Tradiční a korektní je I have.
Někdy v 15. století se začalo pro zdůraznění fyzického vlastnictví používat někdy I have got. Tato forma se udržela až dodnes, není sice korektní, ale používá se často zejména v britské angličtině. Problém nastal v tom, že začala kolidovat s minulým časem, takže bez kontextu nešlo poznat zda jde o minulý čas nebo vyjádření současnosti. Američané na tuto novou formu zareagovali tak, že aby odlišili minulý čas, začali místo I have got používat I have gotten. Tato forma se používá v Americe někdy dodnes. Např. Something’s gotten on my mind (doslova „něco se mi dostalo do mysli“ – tedy česky spíše něco mi nedá spát.
Někdy během 20. století (tedy poměrně nedávné doby) se v Americe začala v hovorovém jazyce používat místo I have zkrácená forma I got. Tato forma je dnes v americké angličtině velmi častá, zejména v písních zní výborně a hodí se do textů. I ta je však považována za nekorektní v důsledku toho, že koliduje s minulým časem slovesa get. Bez upřesnění a kontextu tak nevíme zda např. „I got a car“ znamená „mám auto“ nebo „dostal jsem/získal jsem auto“.
Sloveso have – I have to se ale používá nejen ve významu mít, ale ve významu muset (mít povinnost, potřebovat). I v tomto případě se začalo v méně formálním jazyce přidávat slovo got – I have got nebo se používá jen samotné I got. Z tohoto tvaru pak vznikla zkrácená a velmi neformální zkomolenina I gotta, kterou velmi často můžeme slyšet v hovorovém jazyce, zejména v písních.
Aby toho zmatku nebylo málo, get se používá nejen pro muset, mít, ale i dostat. V tomto případě ale nepoužijeme have, ale „dostal jsem“ řekneme pouze jako I got (nikoliv I have got. Britové používají “got” pro minulý čas i “have got” pro současný stav, perfektní čas slovesa get se běžně nevyužívá ve smyslu „dostal jsem“ – préterium a perfektum má stejný tvar. Naopak američané perfektum používají a říkají I have gotten = dostal jsem. Pokud ale britové řeknou I have got, vždy to znamená mám nebo musím, nikdy dostal jsem.