buddha

Buddha a Kristus – kdo jsou?

Ježíš říká: hledejte, a naleznete. Buddha praví: nehledejte, protože jinak minete svůj cíl. Ježíš říká: proste, a bude vám dáno. Buddha tvrdí: neproste, jinak vám to nebude dáno nikdy. Ježíš učí: tlučte, a bude vám otevřeno. Buddha praví: čekejte… pozorujte… dveře nejsou vůbec zavřené. Jestliže tlučete, samo vaše tlučení ukazuje, že tlučete někde jinde — na zeď — poněvadž dveře jsou stále otevřené. Ježíš je osvícený, stejně jako Buddha — nelze být totiž osvícený více nebo méně.

Proč tedy ten rozdíl? Tento rozdíl spočívá v lidech, ke kterým Ježíš promlouvá. Hovoří k lidem, již nejsou zasvěceni, zasvěcení do tajemství života. Buddha promlouvá k naprosto odlišné skupině lidí — mluví k zasvěcencům, adeptům, k těm, kdo dokážou pochopit paradox.

Osho

Buddha hovoří a moudrostí a zasvěcení, Ježíš hovoří o lásce a poslušnosti. Buddha je osvícený a promlouvá k vyvoleným, protože již Boha našel. Ježíš se obrací ke všem, tedy i k zatraceným. Ne jako osvícený člověk, ale jako Bůh. Ježíš nabízí více, než osvícení. Ježíš dává sama sebe a svůj život pro jiné. Nepřibližuje lidem Boha, ale sám se do role Boha staví – já jsem Cesta, Pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci, než skrze mne. Je to tedy možné, že i sám Buddha, přichází k Otci skrze Krista?

Buddha sice také řekl, dosáhnout toho, čeho já, může každý člověk, i ten nejbědnější otrok co dře na poli, a to teď a tady … Dosáhnout možná ano, ale bez pokání a přijetí odpuštění to právě není nic platné. Jedna věc něčeho dosáhnout a druhá věc je být očištěn. Myslím si, že člověk sám sebe očistit nemůže. Je ale zajímavé, že Buddha byl zplozen normálním způsobem a také jako normální člověk zemřel, nevstal z mrtvých, ani nekonal zázraky. Byl to tedy opravdu jen osvícený člověk? Neobyčejný, mimořádný, osvícený, ale jen člověk, na rozdíl od Krista, který přišel po něm? Buddha sice neodhalil Boží lásku, ale přiblížil se k podstatě Boha skutečně více, než do té doby kdokoli jiný.

Je možné, že byl služebníkem Boha, poslán na Zemi právě proto, aby vedl nežidovský lid – lid na úplně jiné straně světa. Možná je to jedna a tatáž bytost. Na druhou stranu však na tento svět vždy přicházely osvícené duše, jejichž poslání bylo lidstvo vést a vyvést z otroctví, barbarství, zapomnění a totální duchovní demence, do které upadlo.

Kristus říká:

„Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř.“

(Jan 16)

Kristus nepřímo říká, že má ještě nějaké jiné ovce a jiné ovčince, nejen církev. Jaké to jsou ovčince a kým jsou vedeny? A co je pravda? Kristus naznačuje, že žádná pravda ve smyslu „co“ neexistuje – že pravda není něco – ale někdo. Tedy Bůh. Vše ostatní je jen fikce.

Každý má svou pravdu a tu lze vždy upravit podle toho, aby vyhovovala, nemusíme přímo ani lhát – stačí změnit úhel pohledu: Ježíš odpověděl:

„Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“ Pilát mu řekl: „Co je pravda?“

(J 18:37–38)

Co to znamená? Mimo jiné také to, že když pravdu nadřadíme nad lásku (Kristus říká, že Bůh je láska), vytvoříme si obraz Boha. Můžeme pak tomuto obrazu, této své pravdě vytvořit i sochu a klanět se k ní.  Ale jen to jen naše představa, které jsme uvěřili. Kristus ale naznačuje, že Pravda je mnohem víc, než představa, více, než moudrost a také více, než dokonalost. Když lidé přestanou uctívat Boha a místo něho začnou uctívat svoji představu o něm, vytváří si náboženství nebo ideologii, které ale s pravdou nemají nic společného a které vedou k otroctví a zkáze.

Kristus i Buddha přináší skutečnou pravdu, ne obraz pravdy nebo nějakou představu či dokonce ideologii. Přináší ryzí pravdu – pravdu, která má moc člověka osvobodit ze lží a otroctví jeho jha. A to je to, čemu říkáme spiritualita – základ skutečného duchovního rozvoje, který umožňuje člověku překročit svůj vlastní stín. Jejich učení ale nemá žádnou váhu, není-li pochopeno. Odpověď je na straně člověka.

Víra a ideologie – základ hodnot

V každé kultuře a náboženství jsou lidé více a méně osvícení a poměrně osvícení lidé se najdou i mezi ateisty, kteří ve skutečnosti přijali hodnotový systém, který byl vytvořen náboženstvím – i když si to vůbec neuvědomují a pokládají to za jakousi samozřejmost. Někteří ateisté věří, že náboženství je prostě jen zlo, a že kdyby nebylo, byl by svět krásný a všichni by byli šťastní. Neuvědomují si ale, že právě náboženství dává a určuje naše hodnoty a že pokud to neudělá víra a náboženství – tedy systém věrouky, musí to udělat nějaká uměle vytvořená ideologie (např. komunismus). Hodnoty nejsou něco, co je samozřejmé, nikým nevytvářené, co nějak visí ve vzduchu. Bez hodnot a ideálů mohou žít jen zvířata a lidé, kterým stačí jen konzumovat a vyměšovat. Bez hodnotového systému nemůže fungovat žádná společnost. Na něm je postavena kultura i práva. Celý společenský systém.

To, oč se snažíme na západě dnes je systém tradičních náboženských hodnot vylepšit, zmodernizovat, aby více odpovídaly potřebám dnešního člověka. Tím ovšem tyto hodnoty v podstatě likvidujeme a nahrazujeme právě ideologií. Ať už jí říkáme korektnost, humanismus či jinak. Jen to jen další nový pokus vytvořit pozitivní hodnoty bez Boha. Jakýsi nový typ socialismu a rovnosti, který bude každému vlastní. Je to však nesmysl. Člověka mohou vychovávat a skutečně ovlivňovat pouze hodnoty, kterým opravdu věří – tj. jsou dány Bohem a vírou člověka. Nemohou to být hodnoty, které jsou uměle vytvářené a vštěpované lidem do hlavy. Mnozí stále věří, že to leze a že to není utopie. Že lze člověka vychovávat tak, jak mu nalinkujeme. Do jisté míry ano – dokud nepozná, že to byl podvod a že byl manipulován. Či dokonce sám nemanipulovat protože byl zmanipulován.

Ateisté, kteří věří, že žádný Bůh neexistuje, říkají, že morálku vštípila lidem evoluce a proto jí mají v genech. Pokud se ale jen trochu zamyslíme, vidíme, že je to nesmysl. Poslechněte si část procesu, při kterém byla Milada Horáková v roce 1950 odsouzena k trestu smrti – hovoří nedávno zesnulá prokurátorka – komunistka Ludmila Brožová. Necítíte z jejího hlasu skutečně upřímnou a nezlomnou víru v dobro? Víra v dobro a napravení lidstva tu byla stále, tehdy a objevuje se dodnes. Jenže to byla ideologie… viz Ideál socialismu stále žije . Ideologie se ale nemusí projevovat jen jako extrémistická a radikální. Může začínat i zcela nevinně a vypadat dokonce bohulibě.

A stejně tak ale nelze samozřejmě říct, že každý věřící je automaticky osvícený. Také víra a věrouka se může stát ideologií, pokud je používána jako nástroj k ovládání jiných. Ani jedno nejsou skutečné hodnoty. Víra je dar, ale ne takový, který od člověka nevyžaduje žádnou aktivitu a péči. Tj. člověk může tento dat klidně i ztratit. Na druhou stranu člověk, který je v posvěcující milosti Boha víru ztratit nemůže. A dokonce neexistuje nic, co nebo kdo by mohl takového člověka víry zbavit – není to možné ani ideologií či násilnou převýchovou apod. Taková víra pak nejenže hory přenáší, ale činí člověka vnitřní extrémně silným. Jiná věc je tuto víru zapřít ze strachu. Zapření víry, která je darem je de facto odmítnutí tohoto daru a může vést k jeho odebrání Bohem.

