Hyperrealistický malíř Alexandr Pavlov své obrazy tiskne, upozornil před pár dny na Facebooku českolipský malíř Michal Janovský. Po bouři, která se po jeho tvrzení na sociální síti i v uměleckých kruzích rozpoutala, se k pěti podvedeným přihlásili i další kupci z celé republiky. Ti za jeho tisky zaplatili dohromady kolem dvou milionů korun.
Já si myslím že je to docela rozšířená praxe vydávat kopie nebo reprodukce za originály a pak je prodávat za výrazně vyšší cenu. Umění nikdy nebyl žádný velký kšeft a malíři vždy byli většinou chudí, nicméně drahé obrazy si lidé obvykle nekupují pro jen výzdobu, ale především jako investici. Vyspělé kopírovací techniky jsou dnes snadno dostupné a hodí se zejména pro tisk na papír. Pokud kopie takové grafiky ještě v paspartě a pod sklem, je nabízené jako originál velmi často – s tím jsem se u mockrát setkal. A když už to autoři přiznají, vymlouvají se na to, že jde o speciální kopie nebo že originál lze kopírovat jen několikrát, jinak je kopie nekvalitní, apod.
Určitě nelze nic namítat proti prodeje kopií, ale vždy by to mělo být jasně a zřetelně uvedeno. Buď ale není uvedeno nic nebo je to uvedeno záměrně zavádějícím a nejednoznačným způsobem, jako „kombinovaná technika“ , „ručně malované obrazy“ apod. Kopie je zkrátka kopie bez ohledu na techniku, reprodukce je kopie, která je upravená a pozměněná bez ohledu na to jakou technikou, přímá nebo nepřímá (napodobenina originálu, znovu namalovaný ten samý obraz), autorský obraz je obraz, který prodává buď sám jeho autor nebo ten, komu dal autor svolení, umělecká kopie je kopie nadstandardní kvality vyrobená obvykle pouze na zakázku nebo prodávaná jen ve speciálních obchodech v omezeném množství (nejde o pásovou výrobu a prodej v supermarketech), apod.
Ručně malovaný obraz může být v lepším případě i reprodukce jaká pásová výroba, kdy si firma vyrábějící takové obrazy najme talentované brigádníky, kteří pak mastní stále stejný jednoduchý námět doslova jako na páse a za směnu takto namastí desítky či stovky obrazů. I u tzv. ručně malovaných obrazů se ale často skrývá strojová reprodukční technika, kdy pouze neprodejný originál byl namalován ručně, takže ve skutečnosti jde také o kopie, ale se strojovým navrstvením barvy. Také s tzv. uměleckým tiskem se dělají podvody a jako umělecký tisk za podstatně vyšší cenu se nabízejí levné obrazy vytištěné úplně obyčejným tiskem.
Vydělat si nějaký slušný peníz malováním je ale opravdu velký problém a pokud nechcete vystavovat někde v prostorech, které mají úplně jiný účel (chodby, průchody, obchody, úřady, kavárny) kde se může poštěstit, že to budete mít téměř zadarmo nebo za přijatelnou cenu, tak prezentace v seriozní galerii je nezřídka drahá věc – záleží na jejím umístění. Zaplatíte za poskytnutý prostor a ještě vysokou provizi za prodaný kus. Pokud tedy nemáte nějaké opravdu slavné jméno nebo nedokážete diváky mimořádně oslovit, skončíte obvykle v mínusu a úspěchem je, pokud se vám vrátí alespoň náklady. V takovém případě je asi lepší prodávat spíše kávu, zmrzlinu nebo párky v rohlíku, kde máte jistotu odbytu než se pokoušet dělat umění pro peníze. Lidé se dívají na každou korunu a umění je až to poslední, kam by chtěli investovat, pokud nechtějí zrovna do umění uložit své finanční přebytky. Umění je příjemná věc, ale zbytná. Určitě být dobrá investice, ale musíte tomu opravdu rozumět, abyste nejen věděli, co má jakou hodnotu a nenaletěli podvodníkům. Mezi ty patří i překupníci uměleckých děl, kteří je levně nakupují od těch, kdo neumí jejich cenu odhadnout a nejraději by je vyhodili. Oni tedy cenu odhadnou za ně a ještě je dobře prodají investorům.
Umění se opravdu nekupuje pro radost, ale jako investice a neplatí se ani tak za obraz, jako za jméno autora. Pro radost se obvykle kupují obrazy malířů, kteří je prodávají buď hluboko pod cenou nebo kopie a reprodukce. Případně – moderní je dnes mít v bytech holé zdi, ne ověšené obrazy jako to bývalo dříve. Případně jedna velkoformátová abstraktní reprodukce. Trendem jsou bezbarvé prostory jen v odstínech černé, bílé a šedé. Hodně také záleží na technice a námětu – nejvíce letí moderní abstrakce nebo naopak kýčovité a hyperrealistické malby jako v případě Pavlova, který dobře vystihl, co se nejlépe prodává. Stálicí jsou esoterické obrazy či obrazy nahých a polonahých žen. Naopak krajiny či květiny podle mého názoru nejsou dnes tak žádané jako dříve.