Zajímavé statistiky v milionech turistů za rok 2024 (případně 2023) – všichni cizinci bez ohledu na to, kde se ubytovávají a na jak dlouho. Pokud se uvádí rozmezí odhadu, přikláním se k vyššímu číslu:
102 Francie
94 Španělsko
61 Turecko
58 Itálie
40 Velká Británie
38 Německo
36 Řecko
32 Rakousko
30 Portugalsko
25 Polsko
21 Nizozemsko
21 Chorvatsko
13 Švýcarsko
11 Česko
12 Bulharsko
10 Albánie
10 Maďarsko
9 Belgie
9 Švédsko
8 Dánsko
7 Slovinsko
6 Norsko
4 Kypr
4 Srbsko
4 Slovensko
3 Rumunsko
2 Malta
1 Černá Hora
1 Bosna
1 Estonko
1 Lotyšsko
1 Litva
Uvedené statistiky nám ale moc neřeknou, vzhledem k tomu, že každá země je jinak velká a má jiný počet obyvatel. Pokud však zohledníme počet obyvatel a zjistíme kolik turistů připadá na 1000 obyvatel, dostaneme úplně jiné pořadí: Nejnavštěvovanější už zdaleka není Franice nebo Španělsko, ale Chorvatsko, Rakousko a Řecko.
Navzdory mnoha pozitivním zprávám o vývoji turismu u nás, mimo Prahu je to docela bída. Kolik cizinců přijede třeba do Pardubického kraje? Pokud tam není nějaké mezinárodní utkání, tak kromě těch kdo jezdí za svými příbuznými, nepřijede téměř nikdo. Všimněme si, že ani Praha, naše nejnavštěvovanější místo, nepředehnala ani celé Portugalsko.
Povšimněme si, že v tomto přehledu je třeba Velká Británie až za Slovenskem a daleko za námi. Také, že na nejvyšší místech jsou tradičně země, které mají moře a je tam teplo. Nebo mají velehory, přírodní krásy a současně výbornou infrastrukturou (nebo je tam levně). Památky nejsou úplně podstatné, dnešní turisté jsou spíše konzumenty, než že by obdivovali umělecké hodnoty. To co chtějí jsou hlavně zážitky a tady je to u nás celkem nuda.
Itálie má možná nejvíce památek, ale na počet obyvatel má méně turistů, než my. Také si všimněme, že na prvním místě je bezkonkurenčně Chorvatsko – navzdory tomu, že je u nás často kritizované a opovrhované. Nebo že si Chorvati stěžují na nezájem hostů. Opak je pravdou – i v roce 2024 se mu dařilo výborně. Opět je ale třeba říct, že je to přepočet na obyvatele a tato země má relativně málo obyvatel.
Trochu jinak je tomu v případě Rakouska, které je srovnatelné s námi, ale má nesrovnatelně větší turistický ruch, než my. Táhne nejen Vídeň, Salcburg či Linec, ale zejména Alpy, výborné služby a infrastruktura. A dobrá dostupnost uprostřed Evropy, skvělé napojení na dálniční sítě a rychlovlaky z celé Evropy – to, o čem si u nás můžeme nechat jen zdát a co se asi nezmění ani za 20 let. Zkrátka ve srovnání s Vídní zůstává naše Praha periférií jako za císaře pána. Možná krásným, romantickým a historickým zákoutím, ale periférií. Rozhodně ne křižovatku cest a centrem Evropy, jak to bývalo ve středověku a jak by si to zasloužila i dnes. Není asi žádné jiné místo blíže ke středu Evropy, než ona. Za Karla v IV. byla Praha svým významem na úrovni Paříže nebo Říma. Umíte si to představit dnes?
Také je ale třeba zohlednit to, že turismus u Česka a Slovenska výrazně navyšuje to, že Češi jsou na Slovensku pokládáni za cizince a Slováci jsou v Česku také počítáni jako cizinci. Pokud bychom odečetli turistický ruch mezi Českem a Slovenskem, čísla by byla o poznání ještě nižší. I když už Československo dávno neexistuje, vazby a ruch mezi těmito zeměmi zůstává stále výrazně nadstandardní a navyšuje statistická data. Ale samozřejmě, v případě Chorvatska bychom asi mohli říct něco podobného… Nejen rodinné vazby, ale i společný jazyk může ovlivňovat to, kam jezdí kolik turistů. Pokud si mají vybrat, jedou často spíše tam, kde se snadno domluví…
Na opačném konci je Rumunsko, protože už do Pardubického kraje jezdí více cizinců, než tam. A doby, kdy to bývala jedna z mála možností jak se dostat k moři, jsou dávno pryč. Rumunsko má nádhernou přírodu, nicméně služby jsou stále na relativně nízké úrovni, infrastruktura také, je tu špatná ekologie, počasí není tak teplé jako v Albánii a ani ceny nejsou tak nízké jako tam. To vše není zrovna atraktivní nabídka a tak téměř žádné z našich CK nenabízejí pobytové zájezdy do této země (s výjimkou některých poznávacích).
5 411 Chorvatsko
3 570 Albánie
3 516 Rakousko
3 364 Řecko
3 286 Slovinsko
3 283 Kypr
2 963 Malta
2 941 Portugalsko
2 700 Praha
1 987 Španělsko
1 594 Bulharsko
1 587 Černá Hora
1 570 Irsko
1 550 Francie
1 379 Švýcarsko
1 193 Nizozemsko
1 186 Dánsko
1 091 Norsko
1 038 Česko
975 Itálie
938 Maďarsko
909 Finsko
770 Lucembursko
769 Belgie
762 Švédsko
750 Estonsko
709 Turecko
661 Polsko
597 Velká Británie
550 Slovensko
518 Litva
456 Německo
380 Lotyšsko
322 Bosna
301 Srbsko
173 Pardubický kraj
102 Rumunsko
Na závěr ještě přidávám návštěvnost se zohlednění rozlohy destinace – kolik turistů připadlo na km²: Tady jsme opět někdy na průměru a na prvním místě je tentokrát bezkonkurenčně Malta. Je to vůbec možné, že na tak malý ostrov se všichni turisté vejdou? Samozřejmě ano, Malta je velká asi jako 2/3 Prahy a pořád je to o hodně méně turistů, než navštíví naše město. Inu, hodně turistů na malé ploše dává číslo mimo realitu. A Malta je spíše město, než stát. Čísla pro Andorru, San Marno, Vatikán, Monako nebo Lichtenštejnsko asi ani nemá cenu hledat. Jinak bych řekl, že tato čísla jsou více vypovídající než u přepočtu na počet obyvatel…
6300 Malta
507 Nizozemsko
430 Kypr
381 Rakousko
371 Chorvatsko
345 Slovinsko
326 Portugalsko
315 Švýcarsko
295 Belgie
273 Řecko
209 Albánie
192 Itálie
186 Dánsko
186 Španělsko
185 Francie
164 Velká Británie
139 Česko
108 Bulharsko
108 Maďarsko
106 Německo
87 Černá Hora
82 Slovensko
80 Polsko
78 Turecko
77 Lucembursko
73 Turecko
50 Srbsko
39 Bosna a Hercegovina
34 Srbsko
25 Estonsko
22 Švédsko
17 Litva
15 Finsko
15 Norsko
14 Lotyšsko
13 Rumunsko