Čas neexistuje

úú

Realit je tolik, kolik je vědomí – skutečná realita není prostor, ale stav vědomí. Časoprostor je jen dočasně zafixovaná iluze – o nic více reálnější, než to, co si myslíme a jaký je náš vnitřní svět.

Nyní si povíme ještě něco o tom, jak relativní je vnímání času u různých živočichů. Nám lidem by se mohlo zdát, že např. moucha, která žije tři dny má velmi krátký život. Víte ale o tom, že to není pravda? Je stejně dlouhý, jako ten náš. Pouze je jí čas jinak rozložen. Její vnímání času je totiž mnohonásobně rychlejší. A proč vám tak snadno unikne, když ji chcete uhodit? Protože pohyb vaší ruky, který se vám zdá rychlý, ona vnímá jako velmi pomalý. Jejíž životní rytmus je mnohem rychlejší.

Nebo, zdá se vám, že ptáci je nesrozumitelně švitoří? Zkuste si jejich štěbetání zpomalit několikanásobně krát a hned zjistíte, že jejich řeč má logické celky, i když jim nerozumíme. Naopak nás hovor oni vnímají jako velmi dlouhé, pomalé a táhlé zvuky. Nebo naopak želva – žije déle, než my a velmi pomalu se pohybuje. Ona to ale tak nevnímá. Naopak naše pohyby vnímá jako velmi rychlé a hektické. To co je pro jednoho tvora minuta, může být pro jiného hodina a pro dalšího celý den.

Neplatí to je pro nás svět a světy v jiných dimenzích, čas je relativní a různě vnímaný různými tvory. Vašemu domácímu mazlíčkovi se jeden den může zdát jako celý, třeba příjemně prožitý týden.

A propo, když spíte a ve své duši bloudíte mimo svět časoprostoru, dokážete si po probuzení uvědomit jak dlouhá byla doba, po kterou jste „spali“? Většinou ne. Možná 20 minut, možná hodinu, možná několik hodin. A možná jste i během hodiny prožili sen, jehož děj by jinak zabral celý den. Nebo když prožíváte těžkou chvíli, nezdá se vám jedna minuta jako celá hodina? A když se zabýváte něčím, co vás opravdu baví, nezdá se vám, že hodina uplynula jako minuta?

Opravdu, čas je pouze fikce – iluze. Naše hodiny měří čas pouze na základě astronomického pohybu těles nebo rozpadu prvků. Víte ale o tom, že kdyby planeta, na které byste byli, byla třeba 10x větší, než Země, i čas by tu běžel 10x rychleji a vy byste 10x rychleji zestárli, než na Zemi? A pokud byste se dostali do stavu kde hmota nevytváří čas, vaše stárnutí by se nejen zcela zastavilo, ale vy byste se vrátili do svého „ideálního“ věku? V této dimenzi neexistuje žádná časová posloupnost, žádné předtím a potom. Je tu pouze „nyní“. Naše evoluce dlouhá miliardy let se v tomto světě jeví jako pouhý okamžik.

V nižších světech může zase jeden den znamenat jako u nás 1000 let. Ten kdo zemřel před vámi a nyní čeká, až vy za 50 let zemřete také, abyste se setkali, ve skutečnosti může čekáním strávit podle jeho vnímání času jen jeden den. Vidíte – čas je pouze jedním z rozměrů hmoty. Je součástí jednoho ze tří rozměrů, který vytváří náš 3D (dimenzionální) vesmír a svět. Jiné vesmíry prý vytváří ještě i mnoho jiných, nám neznámých rozměrů – podle typu hmoty. V nich prý žijí bytosti zcela jiného druhu.

Skutečné stáří je biologické, nikoli astronomické. Ani ve stejné dimenzi a na stejném hmotném tělese ve vesmíru nestárnou všechny organismy stejně rychle. Vliv má samozřejmě i prostřední, životní styl, apod. Proto člověk, kterému je podle astronomického kalendáře 40, může mít ve skutečnosti 30 a jiný stejně starý může mít ve skutečnosti 50? Není to jen o tom, na kolik vypadá a na kolik se cítí. To je jeho skutečný věk.