V každé velké světové kultuře a náboženství jsou lidé, kteří jsou duchovně aktivní a ti, kteří jsou spíše pasivní a formální, kteří svojí víru vyznávají navenek, ale sami pro sebe ji příliš vážně neberou. Víra, která je zneužita jakýmkoli způsobem, je člověku automaticky odebrána a jediné, co z ní zbude, je právě jen ta ideologie. Ateisté často zaměňují ideologii a víru, domnívají se, že víra je také ideologie, protože víra je iracionální a tudíž pro ně jinak nepochopitelná a neuchopitelná. Rozdíl mezi nimi je ale právě ten, že víra je dar, kdežto ideologie je výmysl lidí. Další rozdíl je ten, že víra není systémem myšlenek, představ, názorů a obrazů, na rozdíl od ideologie, která je na nich založena.

Na první pohled nemusí být snadné odlišit víru od ideologie, hlavním poznávacím znakem však je, že víra osvobozuje, zatímco ideologie zotročuje. Lidé si často myslí, že jsou svobodní, ale přitom jsou otroci. Jsou však i lidé, kteří žijí v nesvobodně, ale vnitřně jsou svobodní. Odlišit víru od ideologie je tedy podobně nesnadné, jako říci, kde je hranice mezi svobodou a otroctvím.

Každý dobrý manipulátor a psycholog ví, že když chce změnit člověka, musí změnit jeho myšlení. O to se snaží jak ideologové, tak Satan, který zkouší a testuje, jak silná je víra člověka. A dělají to samovolně i démoni, které si člověk vytváří sám svými chybnými postoji. Člověk, si může uchovat víru i v nejtvrdších podmínkách – stále může zůstat vnitřně svobodný, nepodlehnout vnějším tlakům, ani vnitřním pokušením. Na druhou stranu lidé duchovně slabí, otupělí a lidé bez víry, jsou až příliš snadno manipulovatelní. Zvláště, pokud se jim podaří podsunout něco, o čem uvěří, že je dobré, i když je o ještě více zotročí. To není velký problém. Člověk, byť inteligentní, je ve skutečnosti velmi snadno manipulovatelná bytost.

Mnoho nevěřících se domnívá, že víra je to, co člověka zotročuje a že je to jen berlička pro slabé. To ale není víra, ale právě ona ideologie. Domnívají se, že když žádnou víru nemají, jsou dokonale svobodní, protože žádné berličky nepotřebují. Ve skutečnosti jsou však otroky sami sebe a otroky světa, protože člověk je zcela závislý na Bohu, takže jen v něm může být zcela svobodný.

Žádný člověk, pokud je inteligentní, nemůže žít bez myšlenek a systému hodnot, které řídí a utváří jeho život, názory a postoje. Pokud život člověka není určován jeho vírou, je určován něčím jiným, v co vložil svoji důvěru, co je však nutně pomíjivé a falešné. Většinou je to nějaká ideologie (komunistická, ateistická, humanistická apod.) nebo práce, ke které se člověk utíká, aby unikl sám před sebou. Nebo to není nic a člověk žije buď skutečně jako neřízená střela anebo jako stádový konzument, který se chová stádně a jedná mechanicky. Dělá všechno to, co se dělá, myslí tak, jak se obecně myslí – nebo spíš nemyslí většinou vůbec. Pro tyto stádní konzumenty je největším štěstí v životě jen užívat a konzumovat.

Hinduismus a prorok Mohamed

A co další velká náboženství jako je hinduismus či islám? Nevím, ale zdá se, že tyto oblasti světa ještě nedospěli ke skutečné spiritualitě. Samozřejmě obecně. Hinduismus nedospěl k jedné pravdě a jednomu Bohu, je to náboženství osudu a karmy, které vede lid k tomu, že sice nic není náhoda, ale i k tomu, že osud je vždy třeba přijmout a nelze proti němu nic dělat. Je to náboženství klidu a míru, ale zároveň stagnace. Člověk je tu jen tvor vydaný napospas jiným bohům a silám, které si nesmí znepřátelit. Hinduismus je také zdokonalené náboženství starých pohanů.

A islám? To je otázka, kdy byl vlastně Mohamed, který je nazývaný jako prorok? Byl to osvícený člověk, který mnoha svými následovníky prostě zůstal nepochopen nebo jen hledajícím člověkem raného středověku, který si na základě svých duchovní potřeb vytvořil velmi svéráznou ideologii založenou na řádu, jeho prosazování a na otrocké poslušnosti? Myslím, že spíše to druhé.

