Zajímavá informace –
Několik tzv. konzervativních kardinálů se nejprve soukromě papeže Františka dotázalo, jak tedy toto problematické vyjádření chápat. Nejvýznamnějším z nich byl kardinál Gerhard Ludwig Müller…. Když na tyto otázky papež František delší dobu neodpovídal, položili tyto otázky veřejně, což vyvolalo další všeobecné rozladění. Zřejmě v důsledku toho nebyl kardinálu Müllerovi prodloužen pětiletý mandát a byl již v sedmdesáti letech propuštěn na odpočinek. To, stejně jako propuštění některých dalších kardinálů a duchovních, kteří nesdíleli pohledy papeže Františka a vystoupili proti nim, vzbudilo mezi částí duchovenstva a věřících mnohé pochybnosti.
Papež František to bral opravdu zhurta a když se mu odpovídat a diskutovat nechtělo, tak to úplně nedělal. Jeho pojetí člověka bylo velmi otevřené, ale i hodně abstraktní a dvojsmyslné. Svým chováním napodobujícím chytrou horákyni, oblečenou a neoblečenou, církev otevřel, ale současně zahalil do mlhy. Nový papež tak bude mít co dělat, aby jí opět vtiskl tvář a obrysy a současně vyšel vstříc progresivistům, kteří mohou jinak opět získat pocit, že se nedostatečně otevírá světu. Uvidíme i podle postoje médií, jak moc mu budou nakloněna. A víme, že velká média jsou ve své většině spíše levicová a liberální, až progresivní. Církev tu ale není kvůli nim. Boj to tedy asi ještě bude, i když také očekávám nyní spíše uklidnění.