Elektro-revoluce v EU

 

Uvažujete o koupi elektroauta? Vývoj vozidel na baterii je ještě stále na začátku, zejména z pohledu bezpečnosti (víme, co způsobí nekvalitní nebo poškozená elektrická koloběžka nebo elektrokolo, které si mnozí kupují jako motorku, které je považována za bezmotorové vozidlo, takže s ní podobně jako s koloběžkou mohou všude). Co ale způsobí poškozené či a havarované auto s baterií, to už je opravdu velký ohňostroj, který vůbec není jednoduché uhasit. Nedejbože, aby se jednalo o hromadnou havárií či výbuch auta v zavřeném prostoru jako garáže domů či podzemní garáže nákupních center, apod. Není to tak dávno, co takto vybouchl elektro autobus plný cestujících. Asi není třeba popisovat, jaké peklo si zažili a co znamená hromadně uhořet zaživa.

Není také žádným tajemstvím, že elektrická auta vzhledem k náročnosti své výroby, náročnosti likvidace a recyklace baterií či možnostem znečišťování životního prostředí v případě havárie až tak ekologická úplně nejsou. Sporná je také návratnost investice do takové legrace, když uvážíme, že bateriím se rychle zkracuje životnost, rychle klesá jejich kapacita, přičemž tvoří tu daleko nejdražší součástku auta. Velké riziko také může být koupě elektro vozu z bazaru, kde se mohou prodávat auta dříve havarovaná, poškozená či auta, jejíž baterie je v konečném stádiu použitelnosti.

Ale proč ne, to, že je něco na začátku vývoje neznamená, že jednou to nebude skutečnou smysluplnou alternativou. Prozatím to dává smysl hlavně bohatým, kteří nevědí, kam s penězi, nadšencům, firmám, kteří doufají, že ušetří častým provozem svých vozů či těm, kdo na koupi takového vozu dostanou štědré dotace. Jakmile však ceny elektřiny dosáhnou cen paliv, výhoda levnějšího provozu zmizí a zůstane možná jen nevýhoda vyšší pořizovací ceny a velmi rizikové koupě ojetého vozu. Lze očekávat, že po zákazu prodeje aut se spalovacím motorem prudce naroste zájem o takové ojetiny, není však vyloučeno, že EU se proti tomu bude bránit uvalením vysokých ekologických daní na provoz takových aut.

V končeném důsledku tak lze očekávat přesun na hromadnou dopravu, koloběžky a kola, zatímco individuální automobilová doprava bude jen pro bohaté. Se zákazem spalovacích motorů se navíc prodraží úplně vše. Zákaz spalovacích motorů bude znamenat takovou revoluci, jakou jsme v dopravě už desítky let nezaznamenali a je zřejmé, že zcela promění celou společnost a její fungování. Pokud k němu skutečně dojde.

Problematická je i samotná výroba elektřiny, která rozhodně není ekologická – čistě ekologické způsoby vzhledem k očekávané vysoké poptávce po ní, rozhodně stačit nebudou. Nejekologičtějším způsobem výroby tak zatím zůstává štěpení jádra, které je však velmi náročné na bezpečnost a také na bezpečnost uskladnění takového odpadu, který nejsem schopni nijak eliminovat a recyklovat a o který rozhodně nikdo nestojí. Žádná funkční zařízení na výrobu volné energie jako mají mimozemšťané zatím nemáme a všechny další experimenty s ekologickou výrobou elektřiny jsou zatím v plenkách.

Vzhledem k tomu, že jsme schopni elektřinu vyrobit velmi levně a dostatečně pro vlastní potřebu, pro začátek by tedy stačilo, kdybychom ji přestali vyvážet na burzu a zpětně ji odtamtud odkupovat za několikanásobou cenu. Bylo by to sice možná nesolidární vůči zemím, které se chtějí spoléhat na ekologické zdroje, ovšem jejich ekologii pak my platíme ze svých kapes. Je ale pravda, že zase za to dostaneme pochvalu jako příkladný člen EU a evropské solidarity. Občané to zaplatí a na oplátku za to dostaneme zase jiné dotace z eurofondů. Legrace se socialistickým a federalistickým přerozdělováním však skončí, jakmile do EU vstoupí chudé země a veškerá podpora bude směřovat tam.

Je tak docela pravděpodobné, že až EU přijme nové členy do svého mocenského demokratického VIP klubu a dosáhne maximální úrovně své expanze, dosáhne tím zároveň bodu, kdy se začne nesourodý megacelek hroutit a kolabovat. Zatímco tam noví členové přijdou, jiní se začnou odpojovat. Kdy by k tomu mohlo dojít netuším, ale odhadoval bych, že by to mohlo být už někdy na přelomu 20. a 30. let. Během 30. let se pak EU může začít definitivně rozpadat. Federální Spojené státy Evropské totiž nebude možné držet pohromadě jinými, než nedemokratickými způsoby a největší klub demokracie světa se tak začne obracet proti své vlastní podstatě a smyslu.

Vše záleží na tom, kdy někde lidé zjistí, že jim členství v klubu více bere, než dává a kdy je politická suverenita výhodnější, než být součástí jednoho evropského federativního státu s centrálním řízením. Dokud však lidé o trochu více dostávají, než dávají, může být vše v pořádku. Jakmile se však poměr obrátí, lidé snadno přestanou společnému evropskému snu a ideologii věřit a začnou hledat nové, efektivnější možnosti spolupráce. Zejména v případě zrychleného přednostního vstupu Ukrajiny do EU se počítá s minimální počáteční investicí do této země kolem 200 miliard EUR od daňových poplatníků EU, takže velká většina zemí (včetně nás) již budou pouze dárci nikoliv příjemci dotací. To, že Ukrajina bude velkou černou dírou ve které zmizí vše, nelze moc pochybovat. EU by si tak mohla v důsledku úporné snahy stát se světovým hegemonem vykopat vlastní hrob. Ostatně právě to už činí svojí úpornou snahou zachránit planetu, která však míjí svůj cíl a spíše hází lidem klacky pod nohy.