Mohamed byl nejspíše hledající člověk, kteří vytvořil nový náboženský systém, který je původně založen na tom židovském – tedy prorocích Abrahama, Mojžíše a Ježíše. Bylo to v době nějakých 600 let po Kristu, kdy Arabové neměli žádné náboženství, protože nepřijali ani židovský Starý zákon, ani křesťanský Nový zákon. Byla to patrně doba velmi temného středověku a barbarství a Mohamed, i když sám duchovně zaostalý, zneužívající malé holčičky, byl možná agresivní a silně žárlivý… Přesto byl ale tím, kdo byl relativně nejosvícenější a snažil se v tom bordelu zavést nějaký řád. A měl štěstí, že si získal pozornost a víru ostatních barbarů. Jeho svérázná ideologie se ujala, i když nevedla k míru a pokoji a nevede ani dnes. Naopak je neustálým ohniskem svárů mezi muslimy. Ženy zůstaly na trvalo degradovány na úroveň rodiček a služek bez práv, zatímco věčně neuspokojení a zakomplexovaní muži chránící si v burkách „své zdroje plodnosti a rozkoše“ zůstali vůdci.

Krize hodnot

Dnes se zdá, jakoby ideologie islámu byla již tak vyčerpaná, že nepřináší žádné východisko, kromě nového džihádu, dobývání nových území a obracení dalších lidí na nesmyslnou víru. Radikalizace je tu neustálým nebezpečím a mnozí muslimové na tyto výzvy slyší. Dokonce i ti, kteří se nezdají být nějak viditelně frustrovaní, jsou vzdělaní a peněz mají také dost. Naštěstí se zdá, že podstatná část muslimů je k těmto výzvám dosud imunní. Zejména ti, kteří jsou ve své víře vlažní nebo ti, kteří si do jisté míry zvykli na západní styl života a neměnili by ho. To je ta „pokrokovější“, civilizovaná, umírněná část islámu, která je kontrastem k té fanatické, ortodoxní či radikální. Je ale třeba mít na paměti, že ani kompatibilita tohoto druhu islámu s našimi hodnotami není ideální a nemusí být možná. Muslimové jsou lidé středověku, či spíše starověku. Jejich mentalita, chápání Boha, práv a postavení člověka je diametrálně odlišné od toho, co uznáváme dnes v naší kultuře. Pokud to nepochopíme, nemůžeme jim porozumět.

Dnešní krize islámu je jen důsledkem globální krize – také naše civilizace prochází krizí hodnot – přiznejme si to. Krize hodnot je tu ale právě proto, abychom se jimi znovu začali zabývat a hledat je. Jsou hodnoty které vyznáváme pravé? Není ideologie, kterou dnes prosazujeme podvod? Nechtějí nám extrémisté něco říci, nenastavují nám zrcadlo, ve kterém ve skutečnosti vidíme svůj stín, který vidět nechceme?

Muslimové a my

Mnozí křesťanští myslitelé na západě, kteří se domnívají, že muslimové jsou našimi mladšími bratry, protože jejich náboženství má společné základy s naším. Asi ano, jenže i tyto základy jsou zřejmě chápány jinak. V každém případě nás dělí stovky, či spíše tisíce let – doba delší, než od židů. A možná naopak – fanatičtí muslimové nás chápou jako své starší bratry – proto, i když někteří z nich křesťany vraždí, přece jen k nim mají určitý respekt a mnoho z nich je toleruje (např. jako otroky), na rozdíl od „nevěřících psů“, ke kterým, jsou mnohem více nemilosrdní. Nás, lidi západu, chápou jako prolhané, lidi, kteří něco jiného říkají a něco jiného dělají. Jako ty, kteří nic nerespektují a ničeho si neváží a proto se domnívají, že jsou povinni oni proti tomuto zlu (tedy nám) bojovat.

Také umírnění muslimové nás chápou spíše jako své straší pomýlené bratry – ti sice proti nám bojovat nechtějí, ale ani oni nepatří k něm, kteří by si nás zrovna vážili, až na výjimky. Spíše nás chápou jako hodné, laskavé blbce a tupce. I mezi nimi však může být dost lidí, kteří se mohou nechat snadno zradikalizovat, zvláště pokud budou nespokojení s našimi službami a naší „netolerantností“, až na nich budeme vyžadovat, aby se přizpůsobili našim pravidlům, zákonům a hodnotám. Pro některé to bude určitě problém a můžeme jen věřit, že opravdu jen některé.

