Ježíšovy ovčince

I když v Evropě je křesťanství již delší dobu na významném ústupu, na světě se k této spiritualitě přihlásilo na dvě miliardy lidí, což je téměř 1/3 všech obyvatel planety. Není asi větší dávno neexistující celebrity, která by dokázala přitáhnout i dnes tolik lidí. To, že církev není žádným elitním klubem, na který se zaměřuje pozornost Krista, vidíme i v následujícím úryvku z evangelia sv. Jana. Je tomu právě naopak. Když se Ježíšovi již podařilo shromáždit tolik lidstva, zaměřuje pozornost na ovce mimo toto společenství. Ježíš nevěnuje pozornost jen svým ovcím v ovčinci, ale také těm, kteří bloudí mi něj, neboť i ty jsou jeho. Také ty se snaží různými způsoby přivést do svého ovčince.

Mezi tím tu však hraje roli i vlk – nepřítel, který obchází ovčinec kudy by se dostal dovnitř a zmocnil se ovcí, zadávil je, nebo alespoň odvedl jejich pozornost od pastýře.

Jan 10

  • 1„Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, je zloděj a lupič.
  • 2Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí.
  • 3Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je.
  • 4Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas.
  • 5Za cizím však nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají.“
  • 6Toto přirovnání jim Ježíš řekl; oni však nepochopili, co tím chtěl říci.
  • 7Řekl jim tedy Ježíš znovu: „Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce.
  • 8Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči. Ale ovce je neposlouchaly.
  • 9Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.
  • 10Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti.
  • 11Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce.
  • 12Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání.
  • 13Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží.
  • 14Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne,
  • 15tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce.
  • 16Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř.
  • 17Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal.
  • 18Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce.“
  • 19Pro tato slova došlo mezi Židy opět k roztržce.
  • 20Mnozí z nich říkali: „Je posedlý zlým duchem a blázní. Proč ho posloucháte?“
  • 21Jiní říkali: „Tak nemluví posedlý. Což může zlý duch otevřít oči slepých?“
  • 22Byly právě svátky posvěcení jeruzalémského chrámu; bylo to v zimě.
  • 23Ježíš se procházel v chrámě, v sloupoví Šalomounově.
  • 24Židé ho obklopili a řekli mu: „Jak dlouho nás chceš držet v nejistotě? Jsi-li Mesiáš, řekni nám to otevřeně!“
  • 25Ježíš jim odpověděl: „Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky, které činím ve jménu Otce, ty o mně vydávají svědectví.
  • 26Ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí.
  • 27Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou
  • 28a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve.
  • 29Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky.
  • 30Já a Otec jsme jedno.“
  • 31Židé se opět chopili kamenů, aby ho ukamenovali.
  • 32Ježíš jim řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Pro který z nich mě chcete kamenovat?“
  • 33Židé mu odpověděli: „Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání: jsi člověk a tvrdíš, že jsi Bůh.“
  • 34Ježíš jim řekl: „Ve vašem zákoně je přece psáno: ‚Řekl jsem: jste bohové.‘
  • 35Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy – a Písmo musí platit –
  • 36jak můžete obviňovat mne, kterého Otec posvětil a poslal do světa, že se rouhám, protože jsem řekl: Jsem Boží Syn?
  • 37Nečiním-li skutky svého Otce, nevěřte mi!
  • 38Jestliže je však činím a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste jednou provždy pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci.“
  • 39Opět se ho chtěli zmocnit, on jim však unikl.
  • 40Odešel znovu na druhý břeh Jordánu, na místo, kde dříve křtil Jan, a tam se zdržoval.
  • 41Mnozí k němu přicházeli a říkali: „Jan sice neučinil žádné znamení, ale vše, co o něm řekl, je pravda.“
  • 42A mnoho lidí tam v Ježíše uvěřilo.