Bohužel, lepší už to asi nebude, zdražovat se tu rychleji tu pomaleji po celé Evropě. Evropa si do ale do značné míry zavinila svoji politikou, zachraňováním světa a jiných lidí, svoji solidaritou a touhou odstřihnout se na levných surovinách z Ruska. Myslím si, že zásadním problémem budou do budoucna výdaje na zbrojení a drahé energie. No a s drahými energiemi těžko vyrobíte něco levného a konkurenceschopného. Jednotný trh je pěkná věc, ale když to máte pak ještě převážet a platit vysokou cenu za dopravu, je to další nárůst cen.
USA se zachraňují tím, že mají nejen obrovský a jednotný trh, ale energie a paliva mnohem levnější. Výrobce lákají a stahují k sobě, takže budou nejen konkurenceschopné, ale i soběstačné. A ještě by chtěly anektovat Grónsko s bohatými zásobami nerostných surovin, zejména lithia, a na všechny zavést cla. Jestliže tedy USA budou soutěžit s Čínou o světovou hegemonii, my budeme hrát druhé housle a soutěžit nejspíše s Ruskem. Ano, můžeme si nalhávat, že jsme nejbohatší region světa, ale to bohatství nejsme schopni využít k tomu, abychom byli konkurenceschopní. Proto budeme chudnout tak, jak budou ceny růst. Až budeme hrát možná třetí housle. Evropa bude jakýmsi muzeem bohatství světové historie – ale ne současnosti. Muzeem, útočištěm, kam se dá schovat a prostorem pro novou kolonizaci v budoucnu. Prostorem mezi dvěma nebo třema aktéry, kteří mezi sebou povedou boj. Sama Evropa a její obyvatelé budou v chaosu, rozdělení mezi ně.
A propo, vzpomínáte, jak byli všichni před Vánoci šokováni skokovým nárůstem ceny másla? Prý bylo v létě moc horko a krávy proto málo dojily. Nebylo to ale nic přechodného – ceny neklesly ani na Vánoce. Tehdy se k tomu všichni odborníci vyjadřovali, že jde o předvánoční taktiku obchodníků, protože před Vánoci prý máslo vždy výrazně zdraží, protože obchodníci vědí, že lidé ho potřebují na pečení cukroví. Jenže – Vánoce jsou už dávno pryč, máme tu skoro únor a co se děje? Máslo stále skokově nezlevnilo a jeho cena zůstává prakticky stejná. Obchodníci zřejmě věcí, že lidé si na vysokou cenu másla už zvykli a kupují ho stále. Proč by ho tedy zlevňovali? Tedy přesně tak, jak jsem si na rozdíl od našich analytiků předpokládal, protože oni se shodovali na tom, že oo Vánocích půjde ceny zase rychle dolů a že jen to jen sezónní výkyv.
Stačí přitom použít selský rozum. Ale chápu, jsou lidé, kterým skutečně takové hlouposti nevadí, protože nepočítají každou korunu. A rozumím tomu, že pro ně je hlavní prioritou nákup stíhaček, houfnic a obrněných vozidel. Jenže i na ně si stát musí vydělat, aby se nezadlužil. A pokud ceny rostou, ekonomika stagnuje a není kde brát? Musí se brát jinde a jiným, zvýšit daně, čím se logicky zvýší i ceny, protože zvýšení daní se promítne ve zvýšených nákladech. Jenže tím opět ekonomiku přiškrtíme a točíme se v kruhu. Už dnes jsou výdaje Ministerstva obrany rekordní a daleko převyšují výdaje všech ostatních ministerstev a rezortů. Aby se mezinárodní závazky mohly naplnit, musí se škrtat jinde. Nedávno např. moji staří známí dostali dopis od SSZ o valorizaci důchodů s upozorněním, že je to poslední dopis zdarma a napříště jim jeho zaslání odečtou z důchodu. Zkrátka spoustu věcí už samozřejmostí od státu nebude – tohle je jen malá perlička.
Výdaje na zbrojení, zejména tak jako požadují USA a výdaje za energie, to bude obrovský oříšek. Některé věci zkrátka budou nejspíše už jen pro bohaté. Ostatně tak, jako to bývalo i kdysi. Jen se tedy vrátíme zpět do minulosti, kdy neexistovalo sociální zabezpečení, bohaté důchody, několikrát ročně zahraniční dovolená či několik aut do každé rodiny. Do dob, kdy lidé často dřeli bídu s nouzí a to, co dnes považujeme za naprostou samozřejmost (jako salát s majonézou, byt v činžovním domě s koupelnou či letní byt) si mohli dovolit je ti dobře situovaní. Rozhodně ne průměrný člověk. To, co se děje v Chorvatsku bude se v budoucnu nejspíše dít postupně v mnoha dalších zemích. Lidé budou stávkovat, demonstrovat i bojkotovat, ale ceny klesat nebudou.
Ale kdo ví, třeba nám pomůže umělá inteligence a rychlý vývoj výroby energie z modulárních jaderných elektráren. Tady je ale vývoj stále na počátku. Zásadní vliv bude mít i geopolitická situace, protože půjde o boj o suroviny pro průmysl, jejichž cena poroste. Zejména takových komodit jako stříbro, které je asi už dnes lepší investicí, než samotné zlato. Navzdory tomu, že většina lidí na světě bohatne jen velmi pomalu (nebo často naopak chudne), bohatí jsou bohatší stále rychleji. Jich se jakoby žádná krize ani geopolitika netýká a pokud ano, tak jen okrajově a dočasně. Musel by to být opravdu velký a silný otřes, aby zchudli také oni. Nakonec mnoho z nich z válek a krizí dokonce profituje a možná je i podporuje.