Hluboký stát podle Pavla. Říká-li, že nejmenuje odpůrce EU a NATO, neovlivňuje výsledek voleb?
Prezident Petr Pavel řekl v podcastu Bruselský diktát, co bude pro něj po říjnových volbách zásadní. Že kdyby do vlády mířil někdo, kde nepokládá za důležité členství Česka v EU a NATO, měl by výhrady. Jinak řečeno, nemusel by ho jmenovat.
Lze dodržovat ústavní a demokratické principy a současně hájit své přesvědčení a v zájmu toho tyto principy porušovat? Miloš Zeman si s tím velkou hlavu nedělal a vycházel z toho, jako kdybychom měli prezidentský systém ve kterém prezident určuje pravidla hry. I Petr Pavel se asi bude muset dobře zamyslet nad tím, jaké je vlastně jeho role. Zatím se snažil prezentovat jako prezident nadstranický, které ctí principy ústavy a demokracie, i když mu to vždy nejde, svůj příklon k vládě zkrátka nemůže popřít a hraje spíše divadlo pro veřejnost. Tedy to, jak je nadstranický. Pokud by šlo o otázku referenda o vystoupení z EU nebo NATO, možná by tuto nadstranickost udržet nedokázal. V této otázce jasně stojí na straně těch, kdo EU a NATO pokládají za svátosti a dogmata, které nelze žádným, ani demokratickým způsob měnit a jsou na věky Bohem dané jako hluboký stát, který přece nemůže a nemá právo nikdo ovlivňovat, protože vládne nad všemi. Jinými slovy naše členství v EU a NATO se stalo novým náboženstvím.
Když slyším mluvit obránce demokracie o tom, jak se lidé už jednou demokraticky rozhodli a proto nemají právo to už nikdy změnit, mám o osud demokracie vážné obavy. Referendum o vystoupení z NATO a EU však odmítlo i ANO s tím, že by podle nešlo o politicky odpovědný krok. Možná, možná zatím. Nebylo by ale podle mě ani odpovědné ho předem zavrhovat. ANO je zkrátka asi hodně opatrné, diplomatické a nechce být řazeno mezi antisystémové strany.