Co říci na závěr? Velmi rád bych tu dal obrázek také proroka Mohameda, ale jeho jakékoliv vyobrazení je neodpustitelný hřích, i když není hanlivé. Pro mě sice ne, ale nemám s tím problém a vyobrazovat ho nemusím. Myslím, že nás ani nezajímá, jak mohl vypadat. Jen doufám, že jsem se kritikou proroka až příliš nedotkl věřících muslimů. Je to opravdu jen můj názor a mohu se mýlit. Je to názor člověka západu, který nikdy neměl možnost poznat pravé hodnoty islámu a dosud je neobjevil. Mám ale úctu a respekt ke všem náboženstvím, které vedou k míru. Vážím si každého člověka, který upřímně věří v Boha, bez rozdílu vyznání. Stejně jako nevěřících, kteří ještě neměli tu čest Boha objevit a nikdy v něj neuvěřili. Ani já jsem kdysi nevěřil.

4 komentáře: „Buddha a Kristus – kdo jsou?“

  1. co se týče Kristova výroku: „Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř.“

    tady je řeč o tom že existují i další planetární systémy, kde probíhá „škola duší“…

    mimochodem jména Ježíš a Kristus jsou dvě různé věci. Kristus je především označení pro tzv. Kristovskou božskou energii lásky a sjednocení, která právě vede duši k cíli inkarnací… cílem je úspěšné absolvování této pozemské školy a tzv. vystoupení z kruhu znovuzrozování, jak říkají na Východě… ježíš byl gnostik a základem všeho je heslo „poznejte sami sebe a poznáte všechno“

    http://www.ragauian.cz/category/dualita-lidskeho-byti/

  2. promiňte mi to, ale tady je prostě smíchána pravda i nepravda,přesně jako jako když pejsek s kočičkou vařili dort… a víte jaký byl výsledek?

    Aby bylo jasno původní Buddhovo i kristovo učení je pravdivé… s ohledem na to ke komu mluvili… v tom máte pravdu.

    Co se týče islámu musím to znovu říci: islám je od začátku ČISTĚ MANIPULATIVNÍ NÁSTROJ… stejně jako zfalšované křesťanství, které samo sebe nazvalo katolicismus….

    účelem těchto manipulací bylo odvést ovečky od pravé Kristovy nauky, která na rozdíl od Buddhova učení je VHODNÁ A POUŽITELNÁ PRÁVĚ TADY A TEĎ pro tzv. západního člověkav článku…

    …původní Kristovo křesťanství je něco jiného než současný papežský katolicismus. Ve skutečnosti je Kristovo jméno pro Vatikán pouhou „maskou beránka“, která zakrývá největší podvod na lidstvu za posledních 2000 let!

    Zkuste teď prosím použít otevřenou mysl… uvedu teď na první pohled šílená fakta… pokud se nad nimi ale zamyslíte, zjistíte že jsou pravdivá…

    Řím se pokoušel před 4.st. ORIGINÁLNÍ Kristovo učení zničit, ale jeho hnutí nebylo možné žádným násilím vymý­tit. Vznikla proto ďábelská myšlenka a římští mocipáni si řekli: Jak zničit Kristovo hnutí, když to nejde silou? Uděláme to podvodem! Vytvoříme falešné křesťanské náboženství! Tak vznikla římsko-katolická cézaro-papežská církev, která je jen falešnou napodobeninou originálního Kristova učení o poznání-sama-sebe

    Jediným způsobem, jak zničit vliv (originálního) křesťanského hnutí, bylo vytvořit falešné křesťanské náboženství. Řešení bylo v Římě. Římské po­hanské náboženství vycházelo ze starověkého Babylonu. Jediné co potřebovalo, bylo dostat křesťanskou roušku…

    A TOTO FALEŠNÉ KŘESŤANSTVÍ POD NÁZVEM KATOLICISMUS DĚLÁ Z LIDSTVA OVCE DODNES… jako mocenský nástroj ovládání lidí bylo dlouho vysoce úspěšné… Mezitím ve Vatikánu mimo jiné vymysleli islám, který jim umožnil ovládnout Araby, kteří katolicismus odmítli… no a to jsme u současnosti: Lidé utíkají Vatikánu z lopaty, katolicismus ztrácí ovečky… s síly co stojí v pozadí za Římem se tedy rozhodly nasadit islám i do Evropy aby znovu myšlenkově a duchovně ovládli národy…

    http://www.ragauian.cz/vznik-islamu-a-tajne-dejiny-krestanstvi-aneb-jak-katolicka-cirkev-zabila-krista-znicila-krestanstvi-a-stvorila-islam/

    1. A jste si jistý, že naopak zdroje ze kterých čerpáte nejsou inspirovány protivníkem, kterému je Kristus právě trnem v očích? Kristus je jen jeden, tak jako je duchovní církev Kristova jen jedna. ďábel je ten, kdo se snaží skrze ideje a různé alternativní výklady vnášet zmatek, mystifikovat a plést lidem hlavy. Nenechme se tím mást. Rozdělení skutečně pochází od ďábla a lidí. Jednota je v Kristu a věroučné výklady nejsou úplně to podstatné, oč tu jde. Duch se nedá dělit, ani různě vykládat, ten je pouze jeden. Svojí víru, které věříte si můžete klidně ponechat. Víra není o tom věřit nějakým výkladům a faktům, víra je založena na důvěře v Boha, ne na systémech lidí. Věříte-li v moc Boha, Krista, jeho schopnost měnit svět a v lásku, pak máte vše, co potřebujete. Ostatní je již pouze bonus. Bůh se nikdy nebude zajímat o naše názory a o to, čemu jsme v tomto životě věřili a jakému výkladu jsme věřili. Jeho zajímá pouze naše srdce, důvěra, pokora,
      oddanost a věrnost.

      1. Upřímný souhlas s panem adminem.
        My křesťané jako zvláštní entita v tomto světě jsme přijali do svého srdce víru od našeho Hospodina jako dar. Tento dar víry je naším kompasem v tomto současném světě i době, a byl kompasem pro naše předky, kteří svou víru přijali a stále šli po té cestě, která směřovala a míří za Ježíšem Kristem.

        Pokud někteří lidé mají načteno mnoho historických materiálů, a mnoho knih, které mají za úkol neustále narušovat, manipulovat, a psát polopravdy a polo lži, a kopat a špinit nejstarší církev římskokatolickou, která po dlouhá staletí zachovala knihu knih, naše posvátně slovo Boží – Bibli Starý zákon a Nový zákon.
        Tak je tu zřetelné vidět v celé historii lidstva místo, jak v minulosti tak v současnosti, a možná i v budoucnosti, že jsou ve světě síly temna, které negují vše co je v úrovni poznávání Stvořitele našeho Boha a jeho Syna Ježíše Krista!
        Mnohdy pouze závistiví lidé nebo jenom lidé prchavého ducha, že mají zlý úmysl zničit hanit tuto církev.
        Písmo svaté v Novém zákoně ústy Apoštola Petra říká tuto větu: “ Brány pekelné ji nepřemohou!“ Takže mojí drazí přátelé, či nepřátelé, slova Božího a jeho Pravdy, kterou je Kristus, vy nikdy neporazíte něco co je založeno samotným Synem Božím, který je druhou božskou osobou, která nám jasně přišla a ukázala svou lásku, moc, dobrotu, milosrdenství, spravedlnost, ke každému člověku, ke každé bytosti, která má upřímné srdce a hledá světlo pravdy a moudrost, ze které se mu dostane požehnání, a zachování svého života zde i nekonečnem Božím království.
        O kterém nám podal zprávu sám Syn Boží Ježíš Kristus, tedy samotná Pravda, ve které nikdy nebylo místo pro lež a zlý skutek!
        Všechny lidské systémy – režimy, i mnoho jedinců ve světě, kteří hanobili Ježíše Krista a jeho učení, a jeho služebníky. Mnoho jich zemřelo mučednickou smrtí, mnozí se snažili s velkou mocí a touhou zničit víru a věřící lid, a jak sami jistě víte bolševické komunistické zlo k naší víře bylo nenávistně nakloněno svou satanskou ideologií v celé východní Evropě, a jejich satelity se o to snažili také atd.
        A víra v Ježíše Krista zvítězila a je tu stále a bude tu až do reálného vidění a poznání času a doby, který určil samotný Hospodin, a pak všichni padnou na kolena jak věřící, kteří očekávají poslední čas příchodu Ježíše Krista – Mesiáše, tak také všichni, kteří ho bodli, tak také všichni nevěřící.
        Pak teprve uvidí realitu v realitě, ve které se lidem otevře vše co náš Hospodin přichystal pro celé lidstvo. Apoštol Pavel psal o tomto budoucím čase toto „Na lidskou mysl to nikdy nevstoupilo, a lidské oko to nikdy nevidělo, a lidské ucho to nikdy neslyšelo“ Všechny tyto skryté věci Božího plánu spásy a věčného života budou naplněny do poslední tečky.
        Amen.
        Bůh je Láska, a Láska je Bůh, Bůh má jméno, a to jméno je Láska.
        Přeji Vám všem požehnané křesťanské velikonoční svátky.

        Br. Petr F. J.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *