Duševní energie je stále aktivní

185

Mentálně emoční energie, ze které je vytvořena duše, je stále všudepřítomná a aktivní. Je aktivní i v případě, že ji duch vědomě nevyužívá a nepracuje s ní. V tomto případě, i když není řízena přímo, ale pouze osobním podvědomím a kolektivní vědomím všech, pracuje mimo čas, prostor a hranice, které ji vědomě vymezujeme. Je to paralelní snová realita. V okamžiku smrti těla, podobně jako ve spánku, zaniká vědomí tak, že již nemůže fungovat nezávisle a spojuje se s podvědomím. V této realitě se pak oba dva světy – naše realita a snová spojují v jednu. Tato spojená realita není domovem jen těch, kdo opustili tento svět, ale i velmi malých dětí a zvířat, kteří jsou dosud v našem světě.

Proto mohou vidět a slyšet to, co člověk nemůže (kromě toho, že mohou mít i lépe vyvinuté smysly, což je ovšem jiný případ, který se týká pouze naší reality). Obě dvě reality – naše i snová – se mohou prolínat a spojovat také u duševně narušených lidí, zvláště pokud trpí halucinacemi. Nejsou to však halucinace, ale porucha vnímání, která umožňuje vnímat snovou realitu, kterou člověk normálně vnímat nemůže. Takto postižení lidé mohou být tak zmatení, že vůbec nemusí vědět kdo jsou a kde jsou. Není to nemoc, ale porucha, podobně jako homosexualita či transsexualita. Tato porucha se může objevit i dočasně, pokud člověk několik nocí za sebou nespí. Zde je však nebezpečí, že může zůstat natrvalo. Jsou znám i případy, kdy se objevila zcela náhlá, bez zjevných příčin.

Duch je naše vědomí – věčné vědomí. Duše je naše výbava – je nositelem našeho pohlaví, cítění, myšlení a inteligence, mentální i emoční. Každá bytost nemusí mít ducha nebo duši. Umělé bytosti nemají ducha – mají pouze umělou duši, která je schopná napodobit ducha a skutečnou duši. Čistě duchovní bytosti nemají duši, nebo žijí v realitě, která s energií hmoty nemá nic společného. Všechny ostatní bytosti mají ducha i duši, i když obojí na různém stupni vývoje. V některých případech však může být jejich duch bez známek duchovní činnosti – tyto bytosti si pak nejsou schopni uvědomovat sami sebe a nemají sebereflexi. Buď k ní ještě nedozrály anebo ji  v důsledku svého jednání ztratily a nachází se ve stavu tzv. duchovní, věčné smrti.

V těchto případech bývá i jejich duše buď vážně poškozená, anebo zcela zničená. Ve výjimečných případech pak mohou být i jejich rozmnožovací orgány nefunkční, zakrnělé nebo zcela chybět. Podobě i trávicí soustava, nervový systém, apod., ačkoliv takové případy u lidí nejsou známy (ani by nepřežili). Jsou však známy u mimozemských entit, které se na tento stav dokázaly postupně adaptovat a přežít. Přesto i ony jsou odsouzeny k zániku a vymření. Zatím se jim daří přežívat tak, že parazitují na duševní energii lidí, kterou se živí a vytvářením geneticky upravených kříženců jejich a lidských genů, stejně tak, jako produkováním biorobotů, klonovaných bytostí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *