Čemu všemu jsou lidé ochotni věřit.

Lidé jsou samozřejmě někdy ochotni věřit kdejaké blbosti, pokud jim nějak vyhovuje. Fakta někdy nejsou důležitá a důležitější je emocionální náboj a síla myšlenky. Tam fakta nehrají žádnou roli. Propagandisté, konspirátoři a ideologové (zkrátka všichni manipulátoři) určitě velmi dobře ví, o čem je řeč. Oni ale nedělají nic jiného, než to, že odpovídají na poptávku. A kde je poptávka, je obvykle nabídka (tedy pokud neexistuje cenzura – i když i po ní může být poptávka). Na druhou stranu je také nesmysl vyvolávat pocit, že neexistuje nic záhadného a tajemného, nebo je vždy vše řečeno a nic není utajováno. A že je možné autoritám vždy věřit. Bohužel – není. Proto se někdy konspirace mohou ukázat jako dobře utajované pravdy.

Nakonec, pokud existuje ďábel, který nějak manipuluje s lidmi, pak má určitě velkou radost, pokud lidé věří, že jde o konspirační teorii a musí se tomu smát. Stejně jako všechny bytosti, které nás pozorují – řada z nich si ale nejspíše ťuká na čelo a přemýšlí, jak nás z bláta vytáhnout. Nebo jak nám zabránit v tom, abychom si nepodřezali větev sami pod sebou, ale zároveň neomezit naši svobodu. Asi to s námi vůbec není jednoduché.