Válka na Ukrajině: vyhranily se dva příběhy, proč vlastně Rusko svého souseda napadlo
Na bukurešťském summitu NATO v dubnu 2008 tehdejší americký prezident G. W. Bush prosadil, a to i napříč výhradám tehdejšího francouzského prezidenta Hollanda a německé kancléřky Merkelové, že do NATO budou pozvány i další dvě postsovětské země, a to Ukrajina a Gruzie. A hned také dodává, že Rusko okamžitě vyjádřilo svůj zásadní nesouhlas, dokonce to označovalo za ohrožení svých životních zájmů. Ale USA ani nikdo jiný z NATO na jeho výhrady nebral vůbec žádný ohled.
Samozřejmě, ale stejně to mnoho lidí bude popírat a bude říkat, že nikdy nic takového nebylo řečeno a Rusko nemělo žádný důvod pro invazi na Ukrajinu a že mu nejde o NATO, ale o Ukrajinu jako zemi, proti které nesmyslně válčí, aby obnovilo SSSR a později vtrhlo do Evropy.
Samozřejmě, že mu o Ukrajinu nejde, ani o obnovu SSSR a invazi do Evropy – to jsou konspirační teorie západu, které se stále opakují a které opakují i všechna hlavní média a vládní politici. Onu „prvotní příčinu“ se ale nikdy nepodaří vyřešit, dokud se nepojmenuje a nepřestane být označována jako ruský narativ. Buď se tedy prvotní příčina pojmenuje a začne se o ní jednat, jak Rusko požaduje nebo se bude ignorovat, popírat, stavět zeď a odstrašovat. Prvotní příčina tak přetrvá nevyřešená a napětí mezi Ruskem a zbytkem Evropy zůstane.