případě Bidena. Ono je to ale těžké odcházet, pokud si vás fanoušci stále žádají a podporovatelé vám stále plácají po zádech, povzbuzují vás a tleskají vám. Je těžké se od toho oprostit. Jak se pozná ten okamžik, kdy byl člověk měl říci svým fanouškům – končím? Nedělám, že končím, nehrají s vámi hru na loučení, ale končím doopravdy? Je správné, že např. Charles Aznavour, Elvis Presley či Frank Sinatra zpívali prakticky až do své smrti na jevišti? I když byl jejich hlas už slabý a mizerný, ale byli stále obklopeni davy podporovatelů?
Je správné, že zpívali až do svého padnutí (samozřejmě i pod tlakem svých manažerů, kteří nemohli vynechat žádnou příležitost pěkného zisku)? A je hlas či kvalita hudebního vystoupení skutečně to, o co tu jde posluchačům? A je finanční disk to hlavní, o co tu jde umělcům a jejich manažerům? Nevím, asi je to hodně individuální. Čas odchodu se ale asi pozná velmi těžko. Zejména, pokud někdo v tomto věku dokáže utáhnout celý koncert. Na druhou stranu takoví chlapíci z Rolling Stones jsou ještě starší dědkové, ale na pódiu dodnes křepčí jako zamlada. Neměli by už dávno být v důchodu? Marie Rottrová už před lety oznámila ukončení kariéry a někteří ji chválili, jak umí správně stárnout. Vydržela to ale jen pár let a pak se zase vrátila a dala i O2 arénu. Prý se jí už hrozně stýskalo… A měla podobný úspěch jako Helena nebo Marika Gombitová. Ta dokonce dala úspěšně hned dvě O2 arény za sebou – a to je ještě na vozíku.
Kdyby mi někdo přes 20-30 lety řekl, že tihle zpěváci ještě v daleké budoucnosti budou ve svém věku vyprodávat haly, asi bych mu nevěřil. Myslel bych si, že už budou dávno za zenitem a budou rádi, kdy zazpívají v nějakém klubu důchodců. Tedy ne v případě dědků z Rolling Stones (to je přece jen světová top kapela s fanoušky po celém světě), nicméně v případě našich umělců ano. Fanoušci jsou ale zkrátka věrní a lidé oldies milují. Ba celé rodiny. Tedy, proč ne. Madonna ze sebe dělá sexy symbol i v 65 letech, tedy prakticky už také už v důchodu a vyprodává haly. Jestli je to ještě trapné, než ještě přijatelné, musí posoudit každý sám. Fanoušci si samozřejmě přejí, aby jejich idol zpívá co nejdéle, zatímco odpůrci ho už posílají do hrobu.
Souhlasím ale spíše s tím, že není trapné zpívat do pozdního věku, ale spíše to, když člověk neumí stárnout a úměrně tomu měnit svoji image a repertoár. Šansoniér si s tím asi hlavu lámat nemusí, ale jiné žánry mohou podléhat více jak módě, tak otázkám stárnutí. Nejhorší je, když člověk nedokáže držet krok s dobou a sám se sebou – pak se stává trapným, nedůvěryhodným, parodií sama na sebe a může hrozit i ztráta podporovatelů. Špatné je i to, když senior také neodhadne, na co ještě fyzicky a hlasově má. Jinak je ale vše je věcí nabídky a poptávky, kvalita je jiná otázka. Tedy spíše otázka pro kritiky, jejichž názor ale obvykle fanoušky zase až tak nezajímá. A zrovna tak ne pořadatele koncertů. Mnoho mladých by tedy mohlo nejspíše závidět úspěch důchodcům.