Aneb, co se stalo dnes s levicí?
Pan Dolejší se pasuje do role jakéhosi autentického a demokratického komunisty a někteří mu to věří nebo chtějí věřit, protože to pokládají za lepší řešení, než „potížisty“ Bruselu. Já moc ne. Myslím si, že spíš nastavuje plachtu podle větru který dnes v Evropě fouká. Tedy k hlavnímu levicovému proudu, který dnes ovládá EU. Určitě, nějaké sympatizanty by i u nás našel, ale naštěstí tento směr u nás velkou podporu nemá. Spíše marginální. Také lidé z KSČM i SocDem to dobře věděli, proto se odvážně a pragmaticky přidali k opačnému politickému proudu dnes nazývanému jako krajní pravice. Jenže ani to jim nepomohlo. A ani není moc divu – byl to akt zoufalství. Tak jako tak si ale myslím, že na okraji zájmu by skončili stejně. Tradiční levice je zkrátka nejen u nás, ale i v Evropě mrtvá. Její místo dnes zastupují progresivní levicové proudy, jaký do jisté míry reprezentují u nás i Piráti.
Myslím si ale, že nepomůže ani sociální demokracii, pokud by do něho vstoupila. Od koho by přetahovala voliče? Od Pirátů nebo STANU? Ani Vladimír Špidla určitě levici nevzkřísí. Od ANO těžko někoho dostanou – tam přešli sociální demokraté tradiční levice, ne eurohujeři, které představuje on. V takovém případě je pak určitě lepší být „eurofob“ i pokud bych snad byl takový levičák. I když já mám Evropu rád a jsem rád, že tu žiji. Fobii vůbec nemám z Evropy, ale spíše ze současné politiky EU – a zejména právě sociální demokracie. Ale i evropských lidovců, kteří ostatně často od socialistů nejde ani rozeznat. To není tradiční levice, ani střed – to jsou všechno ideologové a progresivisté. A možná často i prospěcháři. Neštěstí Evropy.
Co bude s tradiční levicí? To nevím, ale vidím to velmi pesimisticky. Ideály možná zůstávají, ale voliči nejsou. Jaký má smysl dělat politiku, které fandím a které věřím, jestliže nemám voliče a není o to zájem? Jak je přesvědčit, když lidé nevěří, že něco takového potřebují a jsou přesvědčeni, že jejich zájmy lépe naplní někdo jiný? Doba se mění a to co zabíralo kdysi dnes už vůbec nemusí být aktuální a nemusí nikoho oslovovat. Ať je to hudba nebo politika. Nemusí to nikoho už zajímat, i když je to třeba velmi dobré a kvalitní. Jenže na ideály a kvalitu se dnes nehraje. A to velmi dobře vědí právě populisté.
Tradiční levice má dnes velmi malý prostor kde by mohla růst. To už větší potenciál vidím vpravo u voličů, kteří nechtějí volit tradiční levici, populisty ani progresivisty. Určitou nadějí se zdála být nová strana Motoristů, které pomohl Václav Klaus i Filip Turek, jenže ten ji vzápětí dal zase pěknou ránu. Pokud by ale strana nebyla postavená na Turkovi a přilákala mladé lidi a hlavně odborníky, mohl by to být krok dobrým směrem. Bude velmi zajímavé sledovat, zda z toho něco bude, nebo skončí podobně jako KSČM nebo SocDem. Ostatně i TOP09 nebo Lidovci se drží jen díky pomoci ODS, která má sama problémy protože se odklonila od svých pravicových a konzervativních hodnot.
Asi nejsem sám kdo by byl rád, aby politickou scény zaplnily strany, které nejsou populistické ani progresivistické, ale normální. A schopné spolu normálně komunikovat. Ostatně, to už tu dlouho nebylo. Dočkáme se toho?