idiocracy

Existuje involuce a hloupnutí?

Nedávno jsem viděl docela pěknou sci-fi komedii Absurdistán (Idiokracie), která je o dvou lidech, kteří byli jako dokonale průměrní lidé vybráni pro pokus hibernace. Nechali se hibernovat, ale probudili se omylem až v roce 2505, kdy už neexistovala demokracie, ale idiokracie. Film jako takový není sice nějaký debut a pokud nic takového uměleckého nečekáte, docela se pobavíte. Je to něco tak ujetého a pitomého, že je to až k zamyšlení. K zamyšlení co by se mohlo stát, kdyby naše evoluce měla ve skutečnosti již svůj vrchol za sebou.

Může nás pak napadnout – je vlastně evoluce nějaký zákon neustálého vývoje k lepšímu nebo může existovat také opačný – vývoj směrem k horšímu – involuce, postupné hloupnutí, degenerace… Když se díváme na dnešní svět, jeho kulturu, fungování společnosti, nezdá se vám, že vrcholné období naší civilizace máme už těsně za sebou a dnes pomaličku a postupně duševně hloupneme? Pokud bude svět existovat i v roce 2505, co bychom tu našli? Velmi dokonalou, vyspělou společnost nebo primitivy, kteří se vrací na úroveň lidoopů a směřují neodvratně ke svému zániku? Evoluci dnes často chápeme jako nezvratný proces automatického zdokonalování, ale co když může existovat mutace, která nasadí zpětný chod…

Takový zpětný vývoj může trvat stovky let a involuce může zpočátku postupovat pomalu a nenápadně. Většina lidí nic nepozoruje a naopak si užívá vymožeností moderní doby. Čím jsou lidé ale časem duševně omezenější, tím menší schopnost si to mají i uvědomit, až se involuce a úpadek začne zrychlovat. Podobně jako v případě evoluce: Zpočátku trvá velmi dlouho, tisíce a pak stovky let. Na konci, jak jsme toho byli svědky v 19. a zejména 20. století ale lidstvo dosáhlo již takové úrovně dokonalosti, že se evoluce nesmírně zrychlila. Později jakoby dosáhla svého vrcholu, přehoupla se přes něj a dnes se mění v involuci – nabírá zpětný chod.

aa (2)

Možná, že k tomuto vrcholu naše kultura dospěla na začátku digitálního věku a úzce souvisí s tzv. digitální demencí. Mámu tu závislost na sítích, na mobilech, počítačích… To všechno úžasně zrychluje komunikaci a přináší netušené možnosti, ale zároveň má schopnost pohlcovat duši, vztahovat do neskutečné virtuální reality a tak člověka ochuzovat o to, co je skutečné a reálné. Na jednu stranu nás to okrádá o čas, můžeme komunikovat s kýmkoli na druhé straně planety, můžeme se vydávat za kohokoli, žít život jiných lidí, ale na druhé straně děti už ani neumí udělat kotrmelec, zavázat si tkaničku, člověk ztrácí schopnost navázat kontakt se sousedem od vedle nebo něco napsat rukou…

Virtuální realita nám dává možnost plnit si své sny, i se do ní utéct, takže pak žijeme jakoby na jiné planetě. Ne tady. Všechno je jiné, čas v této realitě plyne mnohem rychleji. Naše skutečné hodnoty se mění na virtuální a ztrácí konkrétní smysl a platnost. Stejně jako tradice a vše, co děláme či máme dělat v tomto reálném světě. Někteří už i přestávají mít schopnost rozlišovat mezi tím, co je skutečné a co je jen virtuální hra.

Když se podíváme na fungování parlamentu EU, tam se sice ještě nikdo s nikým nepere, ale je více, než divné – jakoby i on existoval na nějaké jiné planetě. A ideologie korektnosti jako by dala tomu hloupnutí směr. A tak se pomalu, ale jistě znovu vracíme k socialismu a až jím projdeme, dojdeme zase k fašismu a válce.

poster

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker je zvyklý přátelsky fackovat kolegy každou chvíli. Zvláště, když prý svoji oblibu v dobrém kvalitním alkoholu přežene. Pak je přátelsky a optimisticky naladěn neustále, i když možná ani přesně neví, co dělá a mluví.

Po atentátech v Paříži prohlásil, že je nutné pokračovat v dosavadní imigrantské politice a přijímání imigrantů nezastavit.

Trochu mi to připomíná kapitána lodi, která narazila na útes, potápí se, cestující hromadně utíkají do záchranných člunů, které se spouští, ale on je v dobré náladě s lahví v ruce, hudba na horní palubě hraje, tančí se a on na všechny volá:

Kam jdete, proč se nebavíte? Plavba v pořádku pokračuje – je třeba udržovat kurz.

… a 10 hlasování během 1 minuty, ale žádná akce za celé měsíce – to je EU – absolutní fraška?

podívej na video

Předseda europarlamentu Martin Schulz, přezdívaný Lenin, nemá sice ani maturitu (!), ale je plný socialistických myšlenek a je prý vždy „výborně připraven“. Také projevy Junckera připomínají spíše dobu před rokem 1989.

Dále novinky.sk


(pozn. pozor – neplést si film ABSURDISTÁN s jiným stejnojmenným filmem z roku 2008 – jedná se o německou komedii na úplně jiné téma)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *