Mírový samit ve Švýcarsku nebyl ani tak o míru jako o tom, že je třeba pokračovat v politice odstrašování a ještě jí zesílit. Většina účastníků se shodla a tom, že se většina z nich shodne na nutnosti zachování celistvosti Ukrajiny, na nastolení míru a na zesílení politiky odstrašování. Jinými slovy – jak se očekávalo a i když se hovoří o samitu jako velmi úspěšném – nepřinesl žádný větší posun.
Patrný je ale přetrvávající rozpor – zatímco někteří otevření říkají, že be jednání s Čínou a Ruskem to do budoucna nepůjde, další, včetně Ukrajiny, trvají na tom, že s Ruskem nelze jednat. Je zřejmé, že situace na Ukrajině tedy stále zůstává na mrtvém bodě. Tedy, pokud mírový samit nelze nazvat spíše jako válečný samit. Nejspíše ale jen jako samit – Zbytečný samit. Málo muziky za hodně peněz. Pompézní demonstrace za mír. Ne – odstrašováním opravdu nebude možné trvalý, spravedlivý a udržitelný mír zachovat. Bude se tedy i nadále válčit a chrastit jaderným zbraněmi. Tentokrát nejen ze strany Medveděva. Jaderné hlavice zůstávají ve stand-by režimu, tedy v plné pohotovosti. Ani to ale nestačí – Čína navyšuje jejich počet na 500 a Severní Korea na 50. Je tedy svět bezpečnější a blíže k míru? Je tak mír lépe zajištěn?