Zjednodušeně řečeno, čím je vesmírné těleso hmotnější, tím má větší gravitaci a reálný čas tam plyne rychleji, takže o organismy (pokud tam nějaké jsou) tam stárnou rychleji. Bez ohledu na to jak rychle tam plyne čas astronomický – počet otáček kolem vlastní osy a otáček kolem hvězdy – astronomický čas není vůbec důležitý.
Ve vyšších dimenzích plyne čas mnohem rychleji a přesto naopak zpomaluje proces stárnutí? Časoprostor tam má jiný rozměr, ba dokonce není jediným rozměrem. A v ještě vyšších dimenzích pak neexistuje ani žádný čas a prostor. Pouze věčnost. Časoprostor může být i různě deformován a zakřiven. Nebo v něm mohou být díry – tzv. brány do jiných dimenzí. Ano, čas je pouze jedním ze způsobů prožívání věčnosti. To co u nás může znamenat miliardy let vývoje, může být z pohledu vyšších dimenzí jen pár set let, anebo dokonce jen pouhý okamžik.

Víte o tom, že čas je pouze jedním ze způsobů prožívání věčnosti, ale ne jediným?Čas existuje, ale pouze jako fyzikální veličina ve hmotných světech. Jako absolutní veličina neexistuje – pouze věčnost, najednou, v jednom okamžiku.V nižších dimenzích je čas rozložen. Čím nižší dimenze, tím je rozložen na delší úsek. Z hlediska Boha je stvoření světa a člověka otázkou okamžiku, ale nižších dimenzích otázkou několika dní nebo let, avšak z hlediska naší dimenze je to otázkou procesu miliard let. Čas je ve skutečnosti proces, fyzikální veličina, která má platnost pouze ve hmotných světech. Výše neplatí, proto se tu čas ani neměří ani nepočítá. Zemřelí, kteří odchází z našeho světa přestanou mít pojem o čase a dokonce ho přestávají chápat. Na onom světě je čas pouze otázkou pocitu. Délka časového úseku je dána pouze tím, jaký je váš subjektivní dojem. Ten vychází pouze z toho, jak zajímavá je činnost, které se věnujete. Čas zde vůbec není možné měřit, neboť i když použijeme hodiny, budou ukazovat opět pouze náš subjektivní dojem, tj. začnou se rychle rozcházet. 

Nejvyšší možná rychlost je v naší 4. dimenzi, jak známo, rychlost světla. To znamená, že pokud bychom chtěli překonat hranice našeho časoprostoru, vstoupit do vyšší dimenze a cestovat časem, museli bychom překonat rychlost světla. I když náš vývojový stupeň má k tomu ještě velmi daleko a v naše dimenze je jen velmi řídce obydlená, v 5. dimenze existuje naopak velké množství vyspělých civilizací a pro ně není cestování časem problém. Díky tomu mohou nejen cestovat časem, ale v krátké době překonávat i vzdálenosti, na které bychom my potřebovali miliardy let. Jejich kosmické lodě jsou vybaveny zvláštním druhem atomového pohonu, který je schopen měnit frekvenci hmoty podle potřeby a urychlit jí tak, aby hmotný objekt velmi rychle překonal rychlost světla, dematerializoval se a pak se znovu zhmotnil v jiném čase a místě. Civilizace ve vyšších dimenzích, které jsou ještě vyspělejší, dokonce vůbec ani žádné kosmické lodě nepotřebují a mohou se v okamžiku zhmotnit a odhmotnit jen silou svého vědomí. Říkáme jim duchovní bytosti. Jsou na prostoru a čase zcela nezávislé, protože existují mimo kategorie běžné i kvantové fyziky.

Více v menu Antihmota – svět snů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *