Starostové podle agentury Median poprvé přeskočili ODS a stali se tak nejsilnější formací tábora, který lze bez obav nazvat demokratickým.
S analýzou úspěchu STAN v průzkumech lze možná souhlasit, určitě bych ale vynechal to neustálé dělení na demokratické a nedemokratické strany a tábory. V posledních letech se nám tu rozmohl podivný nešvar dělení části společnosti na demokratickou a části společnosti na nedemokratickou. To ale nedává žádný smysl, pouze předpokládá, že je tu nějaký legální a nelegální politický proud, což je blbost.
I pokud totiž s nějakou stranou částí politického spektra nesouhlasíme, je součástí demokracie. Jinak by byl zakázána. Pokud tedy ti, co vzývají demokratický proud označují za nedemokratický proud opozici, pak by se měli zamyslet, jestli skutečně demokraté jsou. Anebo jestli jen také nerozdělují lidi na dobrou elitu a zlé podvraceče stejným způsobem, jako to dělají populisté. V tom případě se ale onen liberální populismus od klasického nijak neliší.
V podobném duchu se totiž nesou i některé diskusní pořady Českého rozhlasu nebo České televize, která se snaží do svých pořadů zvát přednostně hosty s „demokratického tábora“ takže o nějaké nezávislosti a objektivitě veřejné služby nemůže být řeč. Výsledek je, že diskuse se nemění v ostrou výměnu názorů a případně hádky, ale v diskusi, kde jeden přihrává druhému a všichni si notují jak jsou ti z nedemokratického tábora špatní zlí, nemožní, trapní, hloupí, apod. Nebo jaké nebezpeční z jejich strany pro naši demokracii plyne. Takové diskuse mohou být zajímavé pro diváky „demokratického tábora“ ale pro druhou polovinu voličů jsou nesmírně nudné. A někdy až urážlivé.
Současná vláda je však ústy premiéry Fialy s tímto stavem velmi spokojena. Premiér naopak vyjádřil nevoli, že soukromá média příliš dávají prostor opozici a málo chválí a podporují vládu, jak to vidíme v médiích veřejnoprávních. Přestože oficiálně nejsou státní, často se tak chovají.